Leopold I. Bádenský

Leopold I. Bádenský
Leopold I. Bádenský
	Leopold I. Bádenský
Narození	29. srpna 1790; Karlsruhe
Úmrtí	24. dubna 1852 (ve věku 61 let); Karlsruhe
Místo pohřbení	Velkovévodská pohřební kaple v Karlsruhe
Povolání	panovník
Ocenění	velkokříž Řádu nizozemského lva (1838); Královský uherský řád sv. Štěpána; Řád sv. Ondřeje
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Žofie Vilemína Švédská (od 1819)
Děti	Alexandrina Bádenská; Fridrich I. Bádenský; Wilhelm Bádenský; Cecilie Bádenská; Marie Bádenská; Karel Bádenský; … více na Wikidatech
Rodiče	Karel Fridrich Bádenský a Luisa Karolina von Hochberg
Rod	Bádenští
Příbuzní	Amálie Kristýna Bádenská, Vilém Bádenský, Karl Ludwig von Baden, Ludvík I. Bádenský, Fridrich Bádenský a Maxmilián Bádenský (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold I. Bádenský, německy Leopold von Baden (29. srpna 1790, Karlsruhe, Německo – 24. dubna 1852, tamtéž) byl bádenský velkovévoda od roku 1830 do své smrti.

Biografie

Původ, mládí

Leopold se narodil jako nejstarší syn bádenského velkovévody Karla Fridricha z jeho druhého, morganatického manželství s Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg. Ta získala pro sebe a svých pět dětí (čtyři synové a dcera) baronský titul a titul hrabat z Hochbergu. Karel Fridrich měl i tři syny z prvního rovnorodého manželství s Karolínou Luisou Hesensko-Darmstadtskou a nikdo nečekal, že by tato linie byla přerušena a že morganatičtí potomci by mohli usednout na trůn.

Následnictví trůnu

Z tohoto důvodu, totiž že neměl v Bádensku žádné perspektivy, rozhodl se Leopold von Hochberg pro kariéru v armádě. V roce 1809 započal studia národohospodářství v Heidelbergu, procestoval Evropu a posléze se jako čtyřiadvacetiletý zapojil do války proti Francii, kde dosáhl hodnosti generálmajora.

Avšak v roce 1817 již bylo zjevné, že mužská linie vládnoucí bádenské dynastie, pokračující v potomcích první manželky Karla Fridricha, vymírá po meči. Jeden za druhým synové bádenského panovnického domu umírali, aniž by zůstavili zákonitých synů a dědiců. K roku 1818 zůstali pouze dva – Leopoldův synovec, vládnoucí Karel Ludvík Fridrich a jeho nevlastní bratr Ludvík, kteří neměli žádné mužské potomky a možné následníky trůnu. Dynastie tak stála před vážným problémem následnictví. Kromě toho existovala smlouva o následnictví bádenského trůnu Wittelsbachy v případě přerušení mužské linie Zähringenů: bavorský král Маxmilián I. Josef byl ženat s Karolinou, starší sestrou velkovévody Karla a měl práva k Bádensku. Aby zachránil dynastii před zánikem, vydal velkovévoda Karel roku 1817 dynastický zákon, jenž učinil z jeho morganatických příbuzných von Hochberg prince a princezny bádenské s plnými právy členů dynastie.

V roce 1830 po smrti svého nevlastního bratra velkovévody Ludvíka I. převzal Leopold, jako čtvrtý bádenský velkovévoda vládu v zemi. Na počátku svého panování vyvolal u obyvatel vysoká očekávání v politické změny, neboť sestavil nový vládní kabinet s pokrokově smýšlejícími členy a na Vánoce roku 1831 vydal nový tiskový zákon. Nemohl však čelit zpětnému tlaku. V následujících letech se kromě jiného stal terčem útoků v aféře Kašpara Hausera. Nespokojenost obyvatel rostla, až vyvrcholila výbuchem revoluce v roce 1848/1849. Panovnická rodina byla vyhnána z Karlsruhe, 13. května uprchla do exilu za hranice do Koblenze. 18. srpna roku 1849 se Leopold vrátil do Karlsruhe s pruským vojskem pod velením pruského prince Viléma a akceptoval bez námitek, že Prusové, kteří byli zodpovědní za celkem 27 rozsudků smrti vynesených nad revolucionáři, převzali kontrolu nad zemí.

Poslední léta

Velkovévoda Leopold trpěl již od revoluce zdravotními problémy, jež ještě zesílily po návratu z exilu, což bylo příčinou toho, že 21. února roku 1852 abdikoval. Pátým bádenským velkovévodou se stal jeho nejstarší syn Ludvík II. Vzhledem k jeho duševní chorobě se však vlády ujal druhý Leopoldův syn Fridrich, který se stal velkovévodou v roce 1856.

Leopold I. Bádenský zemřel ve věku 62 let 24. dubna roku 1852, pouhé dva měsíce po své abdikaci.

Jeho památku připomínají v Baden-Badenu ulice a hlavní náměstí, které nesou jeho jméno.

Manželství, potomci

Za účelem „vylepšit“ Leopoldův status budoucího bádenského panovníka rozhodl velkovévoda Ludvík oženit tohoto svého nevlastního bratra se švédskou princeznou Sofií Vilemínou von Holstein-Gottorp, z tehdy již svržené dynastie Vasa, dcerou sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa a sestry velkovévody Karla Frederiky (jako taková byla pravnučkou Leopoldova otce). K zásnubám došlo roku 1815 a svatba se uskutečnila 25. července roku 1819 v Karlsruhe. Přesto, že sňatek byl uzavřen na základě politických důvodů, vedl v prvních letech manželství bádenský následnický pár harmonický život. Do nástupu Leopolda na bádenský trůn v roce 1830 přišli na svět dcera a čtyři synové, poté ještě další tři děti:

1. Alexandrina (6. 12. 1820 Karlsruhe – 20. 12. 1904 Coburg)
- ⚭ 1842 Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (21. 6. 1818 Coburg – 22. 8. 1893 Gotha), vévoda sasko-kobursko-gothajský od roku 1844 až do své smrti
2. Ludvík (26. 10. 1822 Karlsruhe – 16. 11. 1822 tamtéž)
3. Ludvík II. (15. 8. 1824 Karlsruhe – 22. 1. 1858 tamtéž), velkovévoda bádenský od roku 1852 až do své smrti, fakticky však kvůli duševní chorobě nevládl, byl zastupován mladším bratrem Fridrichem, svobodný a bezdětný
4. Fridrich I. (9. 9. 1826 Karlsruhe – 28. 9. 1907 Mainau), velkovévoda bádenský jako regent v letech 1852–1856, poté vládl sám až do své smrti
- ⚭ 1856 Luisa Pruská (3. 12. 1838 Berlín – 23. 4. 1923 Baden-Baden)
5. Vilém (18. 12. 1829 Karlsruhe – 27. 4. 1897 tamtéž), pruský generál
- ⚭ 1863 Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu (16. 10. 1841 Petrohrad – 16. 2. 1914 tamtéž)
6. Karel (9. 3. 1832 Karlsruhe – 3. 12. 1906 tamtéž)
- ⚭ 1871 svobodná paní Rosalie Luisa von Beust (1. 6. 1845 Karlsruhe – 15. 10. 1908 tamtéž), morganatické manželství
7. Marie (20. 11. 1834 Karlsruhe – 21. 11. 1899 Amorbach)
- ⚭ 1858 Arnošt Leopold Leiningenský (9. 11. 1830 Amorbach – 5. 4. 1904 tamtéž), 4. kníže leiningenský
8. Cecilie (20. 9. 1839 Karlsruhe – 12. 4. 1891 Charkov), po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna
- ⚭ 1857 velkokníže Michail Nikolajevič Ruský (25. 10. 1832 Petrodvorec – 18. 12. 1902 Cannes)

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Леопольд (великий герцог Баденский) na ruské Wikipedii a Leopold (Baden) na německé Wikipedii.

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold (Baden) na Wikimedia Commons
Profil na Geneall.net
Profil na Thepeerage.com

[6e9ad8dd896481c814f1b2384c40164e3fc840d2-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[1]