Leopold Batěk (lékař)
| MUDr. Leopold Batěk | |
|---|---|
.png) Leopold Batěk (Almanach českých lékařů, 1910) | |
| Narození | 4. října 1856, 4. října 1857 nebo 3. října 1856 Náchod |
| Úmrtí | 15. ledna 1936 Hradec Králové |
| Povolání | lékař |
| Domovské město | Hradec Králové |
| Ocenění | čestné občanství města Hradce Králové |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Batěk (4. října 1856 Náchod – 15. ledna 1936 Hradec Králové) byl lékař působící v Hradci Králové, tamní náměstek dlouholetého starosty Františka Ulricha, městský radní pro zdravotnictví a kulturu, který značně ovlivnil pokrok v hygieně města.[1] Patřil ke klíčovým osobnostem města, zejména v oblasti kulturního života. Byl předsedou okresního osvětového výkonu a rozhodující osobností při vzniku tzv. Palackého čítárny. Výrazně se zasadil také o profesionalizaci východočeského divadelnictví.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Leopold Batěk se narodil v Náchodě do rodiny Františka Baťka, který byl notářem v Opočně.[3]
V letech 1869–1871 studoval jako privatista. Čtvrtý ročník školy absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Od roku 1873 studoval jako veřejný žák v Hradci Králové, od kvinty tak studoval gymnázium v Hradci Králové, přičemž odmaturoval s vyznamenáním dne 19. července 1876[3][4]. Na gymnáziu jeho spolužáky byli František Ulrich, později dlouholetý starosta města, a Otakar Klumpar, později městský lékař a v pořadí druhý primář nemocnice v Hradci Králové. Stali se celoživotními přáteli a v průběhu svých životů se všichni tři podíleli na rozvoji města. Než se tak stalo, Batěk v Praze vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (doktorát získal v roce 1882) a následně působil jako knížecí lékař v Plasích na severním Plzeňsku na panství Richarda Metternicha.[5] Do Hradce Králové se vrátil až v roce 1899, tedy v době, kdy město procházelo velkým stavebním rozvojem. Působil jako odborný lékař pro nemoci nervové a jako tzv. lékař železniční a soudní.[1], soudní lékař c. k. krajského soudu v Hradci Králové.[6]
Politik
[editovat | editovat zdroj]V letech 1902–1927 byl šestkrát zvolen do městské samosprávy, z níž byl zvolen i do městské rady a působil i jako první či druhý náměstek starosty. V rámci svého zaměření měl na starosti zdravotní či kulturní referát. Adresář města Hradce Králové a obce Pražské Předměstí z roku 1924 uvádí, že měl z pozice městského radního na starosti tři tematické oblasti: 1) Divadlo, referát umělecký a osvětový, 2) Museum městské, a 3) Zdravotnictví, nemocnice, lázně, mlékárny.[7] V období samostatného Československa kandidoval za Československou národní demokracii.[7] Starosta Ulrich Baťka podporoval zejména ve věcech zřízení Palackého veřejné čítárny (1913), v procesu převedení čítárny na město (1915) a zřízení veřejné knihovny v obecním domě (1923).[8] Byl vynikajícím rétorem[1], a proto často starostu Ulricha zastupoval při přijímání význačných hostů.[9]
Zásluhy si připsal hlavně v oblasti komunální hygieny, zdravotní výchovy a osvěty. Byl nadšeným zastáncem a propagátorem pokrokových názorů a směrů v lékařství. Podařilo se mu překonat obtíže a řešit mnohé klíčové otázky zdravotnictví v Hradci Králové, jehož rozvoj nastal až po zrušení pevnosti.[1]
Další činnosti
[editovat | editovat zdroj]Batěk veřejně přednášel, a snažil se tak referovat o zdravotně-výchovných tématech, někdy je publikoval i v denním tisku. Výrazně věnoval pozornost problému výživy nejmenších dětí, jelikož tehdy umírala více než pětina narozených dětí do jednoho roku života, a to většinově v důsledku nesprávné výživy a špatných sociálních poměrů, mj. kvůli nevědomosti rodičů v otázkách výživy dítěte či v důsledku předsudků a pověr. Roku 1909 vydal publikaci „Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst“.
V roce 1910 po vzoru Francie a Anglie v Hradci Králové založil poradnu pro matky s dětmi, první dětskou poradnu nejen v Čechách, ale v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Prosadil rovněž vznik mlékárny na výrobu mléka pro děti, které bylo dodáváno do škol a cenově přístupné i těm nejchudším (vyráběno ve čtyřech druzích).[1]
Podílel se na zřízení chlapecké výchovny, Palackého čítárny, dívčího lycea. Jeho aktivitu na poli kulturním dokladují mnohé čelné pozice v kulturních spolcích a organizacích. Jako předseda Okresního osvětového sboru stál v čele komise pro stavbu nového gymnázia, podílel se na všech kulturních akcích ve městě. Značně se zasloužil o rozkvět divadelního umění ve východních Čechách. Byl předsedou ústřední komise Divadelní společnosti sdružených měst východočeských a intendantem Klicperova divadla v Hradci Králové.[10] V salonku divadla mu divadelní kuratorium nechalo v roce 1930 zavěsit portrét od akademického malíře Bohumila Liznera.[11] Dlouhá léta vedl společnost Alliance francaise. Podporoval lidové vzdělávání. Byl v pořadí čtvrtým předsedou Dobroslavova spolku akademiků z Hradce Králové[12]. Od 14. února 1900 byl místostarostou spolku Beseda.[13] Byl členem kuratoria městského průmyslového muzea (1907).[14] V roce 1927 se stal předsedou slavnostního výboru pro otevření nové budovy gymnázia.[15]
Přátelství s Františkem Ulrichem dokumentuje i fakt, že mu Batěk v roce 1909 věnoval svou publikaci Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst.[16]
Zemřel náhle dne 15. ledna 1936 v Hradci Králové.[1]
Upomínky
[editovat | editovat zdroj]Na Leopolda Baťka upomíná v Hradci Králové název Baťkovo náměstí, používaný v letech 1940–1955 a poté opět od roku 1990. Původně Legerovo náměstí bylo poprvé po Baťkovi pojmenováno čtyři roky po jeho smrti. V letech 1955–1990 se pak jednalo o náměstí dr. Šmerala.[9]
Dne 13. června 1927 byl za zásluhy o rozkvět města[17] jmenován čestným občanem města Hradce Králové.[2][18]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Pracovní program odborů pro ochranu matek a kojenců!
- Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst (1909)
- Z praxe soudně lékařské (1914)
- O veřejném zdravotnictví v Hradci Králové v míru a ve válce (1915)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f PLÁŠILOVÁ, Libuše. 50. výročí založení fakulty v roce 1995 [online]. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 1995 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich [online]. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. ISBN 80-7041-494-4.
- ↑ a b KALÁB, Ludvík; SIMON, Josef. 300 let královéhradeckého gymnasia 600 let latinských škol v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Rašínovo státní čsl. gymnasium, 1936 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Roční zpráva cís. král. vyššího gymnasia v Hradci Králové podává ředitel ústavu Jan Klumpar na konci roku školního 1876 [online]. 1876 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ LENDEROVÁ, Milada. Východní Čechy a Francie. Sborník prací východočeských archivů [online]. 2000 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BATĚK, Leopold. Z praxe soudně lékařské [online]. Praha: Bursík a Kohout, 1914 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Adresář města Hradce Králové a obce Pražské Předměstí [online]. Praha: K. Říha, 1924 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ DOMEČKA, Ludvík. Třicet let veřejné činnosti JUDra F. Ulricha [online]. Hradec Králové: Obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna, 1925 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b MALINA, Jiří. Na Baťkově náměstí se již dvakrát boural kostel. Dnes tub žádný nenajdete.... Hradecké noviny [online]. 2003-05-20 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Adressář a schematismus král. věnného města Hradce Králové, obsahující stručný průvodce, podrobný adressář, seznam majitelů domů ... s nejnovějším plánem města Hradce Králové [online]. 1911 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Pocta intendantu královéhradeckého divadla MUDr. L. Baťkovi. Národní listy [online]. 1930-10-04 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENKA, J.; KASTNER, Antonín; MUŽÍK, Eugen. Almanach vydaný v upomínku 10letého trvání Dobroslavova spolku akademiků z Hradce Králové a okolí 1878 - 1888 [online]. 1888 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ZAŘIČANSKÝ, J. Třicet let Besedy v Hradci Králové 1872-1902 [online]. 1903 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva kuratoria o činnosti městského průmyslového musea pro severovýchodní část král. českého v Hradci Králové v r. 1907 [online]. Hradec Králové: Nákladem kuratoria, 1908 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Rašínova státního gymnasia v Hradci Králové za školní rok 1927-28 [online]. 1928 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BATĚK, Leopold. Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst [online]. Praha: Nákladem J. Otty, 1909 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, P. Kniha se jmény slovutných mužů. Pochodeň [online]. 1990-11-03 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
