Lazarussuchus dvoraki

Lazarussuchus dvoraki; Stratigrafický výskyt: spodní miocén (geol. stupeň burdigal), asi před 20-16 miliony let
	Porovnání velikosti rodu Lazarussuchus s lidskou rukou
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Podtřída	Diapsida;
Řád	Choristodera;
Rod	Lazarussuchus; Hecht, 1992
Binomické jméno
	Lazarussuchus dvoraki; Evans a Klembara, 2005
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazarussuchus dvoraki byl druh malého obojživelného plaza a posledního známého zástupce řádu Choristodera, který žil na území České republiky v období spodního miocénu (mladší třetihory, asi před 20-16 miliony let). Jeho typovou lokalitou je důl Merkur-Sever na severozápadě Čech u Kadaně.

Popis

Holotyp druhu L. dvoraki se skládá z nekompletní levé temenní kosti, ale je známý z mnoha dalších úlomkovitých pozůstatků. Byl to malý gracilní plaz připomínající dnešní indické gaviály. Délka jeho hlavy činila pouze 4,3 centimetru, a to odpovídá délce těla kolem 30 centimetrů. Žil obojživelným způsobem života v jezerech a bažinách dnešních severozápadních Čech, kde lovil drobnější obratlovce.^[1]

Klasifikace

Lazarussuchus je posledním známým zástupcem řádu Choristodera, který se vyskytoval v období od střední jury (nebo možná svrchního triasu) až do spodního miocénu.^[2] Dřívější fylogenetické klasifikace ho řadily mezi bazální zástupce skupiny, ale novější analýzy ho řadí do kladu více pokročilých a tělesně malých zástupců řádu žijících převážně ve svrchní křídě.^[3] Lazarussuchus se ve fosilním záznamu vyskytoval od pozdního paleocénu do spodního miocénu (asi 40 milionů let) a jedná se tak o velmi dlouho přežívající rod plaza. Takhle úspěšný byl pravděpodobně kvůli své malé velikosti, generalizovanému tvaru těla připomínajícímu ještěrku a obojživelnému způsobu života.^[2]

Původ jména

Rodové jméno Lazarussuchus odkazuje na tzv. Lazarův efekt. Lazarův taxon je taxon, který zmizí z fosilního záznamu na určité období, jen aby se objevil o miliony nebo dokonce desítky milionů let později. Lazarussuchus byl původně považován za příklad tohoto efektu, od té doby ale byly objeveny zkameněliny, které mezeru ve fosilním záznamu vyplnily.^[3]

Druhové jméno dvoraki odkazuje na pana Zdeňka Dvořáka ze Severočeských dolů, který zkamenělé pozůstatky nalezl.^[1]

Reference

↑ ^a ^b EVANS, Susan E.; KLEMBARA, JOZEF. A choristoderan reptile (Reptilia: Diapsida) from the Lower Miocene of northwest Bohemia (Czech Republic). Journal of Vertebrate Paleontology. 2005, s. 171–184. ISSN 0272-4634. DOI 10.1671/0272-4634(2005)025[0171:ACRRDF]2.0.CO;2.
↑ ^a ^b HECHT, M.K. A new choristodere (Reptilia, Diapsida) from the Oligocene of France: an example of the Lazarus effect. Geobios. 1992, s. 115–131. DOI 10.1016/S0016-6995(09)90041-9.
↑ ^a ^b MATSUMOTO, R.; BUFFETAUT, E.; ESCUILLIE, F.; HERVET, S.; EVANS, S. E. New material of the choristodere Lazarussuchus (Diapsida, Choristodera) from the Paleocene of France. Journal of Vertebrate Paleontology. 2013, s. 319. DOI 10.1080/02724634.2012.716274.

[EvaK-1] EVANS, Susan E.; KLEMBARA, JOZEF. A choristoderan reptile (Reptilia: Diapsida) from the Lower Miocene of northwest Bohemia (Czech Republic). Journal of Vertebrate Paleontology. 2005, s. 171–184. ISSN 0272-4634. DOI 10.1671/0272-4634(2005)025[0171:ACRRDF]2.0.CO;2.

[Hecht-2] HECHT, M.K. A new choristodere (Reptilia, Diapsida) from the Oligocene of France: an example of the Lazarus effect. Geobios. 1992, s. 115–131. DOI 10.1016/S0016-6995(09)90041-9.

[Matsumoto-3] MATSUMOTO, R.; BUFFETAUT, E.; ESCUILLIE, F.; HERVET, S.; EVANS, S. E. New material of the choristodere Lazarussuchus (Diapsida, Choristodera) from the Paleocene of France. Journal of Vertebrate Paleontology. 2013, s. 319. DOI 10.1080/02724634.2012.716274.

[1]

[2]

[3]