Laurin & Klement H
| Laurin & Klement H | |
|---|---|
.jpg) Laurin & Klement H, patrně typ HL (Allgemeine Automobil-Zeitung, 1909) | |
| Výrobce | Laurin & Klement |
| Roky produkce | 1907–1913 |
| Vyrobeno | 31 kusů |
| Místa výroby |  Rakousko-Uhersko |
| Předchůdce | první nákladní model továrny |
| Nástupce | Laurin & Klement MS |
| Karoserie | nákladní automobil, autobus |
| Technické údaje | |
| Rozvor | 4100 4135 |
| Hmotnost |  4 t6 t (parametr potřebuje upřesnit) |
| Motor | |
| Motor | SV 30/32 HP SV 35/40 HP |
| Převodovky | |
| Převodovka | čtyřstupňová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Laurin & Klement H byl model automobilu, respektive typ podvozku nákladního automobilu, vyráběný firmou Laurin & Klement v Mladé Boleslavi od roku 1907 do roku 1913. Vyrobilo se celkem 31 kusů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o vůbec první model čistě užitkového vozidla zkonstruovaného v mladoboleslavské továrně L&K.[1] Na jeho konstrukci se patrně významně podílel zde zaměstnaný automobilový konstruktér František Kec,[2] který v továrně L&K od roku 1908 vedl oddělení vývoje nákladních vozů. Nejstaršími typy byly varianty nákladního vozu HL a autobusů HO (16 až 36 pasažérů), HOP (12 až 17 pasažérů) a HOS (17 až 22 pasažérů) se slabším motorem 30/32 HP, vyrobené v počtu 11 kusů v letech 1907 až 1909.[3] Mezi lety 1910 a 1913 bylo pak vyrobeno dalších 20 vozů typů HL a HO s motory 35/40 HP, v nástavbách eventuálně upravených dle individuálních požadavků zákazníků. Všechny modely měly odkryté sezení pro řidiče.
.png)
Varianty autobusů L&K H stály u počátků autobusové dopravy v Česku. Čtyři vozy HOS obsluhovaly první dvě státní autobusové linky rakouského ředitelství pošt a telegrafů pro země české z Pardubic, které slavnostně zahájily provoz 13. května 1908 v 8 hodin ráno do Lázní Bohdaneč.[4] Na prvních linkách Pardubice – Bohdaneč (11 km, 64 minut) a Pardubice – Holice se autobusy pohybovaly optimální rychlostí 26 km/h.[5] Autobusy HOP obohatily také vozový park Dopravního podniku král. hl. m. Prahy a fungovaly na prvních pražských autobusových linkách, rovněž jedněch z prvních městských linek v Česku. Díky zastoupení firmy v Petrohradu, tehdejšího hlavního města Ruského impéria, byly vozy H mj. nabízeny také v katalozích pro ruský trh.[6]
.png)
Výroba typů H byla ukončena roku 1913, kdy byl model nahrazen modernější variantou Laurin & Klement MS.
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako většina ostatních tehdejších vozů Laurin & Klement měl motor uložený vpředu s pohonem zadních kol, tuhou nápravu a listová pera. Vůz měl čtyřválcový motor SV a čtyřstupňovou převodovku: s objemem 5919 cm³, výkonem 23,5 kW (32 koní), velikostí vrtání 116 mm a zdvihem 140 mm (modely HO a starší typ HL) či s objemem 7364/7965 cm³, výkonem 29,4 kW (40 koní), velikostí vrtání 125/130 mm a zdvihem 150 mm. Vůz dosahoval maximální rychlosti od 12 do 25 km/h v závislosti na nosnosti vozu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jak firma LAURIN & KLEMENT vyráběla auta i řidiče. Škoda Storyboard [online]. 2022-07-13 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Konstruktér František Kec. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b KOŽÍŠEK, Petr; KRÁLÍK, Jan. L&K - Škoda (Díl 1. Laurin & Klement jest nejlepší známkou světa). 1. vyd. Praha: Motorpress, 1995. 255 s. ISBN 80-901749-1-4. S. 115, 238-239.
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN 80-239-5013-4, kap. První pražské autobusy, str. 95–97
- ↑ Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…, BUSportál.cz, 24. 2. 2008
- ↑ reklama_LaK_rusko. www.jan-tucek.wz.cz [online]. [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PAVLŮSEK, Alois. Století automobilů Škoda - Od roku 1905. Albatros Media, Praha, 2014. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laurin & Klement H na Wikimedia Commons
