Lapidárium (Moravská Třebová)
| Lapidárium | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Současný majitel | Město Moravská Třebová |
| Poloha | |
| Adresa | Křížový vrch, Moravská Třebová,  Česko |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| Souřadnice | 49°45′30,07″ s. š., 16°40′26,7″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lapidárium je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v Moravské Třebové.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přesné stáří stavby hřbitovní kaple sv. Markéty (Všech Svatých) není známé. Dnešní podoba pochází ze začátku 19. století.[1] Jedná se o empírovou stavbu s valenou klenbou.[2] Čelo má bílou omítku, v zadní části je ponecháno holé zdivo. Na lapidárium byla přestavěna roku 1912 z popudu Aloise Czerného, kustoda městského muzea. Rozhodnutí předcházely nálezy renesančních náhrobníků v podlaze hřbitovního kostela Povýšení svatého Kříže a následně roku 1911 dalších náhrobníků v základech hřbitovní zdi.[3] Při přestavbě byly z interiéru odstraněny lavice a podstavec oltáře, naopak přizděny byly podstavce pro náhrobníky. [2]
Významné náhrobníky
[editovat | editovat zdroj]
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky členů rytířského rodu Littwitzů, kteří měli vazby na Ladislava Velena ze Žerotína. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami moravskotřebovského zámku.[2] Dalším náhrobník patří rodině moravskotřebovského kata Vavřince Bohla.[1]
Okolí lapidária
[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede křížová cesta s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu Kalvárií. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční Schody mrtvých.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b NISLER, Petr. Lapidárium. [s.l.]: Moravskotřebovský hřbitov, 2017. Brožura vydaná k 760 letům města Moravská Třebová.
- ↑ a b c CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; SEDLÁK, Jan (ed.), et al. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2012. ISBN 978-80-87073-48-3. Kapitola Lapidárium, s. 45–47.
- ↑ Márnice [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
