Lanová dráha Bica
| Lanová dráha Bica | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Místo | São Paulo,  Portugalsko |
| Souřadnice | 38°42′31,33″ s. š., 9°8′48,42″ z. d. |
 | |
| Parametry | |
| Šikmá délka | 260 m |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lanová dráha Bica (portugalsky Ascensor da Bica, někdy také Elevador da Bica), je pozemní lanovka v lisabonské čtvrti Misericórdia. Spojuje Rua de São Paulo s Calçada do Combro / Rua do Loreto a provozuje ji společnost Carris. Od roku 2002 je tato historická lanovka z roku 1890 chráněna jako portugalská národní památka.
Linka funguje na klasickém principu pozemní lanové dráhy se dvěma kolejovými vozy trvale připojenými k opačným koncům lana, které je na horním konci dráhy vedeno přes kladku. Lano spojuje oba vozy tak, že jeden stoupá a druhý současně klesá, přičemž jeden vůz funguje jako protiváha pro ten druhý. V Česku stejným způsobem pracuje lanová dráha na Petřín v Praze.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]V roce 1888 podepsal magistrát Lisabonu smlouvu s firmou Nova Companhia dos Ascensores de Lisboa, která dostala koncesi na instalaci a provoz výtahového systému, který by spojoval Rua da Bica de Duarte Belo s Rua de São Paulo po ulici Largo do Calhariz.[1] Projekt navrhl Raoul Mesnier du Ponsard.[1] Mechanika výtahu byla instalována v roce 1890, po vybudování trati. Pravidelný provoz však byl zahájen až 28. června 1892, po několika letech zkoušek.[1]
V roce 1912 Nova Companhia dos Ascensores Mecânicos de Lisboa podepsala novou smlouvu s magistrátem, která jí umožnila provést elektrizaci všech tratí.[1] V letech 1914 až 1916 byl dokončen projekt automatizace dopravního systému pomocí elektrických systémů.[1] Bohužel během testů došlo k nehodě, kdy se jeden z vozů stal neovladatelným, narazil do dolní stanice Rua de São Paulo a byl úplně zničen.[1] V důsledku toho byla lanovka po několik dalších let mimo provoz. Po rozpuštění Nova Companhia dos Ascensores Mecânicos de Lisboa se lanová dráha stala majetkem firmy Companhia Carris (nebo krátce Carris).
V roce 1923 obecní zastupitelstvo požádalo, aby společnost Carris uvedla lanovku Bica do provozu a donutila ji opravit trať a pořídit nové vozy, které vyrobila firma Theodore Bell.[1] V roce 1927 lanová dráha obnovila provoz.[1] Lanová dráha Bica je od roku 2002 památkově chráněná a roku 2005 bylo navrženo zřídit pro ni zvláštní ochrannou zónu.[1] To bylo v roce 2009 schváleno ministrem kultury a od 20. května 2011 je kolem lanovky v platnosti urbanistické ochranné pásmo (Diário da República, 874/2011, Série-2, 98).[1]
Architektura
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Trať lanovky vede na okraji čtvrti Pombaline v centru Lisabonu s výhledem na řeku Tajo a zdolává výrazný svah.[1] V místě stojí převážně činžovní domy postavené v 18. století.[1]
Lanovka má dva vozy, které jezdí současně v opačných směrech.[1] Vozy mají troje dveře na obou stranách, přičemž nalevo i napravo od každých dveří je okno. Dveřím odpovídají tři oddíly vozu vybavené dřevěnými lavicemi.[1]
Lanovka stoupá po 11,8% sklonu a ujede vzdálenost 245 metrů. Na trati jsou mezilehlé zastávky Rua da Bica, Largo de Santo Antoninho a Travessa da Bica Grande.[1] Lanovka Bica byla původně poháněna párou, v roce 1914 dostala elektrický pohon. Dolní stanice na Rua de S. Paulo je téměř skryta za fasádou s nápisem Ascensor da Bica.[1]
Fasáda stanice je rámována kamennou výzdobou, s branami z tepaného železa a portikem s obloukem.[1] V horních patrech jsou obdélníková okna, v prvním a druhém patře jsou verandy a ve třetím patře jsou menší okna.[1] Horní patro odděluje od mansardové střechy ozdobná římsa s kovaným zábradlím.[1] V interiéru je malé atrium s chodbou pro vozy lanovky; nástupiště s dlaždicovým obložením, omítnutými stěnami a azulejo dlaždicemi je ohraničeno kovanou železnou bránou a bočními schodišti.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ascensor da Bica na anglické Wikipedii.