Přeskočit na obsah

Ladislav Pachta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Pachta
Narození3. března 1928
Noskov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. ledna 2015 (ve věku 86 let)
Česká Lípa
ČeskoČesko Česko
Povolánípedagog, matematik ČVUT v Praze
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Pachta (3. března 1928 Noskov6. ledna 2015 Česká Lípa) byl český pedagog a matematik a deskriptivář. Zabýval se výukou matematiky a deskriptivní geometrie, výzkumem a aplikací matematických metod v teorii pružnosti, funkcionální analýzou, integrálním a diferenciálním počtem. Za dobu 40 let působení jeho pedagogické činnosti od roku 1951 prošlo jeho výukou a cvičením na stavební fakultě ČVUT úspěšně více než 1600 studentů.[1]

Ladislav Pachta byl nejstarším z deseti potomků Josefa Pachty (nar. 7.1.1895 v Noskově) a Marie, roz. Vaškovské (17.1.1906 v Sitiny, Leština 20). Jeho otec byl rolník a „baťa“ v okolí Mladé Vožice a truhlář. Vyráběl dřeváky, nábytek a dřevěné konstrukce pro stavby, hlavně střechy, okna, dveře. Ladislav vynikal od dětství na základní škole[2] zejména v matematických disciplínách, byl premiantem třídy,[2] ale kvůli materiální chudobě si nemohl svobodně zvolit další studium. Pokračoval proto ve studiích na katolickém gymnáziu v Českých Budějovicích.[3] V konci války byl nasazen v zákopech u Olomouce. S rodiči v dubnu 1946 přesídlili z jižních Čech na okraj západních Čech do Lipové u Chebu.[4] Od tamního místního národního výboru byla rodičům přidělena k bydlení opuštěná, zemědělská usedlost.[5] Ladislav po válce odešel studovat do Prahy na Karlovu universitu v Praze, přírodovědeckou fakultu.

Při studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, zaměřeném na matematiku a fyziku, si ho vybral pan profesor Vojtěch Jarník, jako talentovanou pomocnou vědeckou sílu.[6] Mimo jiné byl členem skupiny matematiků, shromážděné vedoucím katedry matematiky a deskriptivní geometrie, a proděkanem prof. Františkem Vyčichlem, zabývajícím se studiem souboru písemností z deskriptivní geometrie Jana Sobotky. Odbornou atestaci pro učitelství 2. stupně matematiky a deskriptivní geometrie získal na Karlově universitě, přírodovědecké fakultě. Začal pracovat za doby působení prof. Františka Vyčichla[7] na Fakultě inženýrského stavitelství (FIS) ČVUT, jako matematik – odborný asistent na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie, později po reorganizaci na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze.[8] Učil matematiku a deskriptivní geometrii na ČVUT v Praze až do roku 1988, (převážně směr Konstrukce a dopravní inženýrství), školil i zahraniční studenty, přednášel studentům dálkového studia). Matematice a deskriptivní geometrii nejenže rozuměl, ale uměl problémy vysvětlit srozumitelně i lidem z jiných oborů. Byl bezprostřední, neuznával politické bariéry a zvýhodňování na základě stranické příslušnosti.

Z počátku se v 50. letech účastnil ve výzkumech a pracích skupiny, kterou u sebe soustředil prof. František Vyčichlo a Dr. Ivo Babuška.[9] Z této doby pochází také inspirativní vědecká práce Ladislava Pachty "Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti" nebo kolektivní práce, např. "Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti" autorů soustředěných panem prof. Ivo Babuškou – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová.

Ladislav Pachta se věnoval recenzi učebnic pro děti základních škol.[10]

Upadl v nemilost nového politického, prorusky orientovaného vedení katedry a fakulty, když například odmítl vstup do KSČ (když konání některých jeho členů v Praze nerozuměl), a začal být podezírán z prozápadní orientace a „modré krve“. Byla mu znemožněna samostatná vědecká publikační činnost (podobně jako některým jiným vyučujícím na ČVUT).

Před rokem 1969 se Ladislav Pachta věnoval souběžně organizaci a ekonomice výstavby družstevních bytů svépomocí. Byl k tomu motivován vlastní materiální situací, kdy původně bydlel se svou manželkou a starší dcerou (nar. 1952) na studentské koleji (Na Pankráci, blízko dnešní stanice Metra Pankrác).[11]

Také v sedmdesátých letech 20. století v dobách normalizace byl normalizačním vedením katedry znevýhodňován. Záminkou bylo např. odmítnutí podepsat prohlášení – Souhlas se vstupem Vojsk Varšavské smlouvy a obsazením naší země, spojenectví s panem profesorem Ivo Babuškou, který zůstal po roce 1968 v emigraci.

V 80. letech začal Ladislav Pachta svůj osobní zápas o život s rakovinou, nad kterou dočasně zvítězil. Před sametovou revolucí v září 1988 se Ladislav Pachta odebral do důchodu.

Pedagogické schopnosti Ladislava Pachty, obětavost, skromnost a znalosti oceňovali doktorandi, kterým dělal konzultanta na matematiku (pozdější docenti a profesoři) i studenti, kterým věnoval individuálně svůj čas, vzdor politické nepohodě. K úsměvným historkám po převratovém 17. listopadu 1989 je přidáván dialog ze setkání s panem profesorem Miroslavem Kutílkem, tehdy děkanem stavební fakulty, směru vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT: "Tak co, hrabě, kdy se vrátíš na hrad?" "Až mi poteče modrá krev, když se píchnu do prstu" odpověděl.[12]

Ladislav Pachta byl od roku 1951 ženatý s paní Růženou, roz. Kuchaříkovou (* 1931 v Pekle u Kolína), se kterou má dvě dcery (Hanu, nar. 27.9. 1952 a Ludmilu, nar. 23. 2. 1957).

V severních Čechách na Českolipsku[13] na Slunečné Ladislav přispíval po roce 1989 k veřejné osvětové činnosti, k občanskému uvědomění a k soběstačnosti obecní samosprávy.[14] Obhospodařoval malé hospodářství s pozemky své manželky, které jí byly vráceny v roce 1992 v restituci po odebraném zemědělském přídělu odebraném v roce 1949 Josefu Kuchaříkovi. Někdy se za Ladislavem přijeli podívat na přátelskou návštěvu kolegové z matematické branže, např. tehdejší ředitel Matematického ústavu ČSAV pan A. Kufner.[15] Obnova krajiny po působení dřívějších státních statků byla a je náročná. Ti, kdo dostali půdu zpět v rámci pozemkových restitucí, na základě zákona o půdě z roku 1992[16] jako dědický vrácený příděl z roku 1947, neměli stroje, finanční prostředky a byli staršího věku.

V roce 2015 zemřel v tichosti po dlouhodobé slepotě a vážné nemoci.

Publikační vědecká a pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti – Ladislav Pachta – 50. léta 20. stol.
  • Řešení rovnic matematické teorie pružnosti – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová – fakultní výzkumný úkol č. 219/A/59/60/61 ČVUT
  • Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová (Autoři seřazeni abecedně)
  • Konstrukce čtyřbokého jehlanu do dalšího čtyřbokého jehlanu – práce Stavební fakulty ČVUT – Karel Drábek, Ladislav Pachta 1980 (odkaz v seznamu šedé literatury z roku 1988 http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/118350/CasPestMat_113-1988-4_13.pdf E. [34])
  • Skripta Ke Cvičení z Deskriptivní geometrie, I. díl, II. díl – Karel Drábek, Ladislav Pachta
  1. Archiv ČVUT, stavební fakulty, Archív Přírodovědecké fakulty Karlovy university
  2. a b školský archiv
  3. Školský archiv gymnazia
  4. Žijící svědek – paní Marie Králíčková, roz. Pachtová
  5. Archiv ONV Cheb – Fond nemovitého majetku – příděly
  6. Archiv Karlovy university k 50. letům 20. století, personálie k pomocným vědeckým silám na katedře Matematiky ÚK přírodovědné fakulty
  7. František Vyčichlo
  8. ČVUT, katedra matematiky a deskriptivní geometrie, a katedra geologie a laboratoře, sídlily do 70. let 20. stol. v Trojanově ulici 13, Praha 2, později se přestěhovaly do nového areálu v Praze 6, Dejvicích, Thákurova 7
  9. Ing. Dr. Ivo Babuška byl 1. ředitelem Matematického ústavu ČSAV
  10. Ladislav Pachta je jako recenzent uváděn např. v učebnicích matematiky v letech 1960 až 1964
  11. Publikace k výročí Stavebního bytového družstva Nový domov
  12. Pan prof. Miroslav Kutílek byl děkanem na Stavební fakultě ČVUT, směr Vodní stavby a vodní hospodářství, a vedoucím Katedry hydromeliorací a hydropedologie, od 70. let 20. století,
  13. Skalice u České Lípy, Slunečná
  14. David Hroch, bývalý starosta obce Slunečná, působící dříve ve Státním statku Skalice u Č. Lípy, Veronika Rusková, bývalá starostka obce Slunečná
  15. Alois Kufner, bývalý ředitel Matematického ústavu ČSAV
  16. Cílem zákona o půdě měla být částečná náprava újem a dopadů kolektivizace

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]