Ladislav Novák (sochař)

Ladislav Novák
Narození	17. března 1908; Kladno ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. října 1994 (ve věku 86 let); Praha ; Česko
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař, vysokoškolský učitel, malíř, učitel, grafik, umělecký pedagog a středoškolský učitel
Ocenění	Státní cena Klementa Gottwalda (1953); zasloužilý umělec (1968); Čestné občanství města Kladna (1988)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Novák (17. března 1908 Kladno Motyčín^[1] — 28. října 1994 Praha) byl český sochař, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog, zasloužilý umělec. Autor mnoha soch ve veřejném prostoru, zejména v Kladně.

Život

Po ukončení obecné školy v Motyčíně (1914–1920) a měšťanské školy v Kladně (1920–1921) se vyučil malířem pokojů. V letech 1930–1931 studoval na Ukrajinské akademii v Praze, v letech 1932–1936 pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze studiem sochařství u Otakara Španiela. V letech 1936–1940 působil v rámci uměleckého sdružení Tvorba, v roce 1940 se stal členem Umělecké besedy. Po 2. světové válce byl krátce odborným asistentem prof. Karla Lidického na katedře sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, v letech 1964–1968 působil na Střední uměleckoprůmyslové škole (Škole uměleckých řemesel) v Brně. V roce 1968 nastoupil po Karlu Lidickém jako vedoucí na katedru sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, kde působil do roku 1972, kdy odešel do penze.^[2]^[3]

Vedle monumentálních plastik pro veřejný prostor vytvářel drobnější sochařská díla, reliéfy, pamětní desky, ale zabýval se i malbou, kresbou a grafikou. Zemřel po krátké těžké nemoci v roce 1994, pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze.^[2]

Ocenění

9. 5. 1953 Laureát státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně za výjimečný sochařský počin
1. 5. 1968 titul zasloužilý umělec
17. 3. 1988 Čestné občanství města Kladna^[4]

Dílo

1954: bronzové Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem (z roku 1854) v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše
pískovcový pomník Obětem fašizmu před školou Na Amálce symbolizuje utrpení lidických žen a padlé bojovníky ilegálního hnutí na Kladensku, odhalený 22. září 1960, žena a umírající spoutaný muž v nadživotní velikosti, pískovcové sochy na žulovém podstavci obklopuje osm kamenů se jmény koncentračních táborů, s Jaroslavem Perglem.
pamětní deska spisovatelky Marie Majerové
pamětní deska Antonína Janouška
Kročehlavská sídliště zdobí řada domovních znamení
díla na přehradě Orlík
alegorická kompozice Vznik elektrické energie
Tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (sádra, úprava povrchu imituje patinovaný bronz, sokl z umělého kamene)^[5]
kolem 1960: Tři grácie / Mládí, zdraví, krása (mramor) v poděbradském lázeňském parku před hotelem Zámeček
výzdoba průčelí podolské vodárny v Praze, kde dvě ženské postavy představují řeky Vltavu a Otavu
plastika Mateřství ve Skopji

Výstavy

2024 Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy), Středočeská vědecká knihovna v Kladně (výstava u příležitosti 30. výročí úmrtí představila kontext vzniku jeho děl pro kladenský veřejný prostor, včetně nikdy nevystavovaných skic a plánů ze sbírky Jaroslava Pergla)^[6]
2011 Sochy, obrazy a grafiky Ladislava Nováka, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích
1987 Ladislav Novák – sochy, obrazy, kresby, kladenský zámek (bilanční výstava uspořádaná Okresním museem Kladno a podnikovým výborem SSM POLDI – SONP BSP, atelier závodu 10 POLDI SONP Kladno)^[2]
1976 Ladislav Novák – plastiky a kresby, galerie Díla ČFVU Zlatá lilie, Praha (výstava interiérových plastik, reliéfů a kreseb)^[7]

Galerie

mramorová socha Tři grácie před lázeňským Hotelem Zámeček v Poděbradech
tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (cca 1960)
socha Vltavy na průčelí podolské vodárny
Váňův kámen, detail bronzových postav sousoší
Pomník obětem 2. světové války v Kladně u Amálky, pískovec na žule
pamětní deska s reliéfním portrétem Marie Majerové v kladenských Kročehlavech

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno
↑ ^a ^b ^c NĚMEC, Alexandr. Kladenská díla Ladislava Nováka. 1. vyd. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024. 65 s. ISBN 978-80-85191-61-5.
↑ FIŠER Marcel: socharstvi.info (9/2013)
↑ Mestokladno.cz: Čestné občanství Novák
↑ Idnes.cz/plzen: Nejbizarnější sochou kraje jsou vepříci, řekli čtenáři v anketě (3/2013)
↑ VÝSTAVA | Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy). Středočeská knihovna [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
↑ OPAT, Antonín E. Z tvorby našeho rodáka. Kladenská záře. 1976-05-05, roč. XXVI, čís. 18, s. 5.

Literatura

NĚMEC, Alexandr. Kladenská díla Ladislava Nováka. 1. vyd. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024. 65 s. ISBN 978-80-85191-61-5.
VYKOUK, Jaroslav. Skulptury v Kladně. 1. vyd. Kladno: Magistrát města Kladna, 2003. 71 s. ISBN 80-239-3531-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Novák na Wikimedia Commons
Ladislav Novák v databázi Středočeské vědecké knihovny
Ladislav Novák v informačním systému abART
Ladislav Novák v informačním systému Socharstvi.info
Ladislav Novák v informačním systému Sochy a města
Ladislav Novák v informačním systému Vetřelci a volavky
Mestokladno.cz: Ladislav Novák Archivováno 30. 5. 2019 na Wayback Machine.
Sládečkovo Vlastivědné Muzeum v Kladně: Sochař Ladislav Novák (Zdeněk Kuchyňka, 2011)

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno

[:0-2] NĚMEC, Alexandr. Kladenská díla Ladislava Nováka. 1. vyd. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024. 65 s. ISBN 978-80-85191-61-5.

[3] FIŠER Marcel: socharstvi.info (9/2013)

[4] Mestokladno.cz: Čestné občanství Novák

[5] Idnes.cz/plzen: Nejbizarnější sochou kraje jsou vepříci, řekli čtenáři v anketě (3/2013)

[6] VÝSTAVA | Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy). Středočeská knihovna [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.

[7] OPAT, Antonín E. Z tvorby našeho rodáka. Kladenská záře. 1976-05-05, roč. XXVI, čís. 18, s. 5.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]