Ladislav Nosák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Nosák
Narození16. října 1916
Kamenná Poruba
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. prosince 1950 (ve věku 34 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostslovenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Nosák (16. října 1916[1] Kamenná Poruba18. prosince 1950 Brno) byl slovenský voják, policista, protinacistický a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1916 v Kamenné Porubě.[2]

V květnu 1944 se stal členem partizánské skupiny Viliama Žingora. Poté spoluzakládal a stal se náčelníkem štábu 2. partyzánské brigády Milana Rastislava Štefánika. Účastnil se Slovenského národního povstání. Po jeho konci pomáhal organizovat odchod partyzánů do hor. V prosinci 1944 navázal spolupráci s partyzánskou brigádou Boženko, přičemž o měsíc později se navrátil ke členství ve své původní partyzánské brigádě. V únoru 1945 se stal velitelem partyzánského oddílu Fatranský kriváň, se kterým působil na severním Slovensku. V březnu 1945 byl jmenován poručíkem. Na začátku dubna 1945 se podílel na osvobozování Turan.[3] V květnu 1945 se poté stal nadporučíkem.[2]

Po konci války získal Nosák za své počínání v bojích několik vyznamenání. Stal se zároveň zástupcem oblastního náčelníka Sboru národní bezpečnosti v Žilině. Vstoupil rovněž do KSČ, ze které ale posléze vystoupil a po únorovém převratu kritizoval politické poměry v zemi.[4] Zastával názor, že Slovenský svaz partyzánů měl zůstat apolitický, tedy bez vlivu Komunistické strany. V rámci diskreditační a provokační akce StB byl poté zatčen. Po zatčení byl krutě mučen za účelem vynucení přiznání k údajné činnosti v rozsáhlém protistátním spiknutí.

V roce 1950 byl obviněn z přípravy opětovného nastolení kapitalismu v zemi. V politickém procesu byl v říjnu 1950 za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1950 popraven.[5][6][7]

Rehabilitován byl po událostech Pražského jara v roce 1969.[8] V roce 1994 byl posmrtně povýšen do hodnosti generála.[2] Náhrobek s jeho jménem je umístěn na bratislavském Hřbitově Slávičie údolie.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ladislav Nosák. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Nosák, Ladislav : N. Valka.cz [online]. 2013-02-15 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  3. a b Hrob Ladislav Nosák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  4. Nová historie: Desítky mužů SNB se postavily komunistům. Aktuálně.cz [online]. 2013-12-27 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  6. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  7. 18. – 21. október 1950. Proces s Viliamom Žingorom a spol.. Ústav pamäti národa [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. Ladislav Nosák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.