Přeskočit na obsah

Ladislav Lindner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Lindner
Narození19. prosince 1924
Tuchlovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. května 1950 (ve věku 25 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Lindner (19. prosince 1924[1] Tuchlovice19. května 1950 Věznice Pankrác) byl český řidič a agent-chodec odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1924 v Tuchlovicích.[3][4] Po studiu pracoval během druhé světové války jako autodopravce u firmy v Kladně. Později však byl totálně nasazen v Praze-Záběhlicích u společnosti Michelin. V květnu 1945 se poté účastnil Pražského povstání a v roce 1946 nastoupil základní vojenskou službu. Z ní však brzy po únorovém převratu v březnu 1948 zběhnul. Krátce poté z Československa uprchnul do Americké okupační zóny v Bavorsku. Poté se do března 1949 pohyboval v uprchlických táborech s cílem někde získat pracovní uplatnění. Postupně byl vyškolen americkou zpravodajskou službou CIC poté, co jej s jejím působením seznámil Štěpán Gavenda. Z Lindnera se tak stal agent chodec. V květnu 1949 se do Československa vrátil s cílem získat v zemi zpravodajské informace ekonomického i hospodářského charakteru. Do srpna 1949 Československo za tímto účelem navštívil celkem čtyřikrát včetně poslední návštěvy, při níž byl zatčen. V srpnu 1949 byl totiž zadržen příslušníky Státní bezpečnosti na nádraží v Plzni.[5]

Odsouzení a smrt[editovat | editovat zdroj]

Za trestné činy velezrady a vyzvědačství byl poté v politickém procesu konaném v listopadu 1949 jako vedoucí špionážní skupiny Lindner-Bušek odsouzen k trestu smrti, ztrátě občanských práv a propadnutí veškerého majetku.[6] Lindner se proti rozsudku odvolal, nicméně v březnu 1950 zamítl odvolání Nejvyšší soud.[7] Neúspěšná byla také žádost o prezidentskou milost.[5] Popraven byl spolu s Karlem Buškem v květnu 1950.[8][9] Ve stejném procesu bylo k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeno několik dalších osob.[10]

Rehabilitován byl po sametové revoluci v roce 1990, respektive 1997.[7][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ladislav Lindner. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  2. Ladislav Lindner (1924-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  3. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  4. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  5. a b Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  6. Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  7. a b Ladislav Lindner | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  8. ČTK, iDNES cz. Popravy a tyranie. Osudy politických vězňů je třeba připomínat, znělo na Pankráci. iDNES.cz [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  9. Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  10. Zdena Machová, roz. Czechmanová (1931 - 2021). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  11. Českoslovenští komunisté: začali jako reformátoři a skončili jako poskokové Moskvy. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.