Lacaille 9352
| Lacaille 9352 | |
|---|---|
.svg) Lacaille 9352 v okolí Slunce | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Souhvězdí | Jižní ryba (Piscis Austrinus) |
| Rektascenze | 23h 05m 52.03579s |
| Deklinace | -35° 51′ 11.0552″ |
| Paralaxa | 304,135 4 mas |
| Vzdálenost | 3,288 pc |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 7.34 |
| Absolutní hvězdná velikost | 9,75 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 6 765,995 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | 1 330,285 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | M0.5V |
| Hmotnost | 0,489 M☉ |
| Poloměr | 0,471 2 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0,011 L☉ |
| Povrchová teplota | 3672 K |
| Stáří | 4.57 miliardy let |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 217987 |
| 2MASS | 2MASS J23055131-3551130 |
| SAO katalog | SAO 214301 |
| Katalog Hipparcos | HIP 114046 |
| Tychův katalog | TYC 7512-1263-1 |
| General Catalogue | GC 32159 |
| Glieseho katalog | GJ 887 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lacaille 9352 (také známá jako GJ 887) je červený trpaslík nacházející se v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). S hvězdnou velikostí 7,34 není viditelná pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 10,74 světelných let od Země, což ji řadí mezi nejbližší hvězdné systémy ke Slunci. Lacaille 9352 je nejbližší hvězdou v tomto souhvězdí.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Tento červený trpaslík spadá do spektrální třídy M0.5V, což odpovídá hvězdám na hlavní posloupnosti. Hvězda má přibližně 48 % hmotnosti Slunce a její poloměr dosahuje 47 % slunečního poloměru. Povrchová teplota Lacaille 9352 činí asi 3672 K.[1] Hvězda má relativně nízkou metalicitu −0,22, což znamená, že obsahuje méně těžších prvků než Slunce.[2]
Lacaille 9352 se vyznačuje výrazným vlastním pohybem, který činí 6,9 úhlových sekund za rok, což je jeden z nejvyšších známých vlastních pohybů mezi hvězdami.[3] Před přibližně 2700 lety se Lacaille 9352 nacházela nejblíže Slunci, přibližně 10,63 světelných let.[4]
Planetární systém
[editovat | editovat zdroj]V roce 2020 byly objeveny dvě planety obíhající kolem této hvězdy. Planety, pojmenované Lacaille 9352 b a Lacaille 9352 c, jsou superzemě s hmotnostmi odpovídajícími 4,2násobku a 7,6násobku hmotnosti Země. Oběžné dráhy těchto planet mají periody 9,26 a 21,79 dní.[5] Kromě toho byl identifikován třetí signál s periodou kolem 50,7 dní, který může naznačovat existenci další planety. Tato planeta by se mohla nacházet v obyvatelné zóně, avšak signál může být také důsledkem hvězdné aktivity.[6]
| Název | Hmotnost (M⊕) | Oběžná doba (dny) | Velká poloosa (AU) | Výstřednost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Lacaille 9352 b | ≥ 4,2[5] | 9,26 ± 0,001[5] | 0,068 ± 0,002[5] | 0,09 ± 0,06[5] | Superzemě |
| Lacaille 9352 c | ≥ 7,6[5] | 21,79 ± 0,004[5] | 0,120 ± 0,004[5] | 0,22 ± 0,10[5] | Superzemě |
| Lacaille 9352 d (hypotetická) | ~8,3[5] | ~50,7[5] | ~0,21[5] | 0,25 ± 0,15[5] | Možná v obyvatelné zóně |
Význam
[editovat | editovat zdroj]Díky své blízkosti k Zemi a relativně vysoké jasnosti je Lacaille 9352 jedním z nejdůležitějších červených trpaslíků pro výzkum exoplanet. Poskytuje výborné podmínky pro podrobnou analýzu vlastností planetárních systémů, včetně možností zkoumání atmosfér exoplanet.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lacaille 9352 na anglické Wikipedii.
- ↑ The M-dwarf Ultraviolet Spectroscopic Sample. I. Determining Stellar Parameters for Field Stars. The Astrophysical Journal. September 2021, s. 40. doi:10.3847/1538-4357/ac0aea. arXiv 2106.07656.
- ↑ On the Correlation between the Magnetic Activity Levels, Metallicities, and Radii of Low-Mass Stars. The Astrophysical Journal. May 2007, s. 732–739. doi:10.1086/513142.
- ↑ GOULD, B. A. Corrigenda in the Uranometria Argentina. Star with large proper motion. Astronomische Nachrichten. 1881, s. 7–10. doi:10.1002/asna.18811000104. Bibcode 1881AN....100....7G.
- ↑ The One Hundred Nearest Star Systems [online]. Georgia State University [cit. 2025-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-13.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m A multiple planet system of super-Earths orbiting the brightest red dwarf star GJ887. Science. 2020, s. 1477–1481. doi:10.1126/science.aaz0795.
- ↑ Why boring could be good for this star's two intriguing planets. Nature. 2020-06-30. doi:10.1038/d41586-020-01905-5.
- ↑ Precision Stellar Characterization of FGKM Stars Using an Empirical Spectral Library. The Astrophysical Journal. 2017, s. 77. doi:10.3847/1538-4357/836/1/77. arXiv 1701.00922.