La Cigale (pivnice)
| La Cigale | |
|---|---|
_(14912325131)_(2).jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | secesní architektura |
| Architekt | Émile Libaudière |
| Výstavba | 1895 |
| Poloha | |
| Adresa | Nantes,  Francie |
| Ulice | place Graslin |
| Souřadnice | 47°12′45,82″ s. š., 1°33′43,56″ z. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | PA00108653 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
La Cigale je pivnice nacházející se ve městě Nantes ve francouzském departmentu Loire-Atlantique. Je klasifikována jako historická památka od 12. října 1964.[1]
Nachází se na jižní straně náměstí Graslin, naproti divadlu stejného jména, mezi ulicemi Regnard a Piron. Byla navržena architektem a keramikem Émilem Libaudièrem,[2] zdobená sochařem Émilem Gaucherem a malířem Georgesem Levreauem v secesním stylu. Byla slavnostně otevřena 1. dubna 1895. První majitelkou byla paní Calado. Od počátků přitahovala buržoazii a umělce, kteří hráli v divadle Graslin. Surrealisté, jako byl Jacques Prévert nebo André Breton, zde bývali hosty. Jacques Demy ji použil pro scény z filmu Lola v roce 1961.[3] Později sloužila jako pozadí pro další filmy: Debout les crabes, la mer monte! (Jean-Jacques Grand-Jouan, 1983) a Jacquot de Nantes (Agnès Varda, 1991).
V roce 1964 se přeměnila na samoobsluhu. V 70. letech 20. století hrozilo, že bude opuštěna, ale v roce 1982 se stala opět pivnicí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Cigale (brasserie) na francouzské Wikipedii.
- ↑ Monuments historiques, Brasserie La Cigale
- ↑ Plus de 120 ans de purs délices
- ↑ Waldron Darren, Jacques Demy, Oxford University Press, 2016, s. 158, ISBN 9781526111357
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu La Cigale na Wikimedia Commons
