La Belle Ferronnière
Skutečné jméno neznámé | |
---|---|
Fiktivní portrét La Belle Ferronière (16. století, zámek Azay-le-Rideau, Francie) | |
Narození | asi 1500 |
Úmrtí | 1530–1540 |
Národnost | francouzská |
Povolání | dvorní dáma |
Známá jako | La Belle Ferronière |
Partner(ka) | František I. Francouzský |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
La Belle Ferronnière (1500 – kolem 1530 až 1540[1]) je přezdívka jedné z milenek francouzského krále Františka I.[pozn. 1] Její skutečné jméno není známé.
Život
[editovat | editovat zdroj]O jejím původu existuje několik dohadů. Není však pravděpodobné, jak uvádí starší literatura, že pocházela ze Španělska a byla členkou skupiny tuláků a kejklířů, kteří se připojili ke králi Františkovi I. při jeho návratu ze zajetí ze Španělska[2] (král padl do zajetí v bitvě u Pavie roku 1525). Spíše byla ženou bohatého obchodníka s výrobky nebo uměleckými předměty ze železa (francouzsky ferronier) nebo měšťana či advokáta jménem Ferron.
O pomstě jejího žárlivého manžela existují dvě verze. Podle první otrávil ji i krále; manželka za několik dnů zemřela a král dlouho churavěl.[3] Romantičtější verze hovoří o tom, že se manžel úmyslně nakazil syfilidou od pařížských prostitutek a nemoc se přes manželku přenesla na krále, který touto chorobou, tehdy neléčitelnou, trpěl až do smrti. [4][5]
Posmrtná interpretace příběhu
[editovat | editovat zdroj]Lékař a královský rádce Louis Guyon (asi 1527-1617) uvedl:
„ | Velký král František I. si vyhlédl manželku právníka z Paříže, velmi krásnou a milosrdnou, kterou nechci jmenovat, protože zanechala děti vybavené skvělými přednostmi. I když dvořané a královští kuplíři o tom věděli, tak neporadili králi, aby se jí zmocnil svou autoritou a královskou mocí. Nakonec se manžel pomstil za svou ženu, která se poddala vůli krále, a aby této aféře zabránil, tak předstíral, že se osm nebo deset dní zabývá svými polnostmi, on však zůstal potajmu ve městě. V Paříži navštěvoval nakažené povětrné ženštiny, aby nemoc předal manželce a tato králi. A hned našel, co hledal a nakazil tím svou ženu a ta potom krále. Ten potom nakazil několik dalších žen, které navštěvoval, a nikdy se již z nemoci nemohl vyléčit a po celý zbytek svého života byl nezdravý, smutný, nešťastný a nepřístupný.[4] | “ |
O krásné Františkově milence vzniknul též následující epitaf:
„ | Zde leží krásná Ferronnière, ta nebezpečná přízeň, která skrze žárlivostí zaslepeného svého muže zkrátila kariéru galantnímu vládci“.[4] | “ |
La Belle Ferronière v umění
[editovat | editovat zdroj]Údajné portréty
[editovat | editovat zdroj]Skutečná podoba La Belle Ferronière není známa, i když je jejím jménem označeno několik obrazů, často inspirovaných obrazem Leonarda da Vinci (viz dále), případně romantickou představou malíře.
Nejznámější je portrét umístěný v pařížském Louvru, jehož autorem je Leonardo da Vinci.[6] V Louvru tento obraz nebyl takto registrován, zjevný omyl (doba vzniku nemůže souhlasit s obdobím života té krasavice) pochází z počátku 19. století. Tehdy malíř Jean Auguste Dominique Ingres vytvořil rytinu pro účely reprodukce, kterou pravděpodobně omylem nazval „La Belle Ferronière“. Tuto chybu převzaly tiskařské dílny a obrazu je soustavně připisován nesprávný název.
La Belle Ferronière v literatuře
[editovat | editovat zdroj]Francouzský spisovatelAlbert Blanquet (1826–1875) napsal román La Belle Ferronniére (1862).
Šperk „ferronière“
[editovat | editovat zdroj]Na portrétu ze školy Leonarda da Vinci je vidět ozdoba sestávající z pásku obepínajícího hlavu, který se na čele spojuje kamejí nebo drahým kamenem. (Stejný šperk se vyskytuje i na Vinciho obraze Dáma s hranostajem.) Francouzština užívá pro tento druh ozdoby výraz „ferronière“.[3] Tento druh šperku byl populární ještě počátkem 19. století (viz Galerie).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
La Belle Ferronière. Škola Leonarda da Vinci
-
Král František I. s Belle Ferronière. Autor: Alexandre Menjaud
-
František I. a La Belle Ferronière (autor Morlon, rytina Durand, 1885)
-
Leonardo da Vinci maluje Františka I. a jeho milenku (autor François Barthélémy Augustin Desmoulins, před rokem 1856)
-
Manželka A. S. Puškina Natalia Nikolajevna (1798–1877) se šperkem „ferronière“
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Le ferronier je ve francouzštině umělecký zámečník. La Ferronnière může znamenat jeho manželku nebo manželku muže příjmením Ferron.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Belle Ferronnière (maîtresse de François Ier) na francouzské Wikipedii.
- ↑ KÖSTER, Rudolf. Eigennamen im deutschen Wortschatz. [s.l.]: De Gruyter, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017702-2.
- ↑ Nouvelle biographie générale. Paris: Firmin Didot frères, 1858. Dostupné online. Kapitola Ferronière, s. 557. (francouzsky)
- ↑ a b Ottův slovník naučný 9.. Praha: J. Otto, 1895. Dostupné online. Kapitola Ferronnière, s. 135.
- ↑ a b c Grand Dictionnaire universel du XIXe. siecle. [s.l.]: Larousse & Boyer, 1872.
- ↑ DUFRESNE, Claude. František I.. [s.l.]: Domino, 2002. ISBN 80-7303-060-8.
- ↑ La Belle Ferronière de Leonardo da Vinci [online]. Musée du Louvre, 7. dubna 2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu La Belle Ferronnière na Wikimedia Commons