Léčba alkoholismu
Léčba alkoholismu se odvíjí od míry závažnosti problému a přidružených obtíží. Prevencí, výzkumem a léčbou závislosti na alkoholu se zabývá adiktologie.
Kontrolovaná konzumace alkoholu
[editovat | editovat zdroj]Kontrolovaná konzumace alkoholu je moderní terapeutický přístup, který se využívá v případě méně rozvinutých forem závislosti. Je vhodný zejména pro abusery a rizikové pijáky, jejichž závislostní chování má především psychologické spouštěče.
Je to nástroj sekundární prevence, tedy preventivní terapie, která pomáhá lidem ohroženým závislostí přehodit „včas výhybku“ a vrátit se k rekreačnímu, nízkorizikovému užívání. Terapie Kontrolované konzumace probíhá ambulantní formou a trvá většinou tři až pět měsíců.
Metoda má počátky v 70. letech 20. století, kdy manželé Söbellovi provedli první studii. O rozšíření terapie Kontrolované konzumace se v Evropě zasloužil především německý adiktolog Joachim Koerkel. Typická léčba představuje 10–15 sezení, optimálně s týdenním odstupem. Jedná se o vzdělávání klienta, které přechází ke stanovení cílů a k nastartování procesu vnitřní změny. Terapie se vyhodnocuje a stanoví cíle na další období. V Česku převažuje při léčbě alkoholismu abstinenční metoda.[1]
Non-abstinentní léčbu lze podpořit léky, které potlačují chuť se napít a blokují opiodní receptory v mozku. Mezi nejčastěji užívané léky se řadí nalmefen, známý pod obchodním názvem Selincro.
Abstinenční ambulantní terapie
[editovat | editovat zdroj]V případě závažnějších forem závislosti má abstinence své nezastupitelné místo. Kromě samotného odnětí alkoholu a podpory závislého v tomto záměru pokračovat, je většinou nutné postupně změnit i dosavadní denní režim a zažité rituály abstinujícího.
K podpoře závislého se využívají v prvních dnech abstinence benzodiazepiny, například diazepam a léky tlumící třes, například Tiapridal. Abstinenční terapie lze také kombinovat s averzivním farmakem disulfiram, který se prodává pod obchodním názvem Antabus.
Hospitalizace v psychiatrické nemocnici
[editovat | editovat zdroj]U nejtěžších forem alkoholismus je třeba zahájit léčbu odbornou detoxifikací, která může proběhnout pouze v nemocničním prostředí. Příznaky z odnětí, z nichž nejzávažnější je delirium tremens , totiž mohou závislého ohrozit i na životě.
Alkoholový detox trvá zhruba týden, poté následuje léčebný pobyt, který trvá zpravidla minimálně tři měsíce.
Doléčovací terapie
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení hospitalizace je nutné absolvovat doléčovací ambulantní terapii. Během této terapie je třeba s abstinujícím alkoholikem upevňovat jeho abstinenční záměr, podporovat ho v krizových situacích a věnovat pozornost prevenci relapsu.
Doléčovací terapie by měla trvat minimálně tři měsíce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STAŠ, Filip. Kontrolovaná konzumace alkoholu: současné rozšíření přístupu v ambulantních zařízeních. Praha, 2023. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Miroslav Barták. s. 16-18. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KÖRKEL, Joachim; SCHINDLER, Christine. Rückfallprävention mit Alkoholabhängigen: das strukturierte Trainingsprogramm STAR. 1. vyd. Berlín: Springer-Verlag, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-540-41157-4. (německy)
- NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost - Současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál, 2018. 256 s. ISBN 978-80-262-1357-4.
- RATZKE, Kerstin. Neue Ansätze in der Behandlung von Alkoholabhängigen. [s.l.]: BIS Verlag, 2011.
