Láhevník ostnitý
 Anona ostnitá | |
|---|---|
 Anona ostnitá (Annona muricata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | láhevníkovité (Annonaceae) |
| Rod | láhevník (Annona) |
| Binomické jméno | |
| Annona muricata L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Láhevník ostnitý (Annona muricata), česky též anona ostnitá, anona měkkoostenná nebo láhevník měkkoostenný, je ovocný strom z čeledi láhevníkovité. Plod nebo případně i celá rostlina se lidově nazývá quanabana, gunabana, guanaban, velký či ostnitý corossol, ostnitý cachiman, graviola nebo soursop.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Annona bonplandiana
- Annona cearaensis
- Annona graviola
- Annona macrocarpa
- Annona muricata var. borinquensis
- Annona sericea
- Guanabanus muricatus
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Druh pochází pravděpodobně z karibských Antil, Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky. V současnosti se vyskytuje také v Asii, Oceánii a Africe.
Roste přirozeně ve výše položených oblastech kolem 1 000 m n. m., nejvíce v Peru a Bolívii.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Láhevník ostnitý je malý, vzpřímený, ale zároveň i bohatě rozvětvený stálezelený strom. Dosahuje výšky 3–10 metrů. Vyznačuje se hladkou, tmavě hnědou kůrou, která se u starších stromů může měnit ve vrásčitou. Větve mají sametově plstnatý povrch. Obrůstají 3–7 cm širokými a 8–16 centimetrů dlouhými, lesklými, zelenými listy, které se směrem ke špičce zužují.
Strom kvete na jaře po dobu až 6 týdnů. Tmavě hnědé nebo purpurové třílaločné květy vyrůstají po dvou nebo ve větším počtu.
Plod je 20–30 cm dlouhý a připomíná protáhlou šišku. Může vážit až 0,5 kg. Povrch plodu je pokryt měkkými ostny. Nejprve má zelenou barvu, která se po dozrání mění ve žlutozelenou a následně hnědou. Dužina plodu je mírně nakyslá a má krémovou konzistenci. Její chuť připomíná kombinaci jahod s banánem. Semena, která se v dužině nacházejí, jsou jedovatá a před konzumací je nutné je odstranit.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Rostlina byla v Jižní Americe známa již v předkolumbovském období. Domorodci ji užívali jako lék, protože jednotlivé části stromu se údajně vyznačují různými léčivými vlastnostmi. Nejširšího využití se dostalo kůře a listům, z obojího místní obyvatelé připravovali odvary.
Láhevník se zároveň pěstuje kvůli chutným a výživným plodům, označovaným jako gunabana. Ovoce se obvykle konzumuje syrové – buď samotné, nebo v ovocných salátech. Může se použít i jako surovina pro výrobu různých sladkých pokrmů: zmrzliny, marmelády, sladkého pečiva nebo ovocných šťáv a koktejlů. Patří ale mezi hodně citlivé plody, které není možné příliš dlouho uchovávat. Při jejich dopravě je třeba zvýšené opatrnosti, protože se velmi snadno otlačí a následně se rychle kazí.
Biologické působení
[editovat | editovat zdroj]Toxicita
[editovat | editovat zdroj]Annonacin, který je obsažen v semenech, je známý neurotoxin, který může vyvolávat degenerativní onemocnění mozku odpovídající Parkinsonově chorobě.[2] Akutní toxicita nebyla prokázána.[3]
Terapeutické využití
[editovat | editovat zdroj]
V rámci pokusů na zdravých zvířatech byl Isholou a kol. nastíněn možný analgetický a protizánětlivý efekt.[4]
Při experimentu in vitro v rámci tzv. farmaceutického screeningu byly prokázány i další možné účinky. Problém je, že účinnost in vitro nemusí být, a ve farmaceutickém screeningu je to spíše pravidlem, doprovázena účinností in vivo extraktu, přečištěné látky nebo syntetizované látky.[5] Jedná se například o následující zjištění:
- Ferreire a kol. prokázali in vitro toxicitu extraktu z A. muricata na parazita ovcí Haemonchus contortus.[6]
- Vila-Nova a kol. ukázali, že jednotlivé druhy leishmanií se liší citlivostí na látky anonacion a korosolon izolované z A. muricata.[7]
- Moghadamtousi a kol. ukázali, že extrakt A. muricata aplikovaný na tkáňovou kulturu vybraných buněčných negativně ovlivňuje buněčný cyklus, a tedy některá z látek by mohla být vhodná k dalšímu výzkumu pro případné využití zejména v onkologii.[8][9]
Použití v tradiční medicíně
[editovat | editovat zdroj]Listy a semena se dlouho používaly jako prostředky proti (mj.) parazitům, vysokému krevnímu tlaku a rakovině. Semena jsou podávána jako emetika. Semena i odvary z listů se používají proti vším a květy se používají jako antispazmodikum, pektorálium a ke zmírnění kataru. Listy se používají jako sudoriferum, antispazmodikum, emetikum a jako prostředek k vyvolání spánku, lokálně slouží k hojení ran. Z listů, kořene a kůry se připravuje čaj užívaný pro uklidnění a proti kašli, chřipce a astmatu. V Amazonii se používá ke stabilizaci krevního cukru při cukrovce. [10] V Karibiku se věří, že položení listů rostliny na postel pod spící osobu s horečkou do následujícího rána horečku odstraní. Odvary z listů se používají jako obklady proti zánětům a nateklým nohám. Zralý plod má mít antiskorbutické a antiparazitární účinky. Dužina se používá jako obklad proti roztočům z čeledi Trombiculidae. Nezralý usušený plod se používá proti průjmu. Existuje mnoho dalších použití rostliny.[11]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LIM, T. K. Edible medicinal and non-medicinal plants.. Dordrecht: Springer, 2012. Dostupné online. ISBN 9789048186617. (anglicky)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ LE VEN, J.; SCHMITZ-AFONSO, I.; TOUBOUL, D.; BUISSON, D.; AKAGAH, B.; CRESTEIL, T.; LEWIN, G. Annonaceae fruits and parkinsonism risk: Metabolisation study of annonacin, a model neurotoxin; evaluation of human exposure. Toxicology Letters. 2011, s. S50. DOI 10.1016/j.toxlet.2011.05.197.
- ↑ AWODELE, O.; ISHOLA, I.O.; IKUMAWOYI, V.O., et al. Toxicological evaluation of the lyophilized fruit juice extract of Annona muricata Linn. (Annonaceae) in rodents. J Basic Clin Physiol Pharmacol.. 2013, s. 1–11. ISSN 2191-0286.
- ↑ ISHOLA, I.O.; AWODELE, O.; OLUSAYERO, A.M., et al. Mechanisms of Analgesic and Anti-Inflammatory Properties of Annona muricata Linn. (Annonaceae) Fruit Extract in Rodents. J Med Food.. 2014. Dostupné online. ISSN 1557-7600.
- ↑ HARTL, J.; PALÁT, K. Farmaceutická chemie I. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2011.
- ↑ FERREIRA, L.E.; CASTRO, P.M.; CHAGAS, A.C., et al. In vitro anthelmintic activity of aqueous leaf extract of Annona muricata L. (Annonaceae) against Haemonchus contortus from sheep. Exp Parasitol.. 2013, roč. 134, čís. 3, s. 327–32. ISSN 1090-2449.
- ↑ VILA-NOVA, N.S.; DE MORAIS, S.M.; FALCÃO, M.J., et al. Different susceptibilities of Leishmania spp. promastigotes to the Annona muricata acetogenins annonacinone and corossolone, and the Platymiscium floribundum coumarin scoparone. Exp Parasitol.. 2013, roč. 133, čís. 3, s. 334–8. Dostupné online. ISSN 1090-2449.
- ↑ MOGHADAMTOUSI, S.Z.; KADIR, H.A.; PAYDAR, M., et al. Annona muricata leaves induced apoptosis in A549 cells through mitochondrial-mediated pathway and involvement of NF-κB. BMC Complement Altern Med.. 2014, roč. 14, s. 299. ISSN 1472-6882.
- ↑ MOGHADAMTOUSI, S.Z.; KADIR, H.A.; KARIMIAN, H., et al. Annona muricata leaves induce G1 cell cycle arrest and apoptosis through mitochondria-mediated pathway in human HCT-116 and HT-29 colon cancer cells. J Ethnopharmacol.. 2014. Dostupné online. ISSN 1872-7573.
- ↑ Anona ostnitá – Graviola [online]. SUPERIONHERBS.cz, 2017-10-31 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
- ↑ MOGHADAMTOUSI, Soheil Zorofchian; FADAEINASAB, Mehran; NIKZAD, Sonia. Annona muricata (Annonaceae): A Review of Its Traditional Uses, Isolated Acetogenins and Biological Activities. International Journal of Molecular Sciences. 2015-07-10, roč. 16, čís. 7, s. 15625–15658. PMID: 26184167 PMCID: PMC4519917. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms160715625. PMID 26184167.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu anona ostnitá na Wikimedia Commons
