Kynkažu
Kynkažu | |
---|---|
Kynkažu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | medvídkovití (Procyonidae) |
Rod | Potos Geoffroy Saint-Hilaire & Cuvier, 1795 |
Binomické jméno | |
Potos flavus (Schreber, 1774) | |
mapa rozšíření | |
Sesterská skupina | |
olingo (Bassaricyon) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kynkažu (Potos flavus) je malá stromová šelma, příbuzná mývalům a nosálům. Žije ve Střední a Jižní Americe.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- medvídek kynkažu
- medvídek potos
- ohonovin
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kynkažu je štíhlá šelmička s dlouhým chápavým ocasem. Má kulatou hlavu, zkrácenou obličejovou část a krátké uši. Pánevní končetiny jsou delší než přední, všechny jsou opatřené ostrými drápy. Samci jsou větší než samice.
Srst je vlnitá, sametově hebká a velmi hustá, žlutohnědá s olivově zeleným nádechem, zlatohnědá nebo hnědá. Někteří kynkažu mají tmavý podélný pruh na hřbetě (uhoří pruh). Břicho a spodní část ocasu je světlejší, žluté nebo hnědožluté, čenich je tmavě hnědý.
Rozšíření a stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Kynkažu žije v tropických deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky. Jsou to výhradně stromoví živočichové, obývající horní stromové patro.
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Kynkažu je převážně samotářské, noční zvíře. Přes den spí v dutinách stromů, po setmění se vydává za potravou. Výborně šplhá, dokáže lézt po kmeni stromu hlavou dolů, a často si pomáhá svým chápavým ocasem. Přestože jde o šelmu, živí se hlavně ovocem, především fíky, banány, melouny nebo mangem. Tuto dietu doplňuje bobulemi, kůrou stromů i listy, nepohrdne ani malými obratlovci, jako jsou žáby, ptáci nebo jejich vejce. Pojídá také hmyz. Kynkažu má velmi dlouhý (až 20 cm) jazyk, který mu umožňuje lízat nektar i z hlubokých květů. V zajetí se krmí i medem.
V tropickém deštném pralese plní důležitou roli opylovače, také roznáší semena rostlin.
Kynkažu nemá žádné pevně dané období rozmnožování, samice přicházejí do říje každé tři měsíce. Nejčastěji se ale páří v dubnu a v květnu. Březost trvá 98–120 dní, po té samice v doupěti vrhne nejčastěji jedno, zřídka i dvě mláďata. Mládě rychle roste, během prvních 6 měsíců dvanáctkrát znásobí svou porodní hmotnost. Po dvou týdnech otevírá oči, v sedmi týdnech již má chápavý ocas. Je odstaveno ve třech až pěti měsících. Samci pohlavně dospívají v 18 měsících, samice až ve 30 měsících věku.
V zajetí se dožívají průměrně 24 let. V přírodě mají mnoho nepřátel, jsou potravou dravých ptáků i jiných dravců, jako jsou jaguáři. Někdy jsou loveni lidmi, pro maso a také kvůli kožešině. Největším nebezpečím je ale odlesňování.
Kynkažu v zajetí
[editovat | editovat zdroj]Kynkažu je někdy chován v zajetí jako zvíře v zájmovém chovu, tzn. jako exotický domácí mazlíček. Když jsou s člověkem od mláděte, dají se ochočit a jsou pak zvědaví a hraví, ale jejich chov není jednoduchý. Jsou to noční zvířata a nemají ráda hluk a prudké pohyby. Když jsou podráždění, stávají se kousavými. Také se nenaučí konat potřebu na jedno místo, nemohou být proto volně v pokoji ale potřebují velké klece s patry větví na šplhání.
Kynkažu je zapsán v příloze II CITES a podléhá zákonu č. 16/1997 Sb. O podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů. K jejich chovu je potřeba povolení, neboť jde o nebezpečný druh zvířete.
Nejznámějším „chovatelem“ je bezesporu Paris Hilton, která vlastní kynkažua jménem Baby Luv.
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]- P. flavus arborensis
- P. flavus aztecus
- P. flavus boothi
- P. flavus campechensis
- P. flavus chapadensis
- P. flavus chiriquensis
- P. flavus dugesii
- P. flavus flavus
- P. flavus guerrerensis
- P. flavus isthmicus
- P. flavus megalotus
- P. flavus meridensis
- P. flavus modestus
- P. flavus nocturna
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kynkažu na Wikimedia Commons