Kvítkův dvůr
| Kvítkův dvůr | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Rokoko |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 211, Český Krumlov,  Česko |
| Ulice | Kvítkův dvůr |
| Souřadnice | 48°48′34,6″ s. š., 14°17′36,05″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23063/3-1151 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvítkův dvůr je památkově chráněný bývalý hospodářský dvůr.[1] Nachází se asi jeden kilometr západně od českokrumlovského zámku na východním svahu vrchu Liščí díra, na staré cestě směrem do Kájova. Název je převzatý ze jména Kvítek.[2] Dochovaná podoba dvora je výsledkem rokokové přestavby z doby po roce 1750. Kulturní památka leží na území vnějšího ochranného pásma městské památkové rezervace Český Krumlov.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kvítkův dvůr, původně dvůr ve vlastnictví soukromém, byl dříve nazýván dvorem Piedíkovým[3][4] (curia Piedikonis).[3][4][pozn. 1] Byl založen před rokem 1347.[1] Od středověku sloužil k zásobování krumlovského zámku zemědělskými produkty. Později se stal panským dvorem a během husitských válečných konfliktů byl v roce 1422 vyloupen (v noci byl ukraden dobytek).[5] Roku 1500, kdy byl u Českého Krumlova zřízen Nový Dvůr, začal být Kvítkův dvůr označován jako dvůr starý. V šedesátých letech 16. století byl během působení rožmberského regenta Jakuba Krčína patrně přestavěn.[1]
.JPG)
Roku 1750 stala majitelkou dvora Marie Terezie ze Schwarzenberku, a jeho východní křídlo bylo podle projektu Josefa Fortiniho upraveno jako zámeček, který v roce 1757 malíř František Jakub Prokyš vyzdobil freskami, na kterých jsou znázorněny různé výjevy z venkovského života.[6] Od té doby byl tento dvůr jmenován dvorem favoritním (Favoritenhof). Později nechala kněžna dvůr spojit stromořadím s českokrumlovskou zámeckou zahradou, a z jeho severního křídla vybudovat letohrádek. V roce 1950 Kvítlův dvůr převzaly státní statky. V roce 1980 byly nástěnné malby restaurovány.[6]
Kvítkův dvůr je přístupný veřejnosti.[2][7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o přízemní budovu se stěnami zdobenými červeným kvádrováním s bílými spárami.
Freskami od Františka Jakuba Prokyše je vyzdoben sál a kabinet kněžny Marie Terezie ze Schwarzenbergu, rozené z Lichtensteinu.[8] Památkově chráněná jsou též historická okna, dveře a klenby ve všech částech objektů, kamenné portály a ohradní zdi.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Někdy je latinský text „curia Piedikonis“ překládán jako „Pidíkův dvůr“
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Kvítkův dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Kvítkův dvůr, Český Krumlov [online]. Hrady.cz [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Čtení o Karlu IV. a jeho době (z pramenů). Praha: Svobodné slovo – Melantrich, 1958. Dostupné online. S. 259, 470.
- ↑ a b ŠIMŮNEK, Robert. Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách: Rožmberská doména 1418–1472. Praha: Historický ústav AV ČR, 2005. 737 s. ISBN 80-7286-067-4. S. 234.
- ↑ TOMEK, Václav V. Jan Žižka. Repr. knihy roku 1879, vyd. nakl. J. Otto. vyd. Praha: V ráji, 1993. 228 s. ISBN 978-80-900875-7-6. S. 146.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 177.
- ↑ Prohlídky, koncerty, svatby na statku Kvítkův Dvůr [online]. Kvítkův dvůr, 2023-06-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Bellaria: František Jakub Prokyš, České Budějovice: Foto Mida, 2008
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvítkův dvůr na Wikimedia Commons
