Přeskočit na obsah

Kurský záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kuronský záliv)
Kurský záliv
satelitní snímek
satelitní snímek
Maximální hloubka7 m
Šířka17,3 km
Délka93 km
Rozloha1610 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekBaltské moře
Sousední celkyKlajpedský průliv
SvětadílEvropa
StátLitvaLitva Litva, RuskoRusko Rusko
PřítokyNěmen
Map

Kurský záliv, případně též Kuronský nebo Kuršský záliv (litevsky Kuršių marios, rusky Куршский залив) či Kurská zátoka[1][2] je záliv - laguna u jihovýchodního pobřeží Baltského moře u břehů Ruska (Kaliningradská oblast na jihu) a Litvy (kraj Klaipėda na severu). Jméno pochází od starého baltského národa Kurů. Rozloha zálivu je 1610 km². Je 93 km dlouhý a průměrně 17,3 km široký. Hluboký je průměrně 3,7 m a maximálně 7 m. Od moře je oddělen Kurskou kosou. Na severu je Klajpedským průlivem širokým 390 m spojen s mořem. Do zálivu ústí řeka Němen svou deltou. V zimě záliv zamrzá na přibližně 80 dní, v létě má voda na povrchu teplotu až 25 °C.

Záliv je důležitou rybářskou oblastí. Základní průmyslové ryby jsou kapři, podoustve, candáti, cejni, korušky, úhoři. Na východním břehu je biologická stanice (sledování a kroužkování ptáků).

Osídlení pobřeží

[editovat | editovat zdroj]

Na břehu leží obce (Litva): Klaipėda (čtvrť Smiltynė), Neringa (její součásti: Nida, Preila, Pervalka, Juodkrantė) - na Kurské kose, Klaipėda (jižní část města), Dreverna, Kintai, Lūžgaliai,Svencelė Šturmai, Ventė a Uostadvaris (Který je na břehu ostrova Rusnė (největší z mnoha ostrovů, tvořících deltu řeky Němen, která nese své vody svými mnoha rameny - již pod jiným názvem - do Kurského zálivu od východu)(protilehlý břeh). Dále: (Kaliningradská oblast): Morskoje, Rybačij, Djuny, Lesnoje, Zelenogradsk - na Kurské kose Verbnoje, Zalivino, Polessk, Bělomorskoje, Krasnoje, Razino, Golovkino a Prochladnoje (Jižní a východní břeh zálivu náležící nyní Kaliningradské oblasti.

  1. Atlas světa. Praha: Euromedia Group k. s., 2005. 346 s. ISBN 80-242-1451-2. S. 39, 308. 
  2. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, 1989. 136 s. ISBN 80-7011-095-3. S. 94, 122. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]