Kunda (město v Estonsku)
| Kunda | |
|---|---|
 Vstup do cementárny | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 59°30′3″ s. š., 26°31′39″ v. d. |
| Stát |  Estonsko |
| Kraj | Lääne-Virumaa |
| Obec | Viru-Nigula |
  Kunda | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,1 km² |
| Počet obyvatel | 3 044 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 302 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 44107 |
| Označení vozidel | R |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunda je malé přístavní město v severoestonském kraji Lääne-Virumaa. Leží převážně na levém břehu stejnojmenné řeky, asi 2 km od jejího ústí do Finského zálivu přibližně 100 km východně od Tallinnu. Má kolem tří tisíc obyvatel a rozlohu 9,85 km². Administrativně spadá pod samosprávnou obec Viru-Nigula.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Podle archeologických nálezů byla oblast dnešního města osídlena již v 7. tisíciletí před naším letopočtem tzv. kundskou kulturou. Při vykopávkách na vyvýšenině Lammasmägi bylo nalezeno přes 3800 předmětů, zejména kamenných a kostních hrotů šípů a harpun, kamenných seker a pěstních klínů. Stylizovaný obraz těchto nálezů se dostal též do znaku města.
První písemná zmínka o Kundě pochází z roku 1241. Významnou se však stala až díky přístavu, postavenému v 19. století. Od roku 1870 také jihovýchodně od centra města funguje největší estonská cementárna. K výrobě cementu se používá vápencový slín, vápenec a jíl těžený v okolí města. Cementárnu vlastní firma Kunda Nordic Tsement, součást nadnárodního koncernu HeidelbergCement; výroba v roce 2006 byla 943 tisíc tun.
V roce 1893 byla na řece východně od centra města postavena první vodní elektrárna v celé severní Evropě (Kunda hüdroelektrijaam).
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Kunda je spojena železnicí s krajským městem Rakvere na hlavní trati Tallinn–Narva zhruba 18 km jihozápadně. Trať slouží jen pro nákladní dopravu, především pro potřeby cementárny. Provozovatelem trati je společnost Kunda Trans. V roce 2004 na pravém břehu Kundy začala (i s pomocí českých specialistů) výstavba celulózky Estonian Cell s výrobou termomechanické buničiny, nájezd výroby (140 tisíc tun ročně) v roce 2006.[zdroj?]
Počet obyvatel od roku 1989 klesá; etničtí Rusové tvoří zhruba třetinu. V městečku je hotel (nižší kategorie), několik restaurací a dva supermarkety (řetězec Konsum). Je zde také muzeum cementu ve staré kancelářské budově cementárny.
V českém mediálním prostoru na sebe městečko upozornilo v srpnu 2024, kdy aerolinky airBaltic spustily hlasování ohledně pojmenování letounů své flotily podle měst pobaltských států. Hlasovat měli možnost lidé z celého světa a do hlasování se zapojili i občané Česka, kteří výsledky výrazně ovlivnili a Kunda tak na celé čáře zvítězila. Do popředí zájmu hlasujících z Česka se poté dostala i města Püssi a Lihula.[2]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Argo Aadli (* 1980) – herec
- Ernst Öpik (1893–1985) – astronom
- Knudåge Riisager (1897–1974) – dánský skladatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Söderhamn, Švédsko (od 1994)
Seinäjoki, Finsko (od 1995)
Gdynia, Polsko (od 2001)
Brocēni, Lotyšsko (od 2001)[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Staré cementárenské budovy -
Hráz elektrárny -
Celulózka -
Činžáky v centru města
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Statistical Database of Statistics Estonia. Dostupné online. [cit. 2024-09-01].
- ↑ KYNČLOVÁ, Taťána. Češi rozhodli. Švejkovina s novým jménem pro baltské letadlo předčila veškerá očekávání. Novinky.cz [online]. 23. srpna 2024. Dostupné online.
- ↑ http://www.kunda.ee/index.php?page=150
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunda na Wikimedia Commons - www.kunda.ee – oficiální stránky města (estonsky, anglicky, rusky)
- Kunda v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)
- Kunda a Kundodeník – zápisník českých cestovatelů
