Přeskočit na obsah

Kunštátská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kunštátská obora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Základní informace
Vyhlášení10. února 1998
VyhlásilKrajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška400–465[1] m n. m.
Rozloha10,37 ha[2][3]
SprávaKrajský úřad Jihomoravského kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBlansko
UmístěníKunštát
Souřadnice
Kunštátská obora
Kunštátská obora
Další informace
Kód1921
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kunštátská obora je přírodní památka na jihozápadním okraji obce Kunštát v okrese Blansko. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko.

Důvod ochrany

[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou listnaté porosty okolo zámku Kunštát s ptačími hnízdišti.

Hlavním cílem ochrany a péče je zajistit přirozený vývoj různých typů listnatých lesů s využitím a podporou přirozeného zmlazení.[4]

V zámecké oboře jsou silně zastoupeny listnaté lesy 3. dubobukového a 4. bukového stupně, ze stromů se tu vyskytuje dub americký, lípa stříbrná, tis červený, zerav západní, šeřík čínský[5], jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, habr obecný, lípa srdčitá a lípa velkolistá, javor mléč a javor klen.[4]

Lokalita ale postupně zarůstá invazivními druhy, především smrkem ve východní části.[4]

V bylinném patře se nachází chráněná prvosenka jarní a hlístník hnízdák.[4][1] Z invazivních druhů se tu vyskytuje netýkavka malokvětá a ve východní části i třtina křovištní.[4]

Významné stromy

[editovat | editovat zdroj]
Nová Jiříkova lípa

Na území přírodní památky stávala v minulosti Jiříkova lípa, která byla podle pověsti vysazena roku 1458.[5] Až do vážného poškození vichřicí roku 1954 měřila 26 metrů a měla průměr 184 cm.[5] Torzo se dochovalo až do sedmdesátých let 20. století.[5]

Roku 2008 byla na místě původního stromu vysazena nová Jiříkova lípa.[5]

Na území přírodní památky se vyskytuje strakapoud malý, žluna zelená či veverka obecná.[4]

Severní hranici přírodní památky tvoří Kunštátský potok, který posléze vtéká do říčky Petrůvka, která teče těsně za celou západní hranicí Kunštátské obory.

Znečištění

[editovat | editovat zdroj]

Znečištění je zřetelné především v údolí říčky Petrůvky, kde se nacházejí naplaveniny a v jejím korytě byly nalezeny i keramické střepy.[4] Velkým zdrojem znečištění jsou turisté, kteří oblast hojně navštěvují.[4] Negativní vliv na celkový obraz přírodní památky mají i polorozbořené krmelce na jejím území.[4]

Podloží vystupující na povrch v podobě skalky

Podloží je tvořeno biotickými rulami s vložkami svorů a krystalickými vápenci, které v některých místech vystupují na povrch.[1]

Půda je tvořena mezotrofními až eutrofními kambizeměmi, kolek vyčnívajících skalek kambizemě rankrové až rankry.[1]

Současná podoba obory byla vytvořena na počátku 19. století.[5]

Chráněnou byla celá oblast zámecké obory vyhlášena roku 1998.[5]

Kolem severní hranice prochází společně červená a modrá turistická trasa ve směru Kunštát, Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice, respektive modrá ve směru Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč. Ta se také stáčí kolem jejího západního okraje. Skrze přírodní památku vede naučná stezka.

V přírodní památce ani jejím okolí není nainstalovaná informační tabule vztahující se k chráněné oblasti.[4] Vysoká koncentrace lidí má na přírodní památku negativní vliv: jedná se především o znečištění odpadky, rušení zvěře a vyšlapávání nových cestiček.[4]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. a b c d e f g h i j k KOHOUTKOVÁ, Klára. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kunštátska. Brno, 2009/2010. 216 s. Diplomová práce. Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology (FFWT) - Mendelova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Svátek. s. 93–101. Dostupné online.
  5. a b c d e f g Zámecký areál [online]. Rev. 07.05.2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]