Přeskočit na obsah

Kumrán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Umístění Kumránu

Kumrán (někdy Qumran, Chirbet Kumrán – „Zřícenina Kumrán“) je archeologické naleziště na suché planině u severozápadního břehu Mrtvého moře ve Státě Palestina na Západním břehu Jordánu. V lokalitě se nachází jednak trosky sídliště esejců a v jeho okolí pak také jeskyně, v nichž byla nalezena hlavní část tzv. svitků od Mrtvého moře.

Dějiny osídlení

[editovat | editovat zdroj]

Předesejské osídlení

[editovat | editovat zdroj]

Kumrán byl poprvé osídlen již na konci 4. tisíciletí př. n. l., znovu však až v 9. stol. př. n. l., kdy zde stála pevnost. Pevnost pak byla obnovena v 7. stol. př. n. l., aby bránila judské vnitrozemí před nájezdy Idumejců od Mrtvého moře. Pevnost však byla zkraje 6. stol. př. n. l. zničena Babyloňany při jejich tažení proti Jeruzalému.[1]

Esejské osídlení

[editovat | editovat zdroj]

V polovině 2. stol. př. n. l. na Kumrán přišli esejci, kteří na tomto místě chtěli dodržovat v čistotě příkazy Tóry[2] – Chrám v Jeruzalémě byl totiž podle nich znesvěcen saducejskou bohoslužbou a bojem o moc.[3] Esejci obnovili cisterny a vyhloubili žlab, který do nich přiváděl vodu v období jarních dešťů.[4] Kromě zásobovacích nádrží zde bylo nalezeno několik židovských rituálních koupelí. Na základech zříceniny pevnosti postavili dvoupatrovou budovu, v jejímž prvním patře bylo skriptorium, a věž.[5]

Roku 31 př. n. l. však sídliště postihlo zemětřesení, které je dosti poškodilo, a esejci sídliště opustili. Vrátili se až mezi lety 4. př. n. l. - 6. n. l. a budovy opravili. Když však začala první židovská válka a Římané táhli na Jeruzalém, bylo sídliště roku 68 zničeno a do roku 73 zde sídlila římská posádka. Krátce byl Kumrán obýván ještě za povstání Bar Kochby.[6]

Kumránské jeskyně

Vykopávky a identifikace

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co beduíni roku 1946 nalezli jeskyně se svitky od Mrtvého moře, a poté, co se až po nějaké době dostaly do rukou vědců, začaly v oblasti rozsáhlé vykopávky. Angažovala se zejména École Biblique, kterou vedl Roland de Vaux OP. Postupně byly objevovány další jeskyně – 230 jeskyní neobsahovalo nic, ve 40 jeskyních byly nalezeny střepy a další drobné předměty a celkem 11 jeskyní obsahovalo svitky (tyto jeskyně se označují 1Q-11Q). Některé jeskyně byly dokonce hloubeny lidmi.[7]

Již záhy byl Kumrán identifikován jako esejské sídliště. Takové sídliště u Mrtvého moře znal už Plinius starší, který mluví o skupině „bez žen a veškeré sexuální lásky, bez peněz, jen ve společnosti palem.“[8], nebo Josephus Flavius.[9]

Objevily se však i jiné teorie – Kumrán byl prý zimním sídlem a jeho obyvatelé vůbec nic o svitcích nevěděli. Další teorie tvrdila, že se v jeskyních nenachází esejské svitky, ale chrámová knihovna, která zde byla ukryta před Římany během první židovské války. Zastánci této teorie však již nedokáží objasnit, k čemu pak obyvatelům sídliště sloužily kalamáře, které byly v sídlišti nalezeny. Bylo navíc dokázáno, že inkoust v kalamářích je totožný s inkoustem na některých svitcích.[10] Navíc je nesmysl, aby byly zachraňovány zrovna texty, které hnutí saduceů a chrámovou bohoslužbu značně problematizovaly.[11] Také džbány nalezené v jeskyních byly vyrobeny v kumránském sídlišti.[12]

Teze, že Kumrán obývali esejci a že to byli esejci, kdo do jeskyní svitky umisťovali, bývá vědci obecně přijímána,[13] přesto se však dodnes objevují teorie, které tuto tezi vyvracejí. Za takovými teoriemi však většinou stojí náboženské předporozumění či touha po sebezviditelnění.[14]

Trosky sídliště v Kumránu

Frank M. Cross, který dlouhé roky tyto teorie vyvrací, nakonec s hořkým úsměvem konstatuje: „[Zastánci takových teorií] musí vážně tvrdit, že dvě význačná uskupení tvořila komunistická náboženská společenství ve stejné oblasti pouště u Mrtvého moře a žila fakticky spolu po dvě staletí, zastávala podobné bizarní názory, prováděla podobné nebo téměř identické … ceremonie. Musí tvrdit, že jedno, důkladně popsané klasickými autory, zmizelo, aniž by zanechalo pozůstatky staveb… Druhé, systematicky ignorované klasickými autory, zanechalo rozsáhlé zříceniny a opravdu velkou knihovnu.“[15]

Význam kumránských nálezů

[editovat | editovat zdroj]

Kumránské naleziště je významné zejména kvůli nálezu svitků, které mají obrovský význam zejména pro biblickou kritiku (zejména textovou), neboť napomáhají poznání jazyka, slovní zásoby, stylu či frází.[16] Zároveň také obsahují nemálo variant biblického textu (většina gramatického a pravopisného rázu),[17] které pomáhají osvětlovat některá místa v Bibli.

Kumrán má samozřejmě velký význam pro poznání podoby judaismu v období druhého Chrámu, tedy mj. doby, ve které vznikalo křesťanství.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SEGERT, Stanislav. Synové světla a synové tmy. Svědectví nejstarších biblických rukopisů. 1. vyd. Praha: Orbis, 1995. (dále jen Segert). str. 48-50.
  2. ↑ Segert. str. 50.
  3. ↑ SCHUBERT, Kurt. Ježíš ve světle tradiční židovské literatury. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-591-7. (dále jen Schubert). str. 63n.
  4. ↑ BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 102.
  5. ↑ Segert. str. 55-57.
  6. ↑ Segert. str. 57-60.
  7. ↑ Segert. str. 20n.
  8. ↑ THIEDE, Carsten Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. (dále jen Thiede). str. 16n.
  9. ↑ Thiede. str. 22-25.
  10. ↑ Thiede. str.
  11. ↑ Schubert. str. 63n.
  12. ↑ Thiede. str. 94-98.
  13. ↑ Schubert. str. 61. Thiede. str. 36-40. Segert. str. 38.
  14. ↑ Segert. str. 32n.
  15. ↑ Thiede. str. 37.
  16. ↑ Thiede. str. 219-220.
  17. ↑ Segert. str. 107.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Izraelské národní parky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kumrán&oldid=23179601“