Kult Rozumu
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Temple_of_Reason_Strasbourg_1793-1794.jpg/150px-Temple_of_Reason_Strasbourg_1793-1794.jpg)
Kult Rozumu (francouzsky Culte de la Raison) byl ateistický myšlenkový systém, kterým chtěl francouzský stát za velké francouzské revoluce nahradit křesťanství v roli státního náboženství.
Východiska
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Antoine-Fran%C3%A7ois_Momoro.jpg/130px-Antoine-Fran%C3%A7ois_Momoro.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Fouch%C3%A9%2C_Joseph.jpg/130px-Fouch%C3%A9%2C_Joseph.jpg)
Katolická církev byla jedním z hlavních oponentů velké francouzské revoluce, která se vždy profilovala jako antiklerikalistická. Dechristianizace Francie měla důvody převážně politické a ekonomické, postupně však vznikla potřeba poskytnout i duchovní alternativu ke křesťanství. Podíl na vytvoření kultu Rozumu měli především Jacques Hébert, Antoine-François Momoro, Pierre-Gaspard Chaumette a Joseph Fouché.
Myšlenky
[editovat | editovat zdroj]Kult rozumu byl antropocentrický, jeho cílem byla lidská dokonalost skrze pravdu a svobodu, čehož se mělo dosáhnout rozvíjením lidské schopnosti rozumu. Kult se sice profiloval jako ateistický, podporoval ale společné obřady, spočívající převážně ve zdůrazňování významu ideálního rozumu. Nešlo však o uctívání, jak vysvětlil Momoro: „Svoboda, rozum a pravda jsou abstraktní pojmy. Nejsou to žádní bohové, ale součásti nás samých.“
Význam pro revoluci
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/F%C3%AAte_de_la_Raison_1793.jpg/220px-F%C3%AAte_de_la_Raison_1793.jpg)
Kult rozumu byl rozšířený převážně mezi hébertisty a sansculoty. Prvotní projevy ateismu byly spíše zesměšňováním křesťanství, systematickou dechristianizaci zahájil až Joseph Fouché, který brutálními metodami rozšiřoval občanské náboženství založené na kultu Rozumu po celé Francii. Nařídil odstranění všech křížů a náboženských symbolů a založil formální kult rozumu.
Oficiální slavnost Rozumu (Fête de la Raison) zorganizovali Hébert a Momoro 20. brumairu roku II (10. listopadu 1793), obřady zorganizoval Chaumette. Všechny kostely a synagogy ve Francii byly zrušeny a byly v nich ustanoveny „chrámy rozumu“, křesťanské oltáře byly změněny na oltáře „svobody“, na dveře katedrál byl vytesán nápis „K filosofii!“ Obřady trvaly několik hodin a skončily uctíváním „bohyně rozumu“, která byla představována herečkou. Anacharsis Clootz prohlásil, že „od nynějška je jediným bohem Lid“.
Zánik
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Inscription_Eglise_Ivry-la-Bataille.jpg/150px-Inscription_Eglise_Ivry-la-Bataille.jpg)
Kult Rozumu zanikl na jaře 1794, když se ujal moci Robespierre a založil nové deistické náboženství, kult Nejvyšší bytosti. Kult Rozumu byl rozpuštěn a většina jeho vůdců skončila pod gilotinou (Hébert, Momoro, Ronsin a Vincent 24. března 1794). Formálně byl kult rozumu zakázán Napoleonem Bonapartem v roce 1802.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MASARYK, Tomáš Garrigue. Kult rozumu a nejvyšší bytosti: (1793-1794). V Praze: Adolf Synek, 1934. 39 s. cnb000273810. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kult Rozumu na Wikimedia Commons