Kulík menší
 Kulík menší | |
|---|---|
 Kulík menší (Thajsko) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | kulíkovití (Charadriidae) |
| Rod | kulík (Anarhynchus) |
| Binomické jméno | |
| Anarhynchus mongolus (Pallas, 1776) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kulík menší (Anarhynchus mongolus) je malý druh kulíkovitého ptáka, který hnízdí na Sibiři a Aljašce a zimuje v jižní a jihovýchodní Asii, Austrálii a Oceánii.
Systematika a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Druh popsal pruský zoolog Peter Simon Pallas v roce 1776. Kulík menší se řadí do početného rodu Anarhynchus v rámci čeledi kulíkovitých a řádu dlouhokřídlých. Ještě v roce 2022 bylo uznáváno 5 poddruhů s následujícím rozšířením:[2]
- C. m. pamirensis (Richmond, 1896) – Ťan-šan a Pamír, resp. Kyrgyzstán, Tádžikistán, severovýchodní Afghánistán, západní Čína
- C. m. atrifrons Wagler, 1829 – severní Himálaj a jižní Tibet
- C. m. schaeferi Meyer de Schauensee, 1937 – východní Tibet
- C. m. mongolus Pallas, 1776 – od Ochotského moře po jihovýchodní Sibiř
- C. m. stegmanni Portenko, 1939 – východní Sibiř včetně Kamčatky a Čukotky, západní Aljaška
Studie z roku 2022 však seznala, že subsp. mongolus a stegmanni tvoří tzv. východní skupinu poddruhů, zatímco schaeferi, atrifrons a pamirensis tvoří západní skupinu, a že tyto skupiny měly být považovány za samostatné druhy.[3] Mezinárodní ornitologická komise nedlouho na to druh skutečně rozdělila na dva, a kulík menší tak zahrnuje pouze C. m. mongolus a C. m. stegmanni, zatímco nově vytyčený druh Anarhynchus atrifrons zahrnuje poddruhy pamirensis, atrifrons a schaeferi.[4]
Populace a stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Hlavní hnízdiště druhu se nachází ve východním Rusku, kde hnízdí při úrovni mořské hladiny i v horách. Během tahu se kulíci menší zastavují na písčitých plážích a poblíž a wattovém pobřeží zátok a zálivů. V Austrálii a Oceánii obývají i mangrové watty a krmí se v mělkých vodách nad korálovými útesy.[5] K roku 2022 se celková populace odhadovala na 180–275 tisíc jedinců.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Tento malý bahňák měří kolem 18–21 cm. Rozpětí křídel je 45–48 cm, váha 39–110 g.[6] Zobák je krátký a tmavý, dlouhé nohy jsou zelenohnědé. V prostém šatu se kulíci na svrchní straně těla barví do šedohněda, spodina je bílá. Přes prsa se táhne tmavý hrudní pásek. Tváře jsou hnědé, nad očima se nachází světle hnědé obočí. Křídla jsou zespodu převážně bílá. Ve svatebním šatu se hruď barví do kaštanové, která je oddělena od bílého hrdla tenkým černým páskem. Na čele se většinou nachází jasně bílá skvrna.[7]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Během hnízdění se živí hlavně suchozemským hmyzem jako jsou brouci aj. V době zimování je potravou vázán na vodu a z bahna vyzobává celou řadu mořských bezobratlých živočichů včetně měkkýšů a malých krabů.[8] Hlasově se projevuje krátkým tvrdým čiktik čiktik.[9]
Hnízdí od května do srpna. Zahnízdění předchází námluvy, během kterých samci přelétávají nad hnízdišti za hlasitého volání a třepotání křídly. K námluvám dochází ve dne i v noci, a to zejména v době jasného měsíce. Hnízdo tvoří mělký důlek přímo na zemi vystlaný suchou vegetací, občas i semínky.[8] Někdy zahnízdí i v kraví stopě.[5] Snůšku tvoří většinou 3 vejce, inkubují samec i samice. V případě ohrožení hnízda kulíci simulují zranění, což je poměrně častá protipredační strategie u dlouhokřídlých. Inkubace trvá kolem 22–24 dnů, ptáčata se osamostatňují za cirka 30–35 dnů.[8]
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako ohrožený druh. Kulíci menší jsou ohroženi hlavně ztrátou zimních habitatů následkem zástavby, vysychání pobřežních oblastí nebo zvýšenou predací či nedostatkem potravy, které jsou důsledku globálního oteplování.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes [online]. IOC World Bird List v12.2 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEI, Chentao; SCHWEIZER, Manuel; TOMKOVICH, Pavel S. Genome-wide data reveal paraphyly in the sand plover complex (Charadrius mongolus/leschenaultii). Ornithology. 2022-02-12, roč. 139, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-11-16]. ISSN 0004-8038. DOI 10.1093/ornithology/ukab085. (anglicky)
- ↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.2, 2024 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Charadrius mongolus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2024-12-30]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2023-1.RLTS.T230027154A234712764.en. (anglicky)
- ↑ BRAZIL, Mark. Field guide to the birds of East Asia : Eastern China, Taiwan, Korea, Japan and Eastern Russia. London: Christopher Helm, 2009. ISBN 978-0-7136-7040-0. S. 162. (anglicky)
- ↑ MELVILLE, D. S. Lesser sand plover [online]. New Zealand Birds Online [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c JOHNSGARD, Paul A. The plovers, sandpipers, and snipes of the world. Lincoln: University of Nebraska Press, 1981. Dostupné online. ISBN 9780803225534. S. 149–151. (anglicky)
- ↑ HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 299–300. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRAZIL, Mark. Field guide to the birds of East Asia : Eastern China, Taiwan, Korea, Japan and Eastern Russia. London: Christopher Helm, 2009. ISBN 978-0-7136-7040-0. (anglicky)
- HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
- JOHNSGARD, Paul A. The plovers, sandpipers, and snipes of the world. Lincoln: University of Nebraska Press, 1981. Dostupné online. ISBN 9780803225534. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kulík menší na Wikimedia Commons 
Taxon Charadrius mongolus ve Wikidruzích- Kulík menší v Digitální encyklopedii novozélandského ptactva
