Křižanovice (Polsko)
| Křižanovice Krzyżanowice | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°58′58″ s. š., 18°16′7″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Ratiboř |
| Gmina | Křižanovice |
  Křižanovice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 994 (2015) |
| Etnické složení | Slezané, Poláci, Němci |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Hubert Fichna |
| Telefonní předvolba | 32 |
| PSČ | 47-450 |
| Označení vozidel | SRC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křižanovice[1][2][3][4] (polsky Krzyżanowice, německy Kreuzenort) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo gminy Křižanovice. Leží na Odře na historickém území Horního Slezska v blízkosti hranice s Českou republikou 15 km severně od Ostravy. V roce 2015 zde žilo 1 194 obyvatel.[5]
Dějiny a památky
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Křižanovicích pochází z roku 1285.[6] Po staletí vesnice sdílela osudy Ratibořského knížectví, s nímž patřila k zemím Koruny české a v roce 1742 byla v důsledku rozdělení Slezska na základě Berlínského míru připojena k Prusku. Na území pruského a německého státu se pak v rámci okresu Ratiboř (Landkreis Ratibor) nacházela až do konce druhé světové války. Od roku 1945 je součástí Polska, žije zde početná německá menšina.
V letech 1770–1930 bylo zdejší panství majetkem Lichnovských z Voštic. Významným představitelem rodu, který se narodil ve Křižanovicích, byl diplomat Karel Max Lichnovský. Nejdůležitější památkou obce je zámek přestavěný do současné novogotické podoby v roce 1856 na podnět Karla Lichnovského. Pobývali na něm mj. Ludwig van Beethoven (1806–1811) a Ferenc Liszt (1843–1848). Od roku 1930 patří zámecký areál Kongregaci sester sv. Františka od blahoslavené Panny Marie ustavičné pomoci, která zde provozuje domov pro mentálně postižená děvčata.[7]
Katolický kostel svaté Anny byl postaven v barokním slohu v letech 1791–1793 na místě staršího, z nějž byla ponechána goticko-renesanční věž. Dalšími památkami jsou klasicistní fara z roku 1826 a řada kapliček či božích muk z 18. až 20. století.[8]
Na Odře východně od Křižanovic byly v počátcích 21. století dokončeny dva poldery sloužící především protipovodňové ochraně Ratiboře: Buków (2002) a Racibórz Dolny (2020).
U křižovatky v centru obce se nachází Venkovní muzeum černého dubu (Plenerowe Muzeum Czarnego Dębu) – volně přístupná expozice černých kmenů dubů. Černá barva vznikla přirozeným procesem po nanesení záplavových nánosů řekou Odrou na kmeny stromů, které byly odneseny při povodních.
-
Zámek -
Vstupní brána do zámeckého parku -
Kostel svaté Anny -
Pomník občanům padlým za první světové války -
.jpg)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Křižanovice leží na železniční trati z Bohumína do Ratiboře. Ve stanici Krzyżanowice, která se nachází východně od centra vsi, zastavují osobní vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy). Regionální autobusovou dopravu (spoje do Ratiboře, Chałupek a Ovsišť) zajišťuje dopravní podnik PKS Racibórz, přeshraniční linky nejsou provozovány.
Obcí prochází národní silnice (droga krajowa) č. 45, která spojuje Zabelkov na českých hranicích s Opolím, a také zde začíná vojvodská silnice (droga wojewódzka) č. 936 ve směru na Vladislav (Wodzisław Śląski).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. Kapitola Ratibořský incident, s. 41. Dostupné online.
- ↑ KAPRAS, Jan; HOCKE, Jan. Carte ethnographique de la partie de la Haute-Silésie cedée a l'etat Tchécoslovaque par le traité de Versailles [online]. 1919 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ GARTNEROVÁ, Jana. Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí [online]. Idnes.cz, 2019-07-27 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online.
- ↑ KRŮČKOVÁ, Pavla. Česko-polské příhraničí podél Odry propojí nové naučné stezky [online]. Deník.cz, 2017-03-05 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Gmina w liczbach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-30. (polsky)
- ↑ Krzyżanowice [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-25. (polsky)
- ↑ Pałac w Krzyżanowicach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-03. (polsky)
- ↑ WAWOCZNY, Grzegorz. Zabytki powiatu raciborskiego. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW, 2007. 112 s. Dostupné online. ISBN 978-83-89802-36-1. Kapitola Gmina Krzyżanowice, s. 9–10. (polsky) Archivováno 30. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křižanovice na Wikimedia Commons - Webové stránky gminy Křižanovice Archivováno 20. 10. 2021 na Wayback Machine.
- Křižanovice na portálu fotopolska.eu – historické i současné fotografie a fórum (polsky)
