Boleslav (Slezské vojvodství)
| Boleslav Bolesław | |
|---|---|
 Domy na hlavní ulici | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°0′19″ s. š., 18°12′6″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Ratiboř |
| Gmina | Křižanovice |
  Boleslav | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,78 km² |
| Počet obyvatel | 484 (2015) |
| Hustota zalidnění | 128 obyv./km² |
| Etnické složení | Slezané, Moravci, Poláci, Němci |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Krystyna Maisik |
| Telefonní předvolba | 32 |
| PSČ | 47-451 |
| Označení vozidel | SRC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boleslav[1][2][3][4] (polsky Bolesław, německy Boleslau, v letech 1936–1945 Bunzelberg) je vesnice ve Slezském vojvodství v jižním Polsku v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice. Nachází se na historickém území Horního Slezska přímo na hranici s Českou republikou zhruba 18 km severně od Ostravy. Sousedí s českou obcí Píšť. V roce 2015 zde žilo 484 obyvatel.[5]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Boleslavi pochází z roku 1377.[6] Vesnice byla enklávou Krnovského knížectví mezi Opavskem a Ratibořskem.[7] Ze severu ji ohraničuje řeka Cina, která až do roku 1972 oddělovala území olomoucké a vratislavské diecéze. Do poloviny 20. století zde převládalo nářečí lašského typu, většinu obyvatelstva tvořili Moravci (92 % v roce 1910).[8]
Po rozdělení Slezska v roce 1742 připadla Boleslav Prusku. Po první světové válce se spolu s celým tzv. moravským Ratibořskem stala předmětem územních nároků Československa. Hranice však byla nakonec vytyčena jižně od vsi, která tak zůstala na německém území až do konce druhé světové války. Potom byla připojena k Polsku, i když na jaře 1945 byla krátce ovládána 1. československou samostatnou tankovou brigádou a ještě v roce 1946 se probírala varianta výměny této oblasti za západní Těšínsko.[9]
Narodil se zde Ignác Stuchlý.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katolický kostel sv. Hedviky Slezské – novorománský, postavený v letech 1874–1877, v meziválečném období rozšířený
- Fara – postavená mezi lety 1909 až 1913
- Několik kapliček a božích muk z 19. a 20. století
- Škola – novorománská budova z neomítané cihly z roku 1898
- Mlýn z roku 1849 – původně vodní, od roku 1928 poháněný elektrickou turbínou; dochovala se řada historických prvků, mj. celý šrotovník s mlýnskými kameny
- Tři roubené špýchary z 18. století[10]
-
Kostel -
Kaplička -
Škola -
Špýchar -
Bludný balvan
,_kostel.jpg)
,_%C5%A1kola.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 519.
- ↑ SKÁLA, Emil. Česká nářečí ve Slezsku v marburském jazykovém atlasu. Slovo a slovesnost. 1967, roč. 28, čís. 3, s. 262–268. Dostupné online [cit. 2021-09-30].
- ↑ GARTNEROVÁ, Jana. Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí [online]. Idnes.cz, 2019-07-27 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online.
- ↑ ORIŠKO, Josef. Slezští Moravci. Nevýrazná etnografická skupina v česko-polském pohraničí. Národopisná revue. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 33. Dostupné online [cit. 2021-10-03]. ISSN 0862-8351.
- ↑ Gmina w liczbach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-30. (polsky)
- ↑ PROCHASKA-BUREK, Urszula. Bolesław [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-10-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ WIELAND, Johann Wolfgang; SCHUBART, Mathias. Principatvs Silesiae Oppaviensis novissima Tabula geographica. Norimbergae: excusa ab Haeredibus Homannianis, 1736. (Atlas Silesiae). Dostupné online. (latinsky)
- ↑ KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej. 2016, čís. 5, s. 118, 121. Dostupné online. DOI 10.18778/2300-0562.05.06. (polsky)
- ↑ HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. S. 28, 39. Dostupné online.
- ↑ WAWOCZNY, Grzegorz. Zabytki powiatu raciborskiego. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW, 2007. 112 s. Dostupné online. ISBN 978-83-89802-36-1. Kapitola Gmina Krzyżanowice, s. 8. (polsky) Archivováno 30. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav na Wikimedia Commons - Informace o Boleslavi na webových stránkách gminy Křižanovice (polsky)
- Boleslav na portálu fotopolska.eu – historické i současné fotografie a fórum (polsky)
