Krodo
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Man_standing_on_Fish_p00038.jpg/180px-Man_standing_on_Fish_p00038.jpg)
Krodo je germánský bůh nejasné autenticity, který byl podle Chronecken der Sassen Corda Boteho z roku 1492 ctěn předkřesťanskými Sasy. Moderní historikové ho považují za pozdější fikci.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Hrodo_%28Montfaucon_1722%29.jpg/130px-Hrodo_%28Montfaucon_1722%29.jpg)
Boteho kronika Kroda ztotožňuje se Saturnem a zobrazuje jej na ilustraci jako muže opásaného lněnou zástěrou bosýma nohama stojícím na rybě, v levé ruce držícího kolo a v pravé vědro s květinami. Chrám tohoto božstva měl ležet na dolnosaském hradu Harzburg a jeho modla zničena roku 780 Karlem Velikým. Později se však lidé k jeho uctívání údajně vrátili a zanechali toho až roku 1150.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Charlemagne_destroys_Krodo.jpg/180px-Charlemagne_destroys_Krodo.jpg)
Krodo je považován za Boteho literární fikci. Je po něm pojmenován Krodoaltar v Goslarské katedrále, několik ulic a veřejných institucí ve městě Bad Harzburg a na hradě Harzburg byla v roce 2007 vztyčena jeho socha.
Jacob Grimm považoval postavu Kroda za slovansko-germánskou a za její germánské jméno považoval Hruodo. Stejně jako později Karel Jaromír Erben jej spojil s Krtem a Sytivratem z falšovaných glos v Mater Verborum.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Karel Jaromír Erben. Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného. In: Karel Jaromír Erben. Slovanské bájesloví. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-87112-25-0. S. 113.
- ↑ GRIMM, Jacob. Teutonic Mythology. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 9781108047074. S. 248.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Krodo na Wikimedia Commons