Kristus svatého Jana od Kříže
Kristus svatého Jana od Kříže | |
---|---|
Původní název | Christ of St John of the Cross |
Autor | Salvador Dalí |
Vznik | 1951 |
Typ | náboženské umění |
Vlastnosti | |
Medium | olejová barva malířské plátno |
Šířka | 116 cm |
Výška | 205 cm |
Umístění | |
Inv. číslo | 2964 |
Katalogové číslo | P 667 |
Umístění | Kelvingrove Art Gallery and Museum |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristus sv. Jana od Kříže je surrealistcký obraz malíře Salvadora Dalího z roku 1951. Použitou technikou je olej na plátně o rozměrech 205 × 116 cm. Malba představuje ukřižování Krista.
Inspirace a přípravy
[editovat | editovat zdroj]Intelektuální pozadí
[editovat | editovat zdroj]Salvador Dalí se během války odvrátil od ateismu ke křesťanství, na základě seismického otřesu, který cítil při výbuchu pumy Little Boy v Hirošimě.[1]
Malířova konverze vzbudila rozruch, někteří současníci ho podezřívali z politické motivace, aby se mohl vrátit do frankistického Španělska. Umělec toužil po návratu a roli dvorního malíře španělského katolicismu. Dalí nechodil ke svátostem, ale religiózní motivy prostupovaly jeho dílo. Pracovníci glasgowského muzea naznačují, že Dalího zájem o náboženství byl nefalšovaný.[2]
„ | Věřím v Boha, ale nemám víru. Díky matematice a vědě vím, že Bůh musí existovat. Ale já tomu stejně nevěřím. | “ |
— Salvador Dalí.[1] |
Provokace byly motorem Dalího činnosti. Malíř provokoval i uvnitř surrealistického hnutí, které je antiklerikální, proticírkevní a protináboženské. Považoval se za poslední článek katolické mystiky.[2] V jeho poválečném díle se bizarním způsobem snoubily křesťanské motivy s mysticismem. Dle některých zdrojů věnoval papeži Piu XII. při osobní audienci první verzi obrazu Madona z Port-Lligat, dle jiných zdrojů mu ho pouze prezentoval.[3][4] Náboženské motivy prostupují Dalího dílem již od konce války a jeho sny v této době jsou svobodné a tvůrčí.[5]
Inspirace
[editovat | editovat zdroj]Obraz byl inspirován skicou sv. Jana od Kříže cca. z roku 1550, která je uchovávána v klášteře Vtělení v Ávile.[6] Tuto malou kresbu (57×47 mm)[7] ukázal Dalímu karmelitán Bruno de Jesús María. Jan od Kříže se modlil na oratoři a při modlitbě spatřil Krista, zachytil ho neobyčejným způsobem. Protože shlížel z ochozu, tak Krista viděl shora. Dalí se dokázal identifikovat s Janem od Kříže, jak díky svým mystickým vizím, tak díky pronásledování ze strany církve.[2]
Další inspirací byl Dalího „kosmický sen“. Malíř byl v tomto období velmi zaujatý jadernou fyzikou. V roce 1951 sepsal Mystický manifest.[5][8]
„ | Chci, aby můj příští obraz Krista obsahoval více krásy a radosti než cokoli, co bylo namalováno doposud. Chci namalovat Krista v absolutní opozici vůči všem zřetelům materialismu a vůči hrubě antimystickému Grünewaldovu Kristovi. | “ |
— Salvador Dalí, Mystický manifest.[2] |
Dalí neměl rád Grünewaldovo vyobrazení Krista na Isenheimském oltáři. Obraz není hezký a zdůrazňuje bolest. Do Kristova zmučeného a zpřelámaného těla zarůstají větve a trny. Obrazu se někdy přezdívá Poslední slovo německé tortury. Matthias Grünewald bezpochyby ovlivnil další umělce, kteří se vypořádávali s jeho vyobrazením Krista na Isenheimském oltáři.[2]
Přípravy na práci
[editovat | editovat zdroj]Při přípravě na práci Dalí zápasil s polohou Krista na kresbě sv. Jana. Na náčrtku je Kristus přivázán, výsledný Dalího obraz nemá ani provazy ani hřeby.[2] Během příprav na malování obrazu Dalí nechal vyfotografovat tehdy třiatřicetiletého hollywoodského herce a artistu Russella Saunderse v pozici, kterou zachytil náčrtek sv. Jana. Podle zvětšených fotografií Emilio Puignao navrhl měřítko a perspektivu obrazu, která napomáhá duchovní atmosféře obrazu. Dalí se svým mysticismem chtěl být v opozicí proti Grünnewaldovu realistickému vyobrazení Ukřižování na Isenheimském oltáři.[8] Snímky se bohužel nedochovaly.[2]
Popis obrazu
[editovat | editovat zdroj]Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Na pozadí obrazu je pláž městečka Port Lligat, kde malíř bydlel, je to výhled z jeho okna. Malíř zasadil vizi do krajiny, kterou znal celý život. Domov byl pro Dalího důležitý jako zdroj inspirace, i v New Yorku měl malíř dřívko z domova.[2] Podobná scéna je zachycena i na dalších Dalího obrazech z padesátých let.[9][10][11][12]
Dole na obraze je loď s rybáři. První muž stahující sítě je inspirován Velázquezovou Kapitulací Bredy a druhý Louisem Le Nainou.[8] Na obraze je neobvyklá perspektiva shora, pata kříže končí nad loďkou. Základem kompozice je trojúhelnikový motiv.[13]
Kříž a korpus
[editovat | editovat zdroj]Výjev ukřižování je vidět shora, ukazuje šíji a ramena Ježíše, přibitého na kříži a klanějícího se směrem k zemi. Kříž se spolu s Ukřižovaným se vznáší v prostoru.[8]
Zobrazení Krista je neobvyklé. Úplně chybí nástroje umučení, ruce nedrží hřeby, na hlavě není trnová koruna. Husté vlasy zakrývají Kristův obličej. Rána v boku je zahojená. Na obrazu není ani kapka krve. Obvyklý nápis INRI chybí, zůstal jen prázdný výrazně přeložený a pomačkaný list.[8] Zobrazení Krista bez stop mučení ukazuje na jeho zmrtvýchvstání.[6]
Světlo, kompozice a perspektiva
[editovat | editovat zdroj]Světlo osvětlující horní část obrazu zvýrazňuje vypracovanou muskulaturu. Šerosvit podtrhuje dynamičnost obrazu a vtahuje diváka dovnitř.[6] Z obrazu není patrná denní doba,[13] zdá se jako by slunce zapadalo a zároveň vycházelo.[8] Tmavé pozadí horní části obrazu může být narážkou na temnou noc sv. Jana od Kříže.[6]
Obraz má rozměry 205 × 116 centimetrů. Úzké a vysoké plátno zintenzivní závratnost perspektivy obrazu. Oříznutí vrchní části obrazu může vyvolat vnímání nekonečnosti. Obraz je přímočarý s tajemnými prvky.[2]
Umístění obrazu
[editovat | editovat zdroj]Glasgow
[editovat | editovat zdroj]Obraz je umístěn v Kelvingrove Art Gallery and Museum v Glasgow. Tom Honeyman tehdejší ředitel muzea žádal při koupi i autorská práva, což bylo tehdy neobvyklé. Počítali s návratností vysokých vstupních nákladů. Cenu se podařilo snížit z 12 tisíc na 8 200 liber.[2] Dle článku z roku 2017 má obraz hodnotu 60 milionů. Muzeum v Glasgow bylo dle údajů z roku 2017 čtrnáctým nejnavštěvovanější muzeem umění na světě.[14]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Obraz byl často půjčován na výstavy v Evropě i ve Spojených státech.[15]
- 1951 − Londýn
- 1952 − Madrid
- 1952 − Barcelona
- 1954 − Řím
- 1954 − Benátky
- 1954 − Milán
- 1965 − New York
- 1970 − Rotterdam
- 1971 − Londýn
- 1979 − Paříž
- 1980 − Londýn
- 2004 − Benátky
- 2005 − Philadelphia
- 2010 − Atlanta
Ohlasy
[editovat | editovat zdroj]Obrazu byl rovněž věnován jeden díl seriálu Soukromí mistrovského díla od BBC.[16] Kristus z tohoto obrazu se objevuje i v dalších Dalího obrazech: Assumpta Corpuscularia Lapislazulina[17] a dvakrát na plátně Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem,[18] zde umělec pomocí optické iluze provokativně umisťuje na hlavu Krista svůj autoportrét.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b JH. Bůh existuje, ale já v něj stejně nevěřím, tvrdil Salvador Dalí. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-08-14 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Soukromí mistrovského díla: Salvador Dalí – Kristus sv. Jana z Kříže. [s.l.]: BBC, 2006.
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Madonna di Port Ligata – Salvador Dali [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠMEJKALOVÁ, Adriana. Zrcadlo reality v obrazech snů 19. a 20. století. Tvůrčí individualita versus chaos doby.. Praha, 2018 [cit. 2022-04-08]. 216 s. dizertační. Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc.. s. 157–181. Dostupné online.
- ↑ a b c d PIATROVÁ, Alena. Kristus sv. Jána z Kríža. Katolícke noviny [online]. Katolícke noviny [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-14. (slovenština)
- ↑ COLINA, Jesús. Ecco il Cristo Crocifisso dipinto da San Giovanni della Croce dopo la sua visione mistica. Aleteia Spagnolo [online]. 25.9.2017 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (italština)
- ↑ a b c d e f KOČUR, Roman. Salvador Dalí – Kristus sv. Jana od Kříže. swedenborg.cz [online]. 1.1.2017 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalíhl [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b www.facebook.com [online]. Facebooková stránka Slavneobrazy.cz. Dostupné online.
- ↑ Il Cristo di San Giovanni della Croce di Dalí [online]. I.A.R. Art Resources Limited [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (italština)
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Fundació Gala-Salvador Dalí [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GERETTI, Alessio. Il Cristo di Dalí a Roma. Roma: [s.n.], 2024. 39 s. ISBN 979-12-81183-08-7. (italština)