Přeskočit na obsah

Kristus klesající pod křížem (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristus klesající pod křížem
Základní údaje
AutorJan Plansker
Rok vzniku18. století
Popis
Materiálkámen
Umístění
Umístěníkaple u svatého Mikuláše
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Socha Krista klesajícího pod křížem[1] v Českých Budějovicích je barokní kamenosochařská památka, jedna z nejstarších na území města. V poslední třetině 18. století se stala objektem masové úcty věřících a cílem stovek poutníků. V současnosti stojí v nice za presbytářem katedrály svatého Mikuláše naproti vchodu do kaple Smrtelných úzkostí Páně.

Popis a umístění

[editovat | editovat zdroj]

Socha byla náhodně objevena při rekonstrukci katedrály v roce 1912. K nálezu došlo v kryptě před kaplí svatého Auraciána, jež byla otevřena při výměně dlažby. Pro „ušlechtilé formy“ odkazující na „pravé křesťanské umění“ bylo rozhodnuto o umístění na nové čestné místo. Vzniklo úpravou prostoru mezi opěráky v čele presbytáře, k nimž byla přistavěna dvojice sloupů původem ze zrušené křížové cesty. Ty překlenul široký oblouk a takto vzniklou niku uzavřela mříž navržená Richardem Klenkou. Socha Krista zpodobněného při nesení kříže dostala nový podstavec s nápisem „Jesu, Filii Dei, miserere nobis“ (Ježíši, synu boží, smiluj se) a v prosinci 1912 se dočkala umístění do nové výklenkové kaple.[2]

Tradice a historie

[editovat | editovat zdroj]

Podle tradice pocházela socha od starého hradu Trojany, kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.[2]

V kapli z roku 1912

Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást křížové cesty vedoucí z Českého Krumlova ke kapli na Křížové hoře.[2][3] Mezi lety 1740–1755 byla původní zastavení se sochami nahrazena kapličkami vymalovanými Františkem Jakubem Prokyšem.[4] V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)[2] se socha dostala do lesů mezi Světlíkem a Hořicemi ke dvoru Pasovary. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.[3] Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do Trojan, kde rok stála v dřevěné kapličce.[2] V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.[2][3] Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.[2]

Po znovuobjevení sochy byla mylně považována za pozůstatek původní českobudějovické křížové cesty.[3] Později bylo autorství sochy připisováno českokrumlovskému sochaři Josefu Pablovi (1662–1710), podle Milana Šilhana chybně.[1] Pravděpodobným autorem sochy je Jan Plansker.[2]

  1. a b ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 232–233. 
  3. a b c d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. S. 66. 
  4. HANSOVÁ, Jarmila. Encyklopedie Český Krumlov - Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov [online]. město Český Krumlov [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]