Kristián Kryštof Clam-Gallas
| Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
|---|---|
 Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
| Nejvyšší maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 17. březen 1831 – ? | |
| Panovník | František I., Ferdinand V. |
| Předchůdce | František Josef z Vrtby |
| Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění | |
| Ve funkci: 1830 – 1838 | |
| Předchůdce | František Josef ze Šternberka a Manderscheidu |
| Nástupce | Ervín Felix hrabě Nostic-Rieneck |
| Narození | 1. září 1771, 3. září 1771 nebo 1. září 1770 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. srpna 1838 Planá  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka v Hejnicích |
| Národnost | česká |
| Choť | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu |
| Rodiče | Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková |
| Děti | Eduard z Clam-Gallasu Kristiana z Clam-Gallasu Karolina z Clam-Gallasu |
| Příbuzní | Aloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci) František z Clam-Gallasu, Edina z Clam-Gallasu a Clotilda Festetics de Tolna (vnoučata) |
| Profese | mecenáš |
| Commons | Christian Christoph Clam-Gallas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristián Kryštof hrabě z Clam-Gallasu (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Zájem o hudbu a umění
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze jako nejstarší syn Kristiána Filipa z Clam-Gallasu a jeho manželky Marie Karolíny Josefy, rozené Šporkové.
Po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku a podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění a sám také maloval.[2] Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby, jako byl například Ludwig van Beethoven.[3] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu z Clary-Aldringenu, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě se k ní však nikdy nedostala.[3][4][5]
S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v dnešní Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[5][2]
Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili např. čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.[6]
Hrabě Kristián Kryštof z Clam-Gallasu zemřel v Plané u Tachova, smuteční průvod se konal v Praze a následně byl pohřben v rodinné hrobce v Hejnicích.
Stavební činnost
[editovat | editovat zdroj]Lázně Libverda
[editovat | editovat zdroj]Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[4] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]
Obříství
[editovat | editovat zdroj]Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Arnoštu Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]
Usedlost Klamovka
[editovat | editovat zdroj]Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[5]
V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[5]
Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[5]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková.
S manželkou Josefínou Karolínou z Clary-Aldringenu (někdy zvanou Josefa), která pocházela z Teplic, měl pět dětí.[9]
- 1. Karolína (18. 12. 1798 Praha – 20. 2. 1863 tamtéž), manž. 1818 Jan Václav z Nostic-Rokytnice (25. 1. 1791 Praha – 21. 10. 1852 Horky nad Jizerou)[10]
- 2. Kristýna (18. 5. 1801 Praha – 18. 3. 1886 Vídeň), manž. 1825 František de Paula Gundakar II., kníže z Colloreda-Mannsfeldu (18. 11. 1802 Vídeň – 28. 5. 1852 Opočno)[11][12]
- 3. Vilém (26. 6. 1802 – 8. 8. 1822),[13] svobodný a bezdětný
- 4. Eduard (14. 3. 1805 Praha – 17. 3. 1891 Vídeň), c. k. generál jezdectva, zemský velitel v Čechách, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, po smrti svého otce dědic rodového majetku, [4][5] manž. 1850 Klotylda z Ditrichštejna (26. 6. 1828 Praha – 31. 10. 1899 Pohled)[14][15]
- 5. Adelheid (14. 3. 1805 Praha – 7. 2. 1836 tamtéž), manž. 1823 Antonín Bedřich II. Mitrovský (16. 4. 1801 Vídeň – 19. 8. 1865 Kunštát)[16][17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas * 1. 9. 1791 - † 21. 8. 1838. clam-gallas.webnode.cz [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-29.
- ↑ a b Šlechtické rody a paláce v Praze: Gallasové, Clam-Gallasové a Clam-Gallasův palác [online]. 2009 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-13.
- ↑ a b OBEC OBŘÍSTVÍ. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
- ↑ a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05.
- ↑ a b c d e f Klamovka, čp. 154, Podbělohorská 3 [online]. 2007-01-27 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu.
- ↑ Z kroniky chrastavského kronikáře Gregora Knescheho – 4. část [online]. 2005 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.
- ↑ FREEDLANTSKO.EU. Lázně Libverda [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.
- ↑ KASÍK, Stanislav. Okres Mělník 1990 - 2006 [online]. 2007-11-11, rev. 2008-02-09 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.
- ↑ TREGL, Vladimír. Gallasové/Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, 2019. 152 s. ISBN 978-80-906784-2-2. S. 97.
- ↑ Nostitz 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ BLKÖ:Colloredo-Mansfeld, Franz de Paula Gundaccar II. Fürst – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19.
- ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19.
- ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19.
- ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19.
- ↑ Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser: 1837. [s.l.]: Perthes 1084 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 1VFNAAAAcAAJ.
- ↑ Mittrovsky 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SVOBODA, Milan. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas: stručná biografie : edice životopisného nástinu od Johanna Rittera z Rittersberku z roku 1838 s komentáři. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. 421 s. ISBN 978-80-7372-929-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián Kryštof z Clam-Gallasu na Wikimedia Commons
