Kristián I. Dánský

Kristián I. Dánský
	král dánský, norský a švédský
	Kristián I. Dánský
Doba vlády	1448–1481, Dánsko; 1450–1481, Norsko; 1457–1464, Švédsko
Tituly	hrabě oldenburský a holštýnský, vévoda šlesvický a holštýnský
Narození	únor 1426; Oldenburg (dnes Německo)
Úmrtí	21. května 1481 (ve věku 55 let); Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Kryštof III. (Dánsko); Karel VIII. Knutsson (Švédsko a Norsko)
Nástupce	Jan I. (Dánsko a Norsko); Karel VIII. (Švédsko)
Manželka	Dorotea Braniborská
Potomci	Olaf (1450–1451); Knut (1451–1455); Jan; Markéta Dánská; Frederik
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Dětřich Oldenburský
Matka	Helvig Holštýnsko-Rendsburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián I. Dánský (únor 1426, Oldenburg – 21. května 1481, Kodaň) byl dánský král v letech 1448–1481 a na základě Kalmarské unie i vládce Norska (1450–1481) a Švédska (1457–1464).

Je zakladatelem dánské větve oldenburské dynastie (která od roku 1863 pokračuje až dodnes jakožto dynastie glücksburská). Přivtělení Šlesvicka a Holštýnska, které se mu zdařilo, trvalo přes 400 let a učinilo z dánských králů zároveň i knížata Svaté říše římské – to přineslo Dánsku vliv na říšské záležitosti (jak se např. ukázalo za třicetileté války), ovšem také položilo základ pozdějších konfliktních dánsko-německých vztahů od poloviny 19. do 1. čtvrtiny 20. století.

Život

Raná léta

Kristián se narodil v únoru roku 1426 v německém Oldenburgu jako syn hraběte Dětřicha Oldenburského (Dietrich von Oldenburg) a jeho manželky Hedviky Holštýnské (Heilwig von Holstein). Když jeho otec v roce 1440 zemřel, zdědil Kristián titul hraběte z Oldenburgu a Delmenhorstu. V téže době byl svým strýcem Adolfem VIII. Holštýnským, který neměl dědiců, jmenován jeho následníkem holštýnského hrabství.

Z oldenburského hraběte dánským králem

Po smrti Kryštofa III. Bavorského v lednu roku 1448 se uprázdnil dánský trůn, neboť Kryštof nezanechal potomků. Královská rada hodlala svěřit moc do rukou nejmocnějšího feudálního pána v království, tedy Adolfa VIII. Holštýnského. Adolf však nabídku odmítl a doporučil svého synovce Kristiána, aby obsadil tuto významnou pozici. (Kristián byl ostatně po přeslici potomkem Erika V. dánského, z dynastie Estridsenovců a Magnuse III. Švédského).

Kristián byl zvolen Královskou radou 1. září 1448 a 28. října 1449 byl v Kodani korunován. Tentýž ten se zasnoubil s Doroteou Braniborskou, mladou (sotva osmnáctiletou) vdovou po Kryštofovi. Sňatek se uskutečnil 26. října 1450.

Boje o švédský trůn, připojení Šlesvicka a Holštýnska

Kristiánova vláda započala s problémy jeho uznání za krále v Norsku, zatímco Švédsko Kalmarskou unii rozbilo a na trůn tam nastoupil Karel VIII. Knutsson Bonde. Jedním z jeho prvních činů byla žádost Kristiánovi na odstoupení Gotlandu a téměř současně v roce 1449 prohlášení se králem Švédska. Na setkání králů v Halmstadu došlo ke dohodě: za norskou korunu Kristián uznal Karlova práva na švédský trůn. Zakrátko však Karel vypověděl Dánsku válku a zaútočil na Skåne. Potyčky táhnoucí se pět let skončily v roce 1457 Karlovou porážkou a Kristián usedl i na švédský trůn. Karel prchl do Gdaňska.

V letech 1459/60 se králi podařilo k dánskému království připoutat lenními svazky jižní Jutský poloostrov, o což se s různou mírou úspěchu dánští vládci snažili již od dob Knuta Lavarda. V roce 1459 totiž zemřel bez dědiců Adolf VIII. Holštýnský a Kristián byl 2. března roku 1460 zvolen v Ribe novým šlesvickým vévodou a holštýnským hrabětem – pod podmínkami, že obě země nikdy nebudou rozděleny, po jeho smrti budou mít právo vybrat si vládce z dánských královských synů a šlesvicko-holštýnské stavy budou mít právo každoročně svolat svou radu; v podstatě si tak tyto země zachovaly silnou autonomii (dánsko-šlesvicko-holštýnská personální unie nakonec vydržela až do let 1863/64, kdy byly obě země vojensky ztraceny ve prospěch Pruska a Rakouska). Zvláštností bylo, že zatímco Šlesvicko bylo přímým lénem Dánska, Holštýnsko zůstalo částí Svaté říše římské a jeho lenní pán, dánský král, byl za něj zároveň i vazalem císaře.

Správa Jutska, Holštýnu a Šlesviku vymáhala náklady na válku s dalšími daněmi z těchto zemí. Vedlo to k povstání, kterého využil Karel Knutsson, jenž se vrátil a znovu nechal korunovat králem Švédska. Po smrti Karla v roce 1470 se Kristián pokusil Švédsko opět získat, utrpěl však zdrcující porážku v bitvě u Brunkebergu (10. října 1471). Posledním státnickým činem Kristiánovým bylo ponechání vévodství šlesvicko-holštýnského (v roce 1474 bylo i Holštýnsko povýšeno na vévodství) v rukou své manželky Dorotey, jež byla lepší správkyní než on.

Kristián zemřel v Kodani 21. května roku 1481 a byl pohřben v kapli, již nechal postavit vedle katedrály v Roskilde.

Zajímavost

V přízemí Kristiánem zbudované Tříkrálové kaple (Helligtrekongers Kapel) roskildské katedrály stojí tzv. královský sloup, na němž jsou vyznačeny ryskami výšky různých dánských i cizích panovníků, kteří katedrálu navštívili. Ryska pro Kristiána ukazuje výšku 219 cm, což je mimořádné i v moderní době, natož pro středověk, kdy průměrná výška mužů činila kolem 170 cm. Kristián tak byl pravděpodobně nejvyšším dánským panovníkem (když výška dalšího obra, krále Rolfa Krakeho, není známa) a jedním z nejvyšších v evropských dějinách.

Manželství a děti

Kristián uzavřel 26. října 1450 sňatek s Doroteou Braniborskou. Z manželství vzešlo pět dětí:

Olaf (1450–1451)
Knut (1451–1455)
Jan (2. února 1455 – 20. února 1513), vévoda šlesvický a holštýnský, král Kalmarská unie, ⚭ 1478 Kristina Saská (24. září 1461 – 8. prosince 1521)
Markéta (23. června 1456 – 14. července 1486), ⚭ 1469 Jakub III. Skotský (10. července 1451 – 11. června 1488), král skotský od roku 1460 až do své smrti
Frederik (7. října 1471 – 10. dubna 1533), vévoda šlesvický a holštýnský, král dánský a norský od roku 1523 až do své smrti,
⚭ 1502 Anna Braniborská (27. srpna 1487 – 3. května 1514)

⚭ 1518 Žofie Pomořanská (1498–1568)

Vývod z předků

Jan II. Oldenburský

Konrád I. Oldenburský

Hedwig von Diepholz

Kristián V. Oldenburský

Gerhart IV. Holštýnský

Ingeborg Holštýnsko-Plönská

Anastázie Wittenberská

Dětřich Oldenburský

Dietrich III, Graf von Honstein

Dietrich V. z Hohnstein-Heringenu

Alžběta Waldecká

Agnes z Hohnsteinu

Magnus I. Brunšvicko-Lüneburský

Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Žofie Braniborsko-Stendalská

'Kristián I. Dánský'

Gerhart III. Holštýnský

Jindřich II. Holštýnsko-Rendsburský

Žofie z Werle

Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský

Albrecht II. Meklenburský

Ingeborg Meklenbursko-Zvěřínská

Eufémie Švédská

Helvig Holštýnsko-Rendsburská

Magnus I. Brunšvicko-Lüneburský

Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Braniborsko-Stendalská

Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská

Bernhard III. Anhaltsko-Bernburský

Kateřina z Anhalt-Bernburgu

Matylda Brunšvicko-Lüneburská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrystian I Oldenburg na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Dánský na Wikimedia Commons
ELBERLING, Emil. Kristian (Kristiern) I. In: WESTRIN, Theodor, et al. Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Stockholm: Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1911. Dostupné online. Bandet 14, Kirkasikte–Kroman. S. 1361–1363. (švédsky)

Předchůdce:
Dietrich I.

Oldenburský hrabě
1440–1448

Nástupce:
Gerhard VI.

Předchůdce:
Kryštof III.

Dánský král
1448–1481

Nástupce:
Jan I.

Předchůdce:
Karel I.

Norský král
1450–1481

Nástupce:
Jan I.

Předchůdce:
Karel VIII.

Švédský král
1457–1464

Nástupce:
Karel VIII.

Předchůdce:
Adolf VIII.

Šlesvický vévoda
1460–1481

Nástupce:
Jan I.
Frederik I.

Předchůdce:
Adolf VIII.

Holštýnský hrabě
1460–1474

Nástupce:
-

Předchůdce:
-

Holštýnský vévoda
1474–1481

Nástupce:
Jan I.
Frederik I.

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský