Kraslice (nádraží)
Kraslice | |
---|---|
Nádražní budova v Kraslicích | |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský kraj |
Město | Kraslice |
Souřadnice | 50°19′50,19″ s. š., 12°30′10,31″ v. d. |
Kraslice | |
Provozovatel dráhy | PDV Railway |
Kód stanice | 765354 |
Trať | Sokolov–Zwotental |
Nadmořská výška | 525 m n. m. |
V provozu od | 1. října 1886 |
Zabezpečovací zařízení | dopravna D3 (dirigovaná z Oloví) |
Dopravní koleje | 3 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobusový terminál u nádraží |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kraslice jsou dopravna D3 (někdejší železniční stanice) v centrální části města Kraslice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji ležící nedaleko řeky Svatavy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Sokolov–Zwotental. Přímo vedle stanice je umístěn autobusový terminál. Ve městě se dále nachází o 10 let starší železniční zastávka Kraslice předměstí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]19. září 1870 bylo vybudováno nádraží v Sokolově (pod tehdejším názvem Falknov nad Ohří) v rámci budování trati z Chomutova do Chebu podél řeky Ohře, čímž došlo k napojení dalších hnědouhelných důlních oblastí, včetně těch v sokolovské pánvi. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala soukromá společnost Buštěhradská dráha. Ta dále budovala a otevřela 1. června 1879 železnici proti proudu Svatavy do Kraslic, na které vzniklo nádraží Dolní Kraslice (nyní Kraslice předměstí), po obtížných stavebních jednáních nakonec došlo 1. října 1886 k připojení trati na přeshraniční síť do Saska přes město Klingenthal, v rámci kterého byla zprovozněna hlavní kraslická stanice pod tehdejším názvem Horní Kraslice.[1]
Po zestátnění Buštěhradské dráhy v roce 1923 správu přebraly Československé státní dráhy.[2]. Po revoluci připadla správa následovníkovi ČSD, tedy Českým drahám, které se však rozhodly, že některé lokální tratě, včetně té kraslické, zruší. Přičiněním městského zastupitelstva Kraslic došlo k tomu, že trať zrušena nebyla a naopak ji převzala nově vzniklá soukromá drážní společnost Viamont.
V roce 2012 byla převedena organizační složka „Divize provozování drah a vleček“ společnosti Viamont na společnost PDV Railway, která v oblasti provozování drah a vleček navazuje na společnost Viamont.[3]
Osobní drážní doprava včetně odbavování cestujících na nádraží připadla společnosti GW Train Regio.
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Po roce 2010 byla dokončena rekonstrukce nástupišť. V kolejišti je umístěno ostrovní nezastřešené nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechod přes koleje. Vedle přechodu a nástupiště se nachází i malý přístřešek s lavičkou a jízdními řády.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOUTNÝ, Robert; MEISEL, Thorald; TYLLER, Rudolf. Ozvěny historie – lidé a technika. Pozor přijíždí vlak!. 3. vyd. Kraslice: Nakladatelství R. Vilímka a R. Kotlínka, 2016. 197 s. ISBN 978-80-270-2420-9. Kapitola Buštěhradská dráha, s. 5.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Historie a vznik společnosti PDV RAILWAY a. s. [online]. PDV Raiway [cit. 2023-03-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraslice na Wikimedia Commons
- Historie Kraslické dráhy Archivováno 31. 12. 2022 na Wayback Machine.
- Popis trati 145
- Profil stanice na stránkách Českých drah[nedostupný zdroj]