Kracovice
| Kracovice | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie na kracovické návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Stařeč |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′39″ s. š., 15°50′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 81 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kracovice (2,3 km²) |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 675 22 |
| Počet domů | 24 (2011)[2] |
 | |
  Kracovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 155250 |
| Kód k. ú. | 755257 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kracovice (2. pád do Kracovic, 6. pád v Kracovicích, německy Kratzowitz[3]) jsou vesnice, místní část městyse Starče. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí č. III/4103. Nadmořská výška se pohybuje mezi 465–490 m n. m. Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s třebíčskou Borovinou, Domky a Slavicemi. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků Stařečského potoka při dvou rybnících: Žabce a Vesníku a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta Na kopci (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky Kacíř a Fučík. V trati Na čtvrtích na východ od Kracovic při cestě k Třebíči býval lom, jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Kráčovici odvozené od osobního jména Kráča nebo Krák (zvukomalebného původu) a znamenající "Kráčovi/Krákovi lidé". Zkrácení první samohlásky a změna č > c se udály vlivem německé varianty jména (od 18. století Kratzowitz).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Z doby pravěku byla v Kracovicích nalezena část velkého kamenného mlatu, rozlomeného v provrtu.[6]
Kracovice byly původně majetkem třebíčského benediktinského kláštera. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je Vratislav z Pernštejna postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její poddanskou vesnicí.[4] Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, Ptáčova a Petrůvek obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých konvenční mince ve vyvazovacích obligacích.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 103 | 93 | 93 | 96 | 86 | 85 | 88 | 76 | 97 | 70 | 72 | 70 | 71 |
V letech 1869–1930 byly Kracovice vedeny jako obec, od roku 1950 již jako část Starče.[9]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Jílek (1864–1944), politik
- František Linhart (1882–1959), teolog, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké a filozof
- Matěj Urban (1885–1942), pedagog a starosta Kyjova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 273.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 440.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 199. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 97.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (623 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 247.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kracovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kracovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
