Přeskočit na obsah

Kouřimská ortorula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vzorek kouřimské ortoruly se stébelnatou texturou.
Toušický viadukt, na jehož stavbu byla z velké části použita kouřimská ortoruly, která také vychází na povrch přímo v potoce pod viaduktem.

Kouřimská ortorula je horninové těleso skládající se z ortoruly a nacházející se ve středních Čechách v okolí Kouřimi, Uhlířských Janovic a Zbraslavic. Vznikla při variském vrásnění přeměnou starších kambro-ordovických žul. Má usměrněnou metamorfní texturu a skládá se převážně z křemene, živců a slíd.[1][2]

Geologická pozice

[editovat | editovat zdroj]

Kouřimská ortorula se nachází v kutnohorsko-svrateckém krystaliniku, které je někdy členěno jako součást moldanubika. Na severu vystupuje zpod čtvrtohorních sprašů, na jihu je zlomy oddělená od svorů a amfibolitů ratajské zóny.[1]

Lechův kámen u Kouřimi, který je tvořen kouřimskou ortorulou.

Během kolapsu kadomského horstva na hranici kambria a ordoviku před přibližně 500 až 480 miliony let docházelo k tavení drob usazených během kadomského vrásnění. Po utuhnutí magmatu vznikla žula. Při variském vrásnění před přibližně 340 miliony let došlo k zasunutí těchto žul do hloubky zemské kůry a jejich přeměně i částečnému natavení. Tak vznikla kouřimská ortorula v dnešní podobě.[1]

Těžba a použití

[editovat | editovat zdroj]

Kouřimská ortorula byla historicky těžena v několika malých lomech. Nejvýznamnější z nich je lom Ve skále v údolí Kouřimky u Kouřimi. Kámen zde těžený je použit zejména jako stavební a dlažební kámen například v historickém centru Kouřimi.[2]

  1. a b c SOEJONO, Igor; MACHEK, Matěj; SLÁMA, Jiří. Cambro-Ordovician anatexis and magmatic recycling at the thinned Gondwana margin: new constraints from the Kouřim Unit, Bohemian Massif. Journal of the Geological Society. 2020-03, roč. 177, čís. 2, s. 325–341. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0016-7649. DOI 10.1144/jgs2019-037. (anglicky) 
  2. a b ŠTĚDRÁ, Veronika. Historická kamenná dlažba v Kouřimi a její zdroje [online]. Česká geologická služba, 2017 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.