Kostryna
| Kostryna Кострина | |
|---|---|
 Chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°56′35″ s. š., 22°35′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 289 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Kostryna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 49,6 km² |
| Počet obyvatel | 1 205 (1910)[1] |
| Hustota zalidnění | 24,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1549 |
| PSČ | 89022 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostryna (ukrajinsky Кострина, maďarsky Csontos) je obec v okrese Užhorod v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V obci sídlí rada kostrynské vesnické komunity.[2]
Kostrynská vesnická komunita
[editovat | editovat zdroj]| Název obce | |||
|---|---|---|---|
| Transkripce do latinky | Ukrajinský název v cyrilice | Maďarsky | Česky/Slovensky |
| Kostryna | Кострина | Csontos | Kostrina[3] |
| Kostrynska Roztoka | Костринська Розтока | Csontosrosztoka | |
| Vyška | Вишка | Viharos | Viška[3] |
| Ljuta | Люта | Havasköz | Ljuta[3] |
| Siľ | Сіль | Sóslak | Sola[3] |
| Domašin | Домашин | Domafalva | Domašina[3] nebo Domašín[4] |
Příroda
[editovat | editovat zdroj]- Území obce je na území Užanského národního parku.
- Nedaleko Kostryny (ve vzdálenosti cca 6,5 km ) je horský hřbet a hora Javorník (ukrajinsky Явірни́к), kde je též přírodní památka Hora Javorník (ukrajinsky Гора Яворник) – bukový prales).[5]
- Kostrynská laguna[6]
- Kostrynský minerální gejzír[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1409, při vyšetřování případu krádeže stáda prasat z obce Čertižné na východním Slovensku. U soudu ve Velkém Berezném měl být přítomen obžalovaný šoltys Vanča se skupinou spoluobčanů. Ves patřila do hradního panství Drughetů. Možná byla obec založena dříve. Do podepsání Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí Československa. Za první republiky zde byla četnická stanice.[3] V roce 1930 zde žilo 1 652 obyvatel; z toho 101 Čechů, 1 354 Rusínů, 9 Němců, 28 Maďarů, 108 Židů, 6 obyvatel jiných národností a 46 cizinců.[4] Od roku 1945 obec patřila Sovětskému svazu, resp. Ukrajinské sovětské socialistické republice; nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.
Církevní stavby
[editovat | editovat zdroj]Cerkev Panny Marie Pomocné
[editovat | editovat zdroj]Cerkev Panny Marie Pomocné (také uváděn jako Chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky) je dřevěný chrám, který je národní kulturní památkou.[8] Chrám byl postaven v roce 1645 ve vsi Sjanky a v roce 1703 byl prodán do Kostryny. Ikonostas pochází z roku z roku 1645, někdy je však uváděno, že pochází z roku 1596[9] (je uváděn v záznamech z roku 1596); iIkony jsou malovány na lipových deskách, které v průběhu staletí lakováním ztmavly, lakování je uvedeno v letech 1832 a 1894.
Svatopokrovská poustevna
[editovat | editovat zdroj]Svatopokrovská poustevna (poustevna Ochrany přesvaté Bohorodice) – poustevna Mukačevské diecéze Ukrajinské pravoslavné církve.[10]
Turismus
[editovat | editovat zdroj]- Nedaleko Kostryny (ve vzdálenosti cca 7 km ) je lyžařské stredisko Vyška.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Кострина na ukrajinské Wikipedii, Костринська сільська громада na ukrajinské Wikipedii a Церква Покрови Пресвятої Богородиці (Кострина) na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ A Magyar Szent Korona Országainak 1910. évi népszámlálása. Dostupné online.
- ↑ Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 7,8.
- ↑ a b Регіональний інформаційний центр "Карпати" » PODKARPATSKÁ RUS. Seznam obci. [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ БАРАН, Ярослав. Карпаты: заповедные зоны. karpatytur.info [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-03. (rusky)
- ↑ Село Кострина на Закарпатті: українська Блакитна лагуна та монах-електрик. Українська правда _Життя [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Для здоров'я: Унікальний гейзер мінеральної води на Великоберезнянщині (ФОТО). MUKACHEVO.NET [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Про внесення об'єктів культурної спадщини національного значення до Державного реєстру нерухомих пам'яток України. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 641.
- ↑ Монастирі. Мукачівська єпархія Української Православної Церкви [online]. 2013-06-27 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostryna na Wikimedia Commons
