Kostrčany (zámek)
| Kostrčany | |
|---|---|
.jpg) Průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Další majitelé | Štampachové ze Štampachu |
| Poloha | |
| Adresa | Kostrčany, Valeč,  Česko |
| Souřadnice | 50°9′2″ s. š., 13°15′39,53″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 50832/4-5254 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostrčany jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Valče v okrese Karlovy Vary. Od roku 2001 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rané dějiny kostrčanských vrchnostenských sídel jsou nejasné. Nejstarší snad vzniklo na přelomu třináctého a čtrnáctého století. V roce 1387 byl zmíněn pouze poplužní dvůr, jehož součástí mohlo být panské sídlo.[2] Z písemných pramenů plyne, že ve vsi byla panská sídla nejméně dvě, ale není jasné, zda lze některé z nich ztotožnit s gotickou a renesanční tvrzí doloženou v šestnáctém a sedmnáctém století. Starší sídlo mohlo stát dokonce mimo vesnici.[3]
První písemná zmínka o kostrčanské tvrzi pochází z roku 1521,[2] kdy ji za dvě stě kop českých grošů koupil Asman Štampach ze Štampachu i s poplužním dvorem a selskými dvory od Václava Valečského z Doupova. Krátce poté za sto kop českých grošů přikoupil další kostrčanský poplužní dvůr a selskými dvory, lukami, lesy, potoky, rybníky a mlýnem od Václava Hory z Ocelovic, čímž spojil kostrčanské panství do jednoho dílu.[4]
Roku 1571 získal Kostrčany s tvrzí a poplužním dvorem Arnošt Hasištejnský z Lobkovic, ale již o dva roky později je postoupil Vítovi z Hartenberka. Po něm je zdědil jeho syn Petr, ale za účast na stavovském povstání z let 1618–1620 mu byly zabaveny, a roku 1623 je koupil sekretář české dvorské kanceláře Jan Hegner z Rösselfeldu za 1378 kop míšeňských grošů. Za něj tvrz zřejmě zanikla, protože v písemných pramenech se již neobjevuje.[5]
V osmnáctém století byla původní renesanční tvrz nahrazena barokním zámkem, který je však zmiňován až v roce 1847.[6] Stalo se tak nejspíše v před rokem 1725, ze kterého pochází označení zdejšího panského sídla jako Schlössl. František Karel Clary-Aldringen tehdy koupil za 31 tisíc zlatých zadlužené kostrčanské panství od Karla Maxmiliána Lamotte von Frintrop. On nebo jeho potomek Karel Ignác se také zadlužili. V roce 1755 pak panství složené z Kostrčan, Libkovic a jedné další vesnice získal Adam František Hartig. V držení se dále vystřídali Ludvík Hartig, Antonín Josef Clement a od roku 1772 Karl von Nikelsberg, kterému se konečně podařilo vyvést statek z dluhů. V roce 1793 ho prodal Ignáci Schreitterovi, po kterém se vystřídala řada majitelů. Posledními soukromými majiteli se stali Epsteinovi, kterým byl po skončení druhé světové války zámek zabaven a převeden do majetku státního statku, který ho využíval jako správní budovu. Teprve po roce 1990 zámek koupil nový soukromý majitel a zrekonstruoval ho do původní podoby.[6]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Místo, kde stála původní panská sídla, neznáme, ale předpokládá se, že to bylo na místě dochovaného zámku.[6] Jednopatrová budova s mansardovou střechou má obdélný půdorys s rozměry 18 × 11 metrů[6] a v přízemí se zachovala jedna místnost s valenou klenbou.[7] Fasády východního a severního průčelí jsou členěné plochými lizénami a bosáží a okna v přízemí mají nadokenní římsy. Malý přístavek u západního průčelí pochází z úprav na počátku dvacátého století, kdy byl v západní zdi otevřen nový vstup.[6]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Veřejnosti nepřístupný zámek stojí na okraji zemědělského dvora. Okolo vede silnice, po které je značená cyklotrasa č. 2152 z Blatna přes Lubenec do Valče.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-26]. Identifikátor záznamu 119108 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kostrčanech. In: Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary: Státní oblastní archiv v Karlových Varech, 1998. Dále jen Úlovec (1998). ISSN 1210-9401. S. 47.
- ↑ Úlovec (1998), s. 48.
- ↑ Úlovec (1998), s. 39.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kostrčany, s. 157.
- ↑ a b c d e VYČICHLO, Jaroslav. Kostrčany – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Kostrčany, s. 498.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Kostrčany na Wikimedia Commons
