Kostel svatého Václava (Radíčeves)
| Kostel svatého Václava v Radíčevsi | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava před rekonstrukcí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Žatec |
| Lokalita | Radíčeves |
| Souřadnice | 50°17′29,84″ s. š., 13°30′51,34″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Radíčeves |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Radíčeves |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43172/5-1379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava je římskokatolický farní kostel[1] v Radíčevsi v okrese Louny zasvěcený svatému Václavovi. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Jádro stavby je vrcholně gotické, ale vnější podoba pochází z barokní přestavby, při které byl kostel prodloužen.[3] V průběhu roku 2015 proběhla celková rekonstrukce kostela i jeho nejbližšího okolí. Náklady ve výši šesti miliónů korun z větší části pokryla dotace Regionálního operačního programu Severozápad. Mši při slavnostním znovuotevření 5. prosince 2015 sloužil biskup Jan Baxant.[4]
Historie a stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]Dochované architektonické články nedovolují kostel blíže datovat než na dobu před polovinou 14. století.[5] Přibližně z této doby také pochází první písemná zmínka o kostele: V roce 1357 zemřel zdejší farář Jan, kterého nahradil Henlin. Nového duchovního prezentoval Mikuláš zvaný Slánský, měšťan Starého Města pražského.[6] Znamená to, že měl ke kostelu patronátní právo. V předhusitském období se duchovní správci často střídali. Za zmínku stojí, že faráři mívali k ruce kaplany a že Jakub, který nastoupil do funkce v roce 1404, byl před tím kaplanem královské kaple na Karlštejně.[7] Za husitských válek radíčeveská farnost zanikla. Po roce 1620 vykonávali v Radíčevsi duchovní správu kněží ze Žatce, od roku 1680 se kostel stal filiálním kostelu svatého Bartoloměje v Žaboklikách. Roku 1786 byla v Radičevsi zřízena lokálie a v roce 1858 obnovena fara.
Při celkové opravě kostela v roce 2015 bylo částečně odhaleno jeho zdivo. Během této rekonstrukce se objevila dvě původní hrotitá okna presbytáře, východní a severovýchodní, během novověkých úprav zazděná. Sakristie, do které se vstupuje z presbytáře portálem s lomeným obloukem, je pravděpodobně až dílem pozdní gotiky.[8]
Zřejmě v roce 1706 došlo k první barokní úpravě kostela, když byla prodloužena loď a zřízen stávající jižní vstup do lodi. V letech 1718–1721 byla zrušena renesanční zvonice a postavena stávající věž. V té době byla zazděna i původní gotická okna presbytáře. Roku 1900 byl proražen stávající čtvercový okenní otvor sakristie, který nahradil původní pozdně gotický.[9]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní obdélný kostel je orientovaný k východu, kde ho uzavírá pětiboký presbytář opatřený opěráky. K jeho severní straně je přistavěna sakristie přístupná gotickým portálem. Západní část, z jejíž střechy vybíhá hranolová věž, byla přistavěna během barokní přestavby. Pod ní se před západním průčelím nachází předsíň. V západní části plochostropé lodi stojí zděná kruchta s arkádami. Presbytář je od lodi oddělený hrotitým vítězným obloukem, zaklenutý žebrovým křížem a v závěru paprsčitou klenbou.[3]
U vstupu na hřbitov stojí památkově chráněná barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1718.[3][10] Západní část hřbitova je zakončena novorománskou kaplí.
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Barokní sloupový oltář s obrazem svatého Václava stojí na gotické zděné menze a doplňují ho sochy svaté Barbory, svaté Kateřiny, svatého Ondřeje a svatého Bartoloměje ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Další oltáře jsou dva: rozvilinový rámový oltář Panny Marie z doby okolo roku 1700 a pilastrový portálový oltář svaté Anny ze stejné doby. Kromě obrazu patronky ho zdobí postranní sochy svatého Antonína a svaté Anežky, socha Panny Marie ve výklenku a svatý Jiří ve vrcholové části. K zařízení patří také kamenná křtitelnice s cínovou mísou a kazatelna z konce první poloviny osmnáctého století.[3] V závěru presbytáře se nachází epitaf Marie Polexiny z Kolovrat z roku 1615, která zemřela ve věku necelého roku.[11]
Původní barokní varhany z poloviny 18. století byly nahrazeny novými v roce 1867 z dílny libouchecké varhanářské rodiny Fellerů. V roce 1935 je opravil varhanář z Teplic Hauser, po válce byly devastovány a píšťaly rozkradeny.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 161–162.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155434 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radíčeves, s. 200.
- ↑ DLOUHÝ, Hynek; KINŠT, Petr. Na opravu kostela v Radíčevsi přispěla EU. Žatecký a lounský deník [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 460. (Dále jen Skopec 2022).
- ↑ TINGL, František Antonín. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim nunc proma vice typis editus 1354–1362. Praha: [s.n.], 1867. 212 s. Dostupné online. S. 47.
- ↑ TUTTE, Karl (ed). Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 607.
- ↑ Skopec 2022, s. 461–463.
- ↑ Skopec 2022, s. 463–464.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-14]. Identifikátor záznamu 154851 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ HONYS, Vít; HRUBÝ, Petr. Šlechtické sepulkrální památky Lounska. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2013. 240 s. ISBN 978-80-85036-52-7. S. 155–177.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 104.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Václava, Radíčeves (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Václava, Radíčeves na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ, Žatec-Radíčeves, kostel sv. Václava
- Kostel svatého Václava na webu Hrady.cz
