Kostel svatého Václava (Konojedy)
Kostel svatého Václava v Konojedech | |
---|---|
![]() pohled od jihu z návsi (2020) | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-východ |
Obec | Konojedy |
Souřadnice | 49°56′57,53″ s. š., 14°51′5,48″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | kolínský |
Farnost | Kostelec nad Černými lesy |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | svatý Václav |
Datum posvěcení | 10. ledna 1768 |
Architektonický popis | |
Architekt | Josef Jäger (podle upraveného projektu) |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1766–1768 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Konojedy, ![]() |
Oficiální web | http://www.farnostkostelec.cz |
Kód památky | 36322/2-799 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Václava v Konojedech v okrese Praha-východ je římskokatolický filiální kostel z 2. poloviny 18. století postavený v pozdně barokním slohu na místě původního kostela. Kostel spadá pod farnost v Kostelci nad Černými lesy a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě současného kostela stál podle první písemné zmínky o obci již v roce 1352 dřevěný gotický farní kostel zasvěcený sv. Václavu. Ten po zásahu bleskem vyhořel a tak byl na jeho místě v roce 1530 postaven nový zděný gotický kostel.[2]
Do roku 1435 byl kostel katolický, potom husitský (utrakvistický) až do roku 1623, kdy odtud odešel poslední husitský kněz Václav Karion. Od roku 1652 byl kostel opět katolický.
V roce 1765 nechala majitelka černokosteleckého panství Marie Terezie Savojská starý zděný kostel zbourat a na jeho místě postavit kostel současný. Stavba nového barokního kostela s věží byla započata roku 1766. Stavbu pravděpodobně vedl stavitel Jan Václav Smutný podle upraveného projektu Josefa Jägera a dokončena byla v roce 1768.[3]
Požehnán byl nově postavený kostel 10. ledna 1768 černokosteleckým děkanem Františkem Boskovským.[4]
V areálu kostela se v minulosti nacházel hřbitov ohraničený kamennou zdí, která se dochovala dodnes.[5]
Kostel spolu s ohradní zdí bývalého hřbitova s branou i kamenným křížem stojícím před ním je od 3. května 1958 památkově chráněný. Dne 31. prosince 1965 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.[1]
Do 31. prosince 2004 byl kostel farním kostelem, od roku 2005 patří pod římskokatolickou farnost Kostelec nad Černými lesy.[4]
V letech 2012–2013 proběhla po zhruba 170 letech rozsáhlá rekonstrukce kostela, která zahrnovala mimo jiné opravu krovů, střechy, vnějšího pláště a vitráží.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní stavbou obdélného půdorysu s čtvercovým presbytářem, který má stejnou výšku jako loď. Na západní straně k průčelí přiléhá hranolovitá věž, zastřešená osmibokou mansardovou jehlanovou střechou, krytou prejzy. K jižní straně presbytáře je přistavěna pravoúhlá sakristie.[7]

Všechna nároží kostela i věže jsou zkosená. Okna kostela jsou obdélníková s půlkruhovým zakončením nahoře. Střecha kostela je valbová a krytá taškami. V lodi i presbytáři jsou plackové klenby. Zděná kruchta stojí na dvou pilířích.
Z původního vybavení kostela se dochovalo jen několik předmětů. Mezi nimi je barokní krucifix z 18. století umístěný na jižní stěně presbytáře, barokní soška Snímání z kříže, která se původně nacházela v nice ve zdi lodi, dnes je však uložena v depozitáři. Dále se dochovala křtitelnice s reliéfem křtu z konce 18. století, která stojí na mladší dřevěné konstrukci z roku 1819.[8]
Oltáře (hlavní i vedlejší) vyrobila v roce 1892 truhlářská firma Františka Leinera z Vídně. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři pochází z roku 1884 a jeho autorem je malíř Jan Umlauf. Na bočních oltářích se nacházejí dva obrazy z roku 1893 od neznámého vídeňského malíře, které zobrazují sv. Jana Nepomuckého a Madonu. Druhý z těchto obrazů je inspirovaný známým renesančním dílem Madonna del Granduca od Raffaela Santiho.
Na severním bočním oltáři byla umístěna drobná soška Madony z roku 1905, která je v současnosti uložena v depozitáři. Varhany na kruchtě pocházejí z roku 1896 a byly zhotoveny pražskou varhanářskou firmou Josef Rejna a Josef Černý, která je v roce 1904 také upravila.[8]
Ve věži kostela se nacházejí dva zvony. Větší z nich je z roku 1556 a má na výšku 84 cm a průměr 70 cm. Druhý zvon je z roku 1723 od pražského zvonaře Valentina Lissiacka a má výšku 41 cm a průměr 53 cm.[9]
-
pohled z návsi před rekonstrukcí (2008)
-
detail věže (2008)
-
letecký snímek (2019)
-
pohled ze severovýchodu (2020)
-
pískovcový kříž z roku 1834 před kostelem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b kostel sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava. cs.isabart.org [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2025-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28.
- ↑ kostel sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b filiální kostel sv. Václava, Konojedy :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ ohradní zeď s branou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ MAŠÍNOVÁ, Lucie. Kostelík z budovatelského seriálu bude brzy zcela opravený. Kolínský deník. 2013-03-22. Dostupné online [cit. 2025-01-30].
- ↑ Detail dokumentu - G0407177. Metainformační systém [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b KOSTEL SV. VÁCLAVA. www.cestyapamatky.cz [online]. Cesty a památky, 2018 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Konojedy - Farní kostel sv. Václava. S. str. 59–60. Soupis památek – Politický okres českobrodský [online]. 2023-02-19 [cit. 2025-01-30]. Roč. ročník 24 (1907), s. str. 59–60. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons