Kostel svatého Václava (Bohnice)
| Kostel svatého Václava | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Václava, Praha-Bohnice | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Bohnice |
| Lokalita | Psychiatrická léčebna Bohnice |
| Souřadnice | 50°8′7″ s. š., 14°25′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | katolická |
| Farnost | Praha-Bohnice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | 1919, nové vysvěcení 11. února 1993 |
| Světitel | pražský arcibiskup |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Václav Roštlapil |
| Stavební sloh | secese |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Kód památky | 40605/1-1570 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Psychiatrická nemocnice Bohnice) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava se nachází uprostřed areálu bohnické psychiatrické léčebny naproti hlavnímu vchodu. Jedná se o významné dílo architekta a projektanta Václava Roštlapila, mimo jiné autora Strakovy akademie – sídla vlády České republiky. Kostel je postaven v secesním stylu[1] a stavební práce prováděla firma významného prvorepublikového podnikatele a politika Otakara Nekvasila. Navzdory historickým okolnostem (v letech 1951 až 1989 sloužil převážně jako skladiště) kostel v současné době slouží svému původnímu účelu.
Dějiny kostela
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Základní kámen kostela byl položen 17. prosince 1914.[2] Kostel byl zasvěcen sv. Václavovi pomocným biskupem pražským Janem Sedlákem a 1. listopadu 1919 byl hotový kostel předán do užívání jak pacientům psychiatrické nemocnice, tak všem obyvatelům Bohnic.[3]
Devastace kostela
[editovat | editovat zdroj]Hlavní věž kostela měří 55 metrů a za II. světové války byla v plánu její demolice německými okupanty. Němci se obávali toho, aby její měděná báň nebyla použita jako orientační bod při leteckých náletech spojeneckých vojsk na Prahu v letech 1944 a 1945.[2] Ke zbourání věže tehdy nedošlo, skutečná katastrofální devastace čekala kostel později.
Po únoru 1948 velkou část Psychiatrické léčebny, včetně kostela, proměnilo tehdejší Ministerstvo obrany ve vojenská kasárna a stanoviště protivzdušné obrany Prahy.[2] Kostel byl odsvěcen, všechen inventář odvezen, co nebylo odvezeno, bylo zcela zničeno. Nejprve měl kostel sloužit jako kinosál, později jako tělocvična, ale nakonec se z něj stalo skladiště zeleniny.[4]
Kupříkladu ze svatých na kostelních oknech si vojáci udělali střelecké terče. Vnitřní zařízení kostela bylo rozvezeno do tří kostelů: socha Madony a hlavní oltář do kostela ve Velkém Oseku u Kolína. Vzhledem k tomu, že kostel ve Velkém Oseku je zasvěcen Božskému Srdci Páně, se tam obraz sv. Václava na koni příliš nehodil. Obraz se ztratil neznámo kam. Obrazy věrozvěstů v kostele ve Velkém Oseku zůstaly a visí na postranních zdech kostela. Obrazy křížové cesty, lavice, zpovědnice a kazatelna byly odvezeny do farního kostela sv. Vojtěcha v Praze-Libni. Varhany dostal kostel sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích.
Nové vysvěcení
[editovat | editovat zdroj]Po opuštění kostela armádou sloužil kostel jako skladiště, a poté jako depozitář soch památkové péče. V roce 1990 bylo vyhověno žádosti psychiatrické kliniky o vyklizení kostela a zároveň byla zahájena jeho rekonstrukce.
Kostel sv. Václava byl z iniciativy prvního polistopadového ředitele léčebny MUDr. Zdeňka Bašného a ve spolupráci s arcibiskupstvím pražským obnoven a na svátek Panny Marie Lurdské 11. února roku 1993, který byl z podnětu papeže sv. Jana Pavla II. v tom roce poprvé slaven jako Světový den nemocných, znovu vysvěcen tehdejším arcibiskupem pražským Miloslavem kardinálem Vlkem, za přítomnosti papežského nuncia Giovanniho Coppy.
Také za jejich nástupců, ředitele nemocnice Martina Hollého a pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky, je pokračováno nejen v rozvíjení duchovní péče o nemocné přímo na pavilonech založením Týmu spirituální péče, který od roku 2009 koordinuje nemocniční kaplan Mgr. Jaromír Odrobiňák, ale také v doplňování výzdoby a vybavení nemocničního kostela, které inicioval katolický kněz Jan Kofroň.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V kostele sv. Václava, který byl původně vystavěn pro katolickou liturgii, jsou v současnosti pravidelně slouženy kromě nedělních římskokatolických bohoslužeb (kněžími Janem Kofroněm a Pavlem Klimovičem), také bohoslužby evangelické (faráři Ondřejem Kolářem a Miroslavem Erdingerem), dále husitské bohoslužby (farářem Jiřím Chválou) a pod vedením terapeuta Pavla Hynka probíhají pondělní setkání nad Biblí. Mimo liturgických a terapeutických účelů je nemocniční kostel využíván rovněž pro konání kulturních akcí, které se už staly součásti komunitního života nejen Prahy 8.[2]
Není též bez zajímavosti, že firma Hainz, která do věže roku 1922 instalovala hodiny, se o ně stará do současnosti.[4] Do věže kostela, která je od II. světové války bez zvonů (všechny tři byly posvěceny 21. prosince 1930) není z bezpečnostních důvodů povolen vstup.
Výzdoba kostela
[editovat | editovat zdroj]).jpg)
Na jeho výzdobě se podílela řada dalších umělců: vstupní portál z pískovce a štukatury jsou od prof. Celdy (Celestina) Kloučka. Sochy patronů lékařského cechu sv. Kosmy a sv. Damiána vytvořil akademický sochař František Hergesel mladší. Akademický malíř Jindřich Hlavín pro kostel vytvořil barevná figurální okna, stejně jako venkovní obrazy z barevných glazurovaných dlaždic. Křížovou cestu namaloval malíř Rudl. Varhany pro tento kostel pocházely z Krnova a patřily prý mezi troje nejlepší varhany v Krnově vyrobené.
Pro hlavní oltář namaloval tři obrazy akademický malíř Jakub Obrovský: uprostřed obraz sv. Václava na koni a po stranách slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Sochu Panny Marie bílého carrarského mramoru vytvořil akademický sochař Franta Úprka, bratr slavného malíře moravského Slovácka Joži Úprky.
U vchodu do sakristie, který se nachází na západní straně kostela a v současnosti je opatřen mříži z dílny uměleckého kováře Filipa Smyčka, je vyobrazení Matky Boží s dítětem, kam pacienti často přicházejí zapálit svíčky a vyslovit své modlitby, když je kostel zamčený.[2]
Pověry
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Traduje se, že mezi pacienty Pavilonu 23 bohnické psychiatrické léčebny započala na počátku 20. let nového tisíciletí pověra, že pokud se chtějí dostat „ve zdraví a plně zotavení ven z léčebny, stačí prý pohladit“ silně poškozeného českého lva na základním kameni kostela z roku 1914.[2] Základní kámen se nachází na samém rohu kostela nalevo od vstupního portálu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MČ Praha 8: Kulturní památky - Kostel sv. Václava. www.praha8.cz [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f SOUČEK, Jan. Kostel sv. Václava [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava. Praha: Úřad městské části Praha 8 2 s. S. 2. Záložka.
- ↑ a b Kostel sv. Václava Historie [online]. 2023-11-26 [cit. 2025-01-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Bohnicích na Wikimedia Commons
