Kostel svatého Petra a Pavla (Hněvošice)
| Kostel svatého Petra a Pavla | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°0′20,18″ s. š., 18°0′36,59″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko a lidová architektura |
| Výstavba | 1730 |
| Další informace | |
| Adresa | Hněvošice, Česko |
| Ulice | Hřbitovní |
| Kód památky | 23053/8-1376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla se nachází v obci Hněvošice v okrese Opava, na návrší v areálu hřbitova. Barokní dřevěný kostel s původním interiérem je chráněn jako kulturní památka od roku 1958 a je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1] Součástí kulturní památky je i ohradní oplocení.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Barokní dřevěný kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v roce 1730, pravděpodobně na místě původního vyhořelého kostela. Požár postihl obci v roce 1729. Donátorem stavby byl Johann Rudolf Šarovec ze Šarov, který na stavbu kostela věnoval 100 rýnských zlatých. V období 1842–1857 byla provedena obnova v interiéru, vyzděna kamenná podezdívka, postaven sanktusník a střecha byla pokrytá šindelem. V letech 1801–1802 byla u kostela postavená fara.[2][3]
Po roce 1742 byla obec a kostel na území Pruska, zpátky byl přičleněný k Československu v roce 1920.[2] Až do roku 1923 byl filiálním kostelem a patřil pod římskokatolickou farnost v Oldřišově. Do roku 2011 byl farním kostelem římskokatolické farnosti v Hněvošicích. V období druhé světové války byl poškozen a provizorně opraven. Další opravy proběhly v letech 1994–1995 a v roce 2005 byla opravena střecha.[4] V letech 2007–2008 byl celý rekonstruován.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednosrubová roubená dřevěná jednolodní stavba na půdorysu obdélníku s trojbokým závěrem kněžiště. Je postaven na kamenné podezdívce. Loď je téměř čtvercového půdorysu. Venkovní stěny jsou svisle deštěné s olištováním ve spárách. Sedlová střecha je dvouhřebenová krytá šindelem, se santusníkem v hřebeni nad kněžištěm. Šestiboký sanktusník s lucernou a štíhlou strmou jehlanovou střechou krytou plechem je zakončen makovicí, orámovaným křížem a korouhví. Okna v lodi (tři) a kněžišti (2+1) mají půlkruhový záklenek. K jižní straně kněžiště je přistavěna čtyřboká sakristie s depozitářem v patře. K západnímu průčelí je přistavěná patrová předsíň se sedlovou střechou krytou šindelem. K předsíni z jižní strany přiléhá schodiště s pultovou střechou. Patro předsíně slouží jako zvonice. K jižní straně lodi je přistavěna další předsíň, na kterou navazuje sakristie.[5][3][2][6] Do areálu je vstup brankou krytou šindelovou stříškou, která je plaňkovém plotě postaveném kolem kostela se zděnými omítanými hranolovými pilíři.[7]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]V lodi je dřevěná trojkřídlá kruchta nesená vyřezávanými trámovými sloupy. Vnitřní zařízení je většinou z doby výstavby kostela. Hlavní oltář bohatě vyřezávaný se sloupovým retabulem a obrazem svaté Trojice má po stranách sochy svatého Petra a Pavla z druhé poloviny 19. století. V nástavci oltáře je obraz Madony s dítětem a znaky Jana Rudolfa Šarovce z Šarova a jeho manželky Roziny z Frankenberku, kteří byli majitelé obce do roku 1777. Dva boční oltáře jsou vyřezávané s akantovým retabulem. Na evangelijní straně je oltář s andílky a deskovým obrazem Klanění sv. Tří králů a v nástavci je obraz Boha Otce. Přízední kazatelna se čtyřbokým řečništěm je bohatě vyřezávaná a na parapetu jsou vyřezané sochy čtyř evangelistů. Na epištolní straně je opět oltář s andílky a obrazem svatého Jana Nepomuckého a v nástavci je obraz s Pannou Marií.[8]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]V kostele byly zavěšeny původně dva zvony. Větší měl hmotnost asi 220 kg a byl na začátku 19. století přesunut do farního kostela Narození Panny Marie v Oldřišově. Ve zvonici je zavěšen menší pozdně gotický zvon o hmotnosti asi 80 kg. Na plášti má drobný reliéfní štít dělený kůlem a vlysovým nápisem - modlitbou.[2] V sanktusníku je zavěšen zvon s datací 1889.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Identifikátor záznamu 134038 : kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d POLÁŠEK, Jaromír. Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. 1. vyd. Český Těšín: Agave, 2001. 381 s. Dostupné online. ISBN 80-86160-49-1, ISBN 978-80-86160-49-8. OCLC 50676464 S. 312–316.
- ↑ a b c Hněvošice. drevenekostely.tode.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel sv. Petra a Pavla - Hněvošice. Atlas Česka [online]. 2012-12-27 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan. P. Kostel sv. Petra a Pavla, Hněvošice. www.hrady.cz [online]. 24.5.2018 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0354935. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Farnost Hněvošice. www.dobrypastyr.wz.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons - Interiér kostela Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
