Přeskočit na obsah

Kostel svatého Norberta (Střešovice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel sv. Norberta
Kostel sv. Norberta od jihozápadu
Kostel sv. Norberta od jihozápadu
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStřešovice
Souřadnice50°5′29,74″ s. š., 14°22′40,7″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézearcidiecéze pražská
VikariátII. pražský vikariát
Farnostfarnost u kostela sv. Norberta Praha - Střešovice
Statusfarní kostel
ZasvěceníNorbert z Xantenu
Datum posvěcení12. července 1891
SvětitelZikmund Antonín Starý
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Rožánek
stavitel Jaroslav Kuchta
Stavební slohnovorománský
Výstavba1890–1891
Specifikace
Kapacita100 sedících osob
Délka40 m
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzdivo: bělohorská opuka a cihly
Další informace
AdresaSibeliova 49/2,
Praha 6
162 00
UliceSibeliova a Pod kostelem
Oficiální webFarnost Střešovice
Kód památky100452 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Svatého Norberta v Praze-Střešovicích je římskokatolický farní kostel ve Střešovicích, městské části Prahy 6. Novorománský kostel stojí na návrší Pražské plošiny v nadmořské výšce kolem 340 m. Jeho věž je dominantou a zároveň nejvyšším bodem této čtvrti. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Norberta od severu

Kostel byl postaven vedle dosavadní kaple Panny Marie Andělské, jež svou kapacitou rozrůstající se obci již od sedmdesátých let 19. století nedostačovala. Jeho stavba však byla dlouho odkládána z důvodu nedostatku financí.

Jde o jediný kostel zasvěcený sv. Norbertovi v Česku, ostatní jsou jen kaple. Patrocinium určili stavebníci kostela, premonstráti ze Strahova, kteří ostatky tohoto českého spolupatrona dali přenést z Magdeburku do Prahy a zbudovali mu ve své klášterní bazilice barokní sarkofág a kapli. Relikvie sv. Norberta proto mohla být snadno přenesena do hlavního oltáře střešovické novostavby.

Kostel byl postaven v novorománském slohu pod vedením strahovského opata Zikmunda Antonína Starého v letech 1889–1891 jako trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou. Projekt a realizaci kostela provedli stavitelé František Rožánek a Jaroslav Kuchta, kteří také podepsali plánovou dokumentaci.[2] Týž architekt navrhl také pohřební kapli s márnicí a vstupní branou pro farní hřbitov. Opat Zikmund Starý novostavbu kostela vysvětil 12. července 1891.

Exteriér

[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní budova je vystavěna na kamenných základech z bělohorské opuky, z cihelného zdiva z místní střešovické cihelny. Stavba má podélnou jednolodní dispozici na půdorysu latinského kříže, s příčnou lodí v křížení. Hlavní vchod je ze západní strany novorománským portálem pod hranolovou věží, v podvěží je klenutá předsíň. Chrámová loď je klenutá křížovými klenbami, odstupněný presbytář má polokruhovou apsidu zaklenutou konchou a osvětlenou 3 okny s drobnými různobarevnými sklíčky vitráží. Druhý vchod je z jižní strany. Vnější zdi jsou zdobeny novorománskými kamennými obloučky slepé arkády. Původní střešní krytina byla břidlicová, později nahrazená měděným plechem.

Interiér

[editovat | editovat zdroj]
Socha Panny Marie královny (1872)
Kříž před kostelem

Vnitřní výzdoba chrámu původně sestávala ze tří oltářů, kazatelny a prolamované přepážky oddělující presbytář; řezbářské práce provedl Josef Krejčík. Na hlavním oltáři býval obraz svatého Norberta a na postranním svatého Heřmana Josefa, které namaloval akademický malíř Jan Heřman. Tyto oltáře i kazatelna byly odstraněny a nad menzou hlavního oltáře je vztyčen kříž se sochou ukřižovaného Krista. Na severní stěně presbytáře je vsazena pamětní deska stavebníka a světitele kostela, strahovského opata Zikmunda Starého. Na jižní stěně visí jeho portrét.

  • Hlavní oltář čelem k lidu je novodobý z roku 1979, autorem návrhu byl architekt Aleš Bořkovec. Kamennou menzu vytvořil akademický sochař Petr Váňa.
  • Socha sv. Norberta s monstrancí, tesaná z pískovce, dílo sochaře Josefa Rady (1880-1913), stojí na místě zničené kazatelny, pochází z průčelí zrušeného střešovického Norbertina.
  • Oltářní obraz Panny Marie Utěšitelky (typem shodný s Pannou Marií Sněžnou/ Santa Maria Maggiore) vytvořil roku 1666 pražský malíř Erhart Keck pro strahovskou baziliku Panny Marie. Je kopií polského barokního obrazu, přivezeného roku 1660 do kostela v Líšově, podle vzoru z Goliny (obce v okrese Konin ve Velkopolském vojvodství). Tento obraz roku 1756 strahovský opat Gabriel Kaspar dal ze Strahova přenést do Střešovic, do kaple Panny Marie královny andělů v nově postaveném dvoře Andělka.[3][4] Zde byla tato ikona uctívána jako Panna Marie patronka andělů, zkráceně Andělská, podle osmi okřídlených hlaviček andělů, které se vznášejí ve svatozáři kolem její hlavy namísto obvyklých hvězd. Obraz je zavěšen bez oltáře v severní kapli příčné lodi. Tamže visí dvojportrét strahovských opatů ze 17. století, Jana Lohelia a Kašpara z Questenberka.
  • Oltář sv. apoštola Filipa - barokní obraz Siarda Noseckého v dobovém řezaném rámu, s Božím hrobem v oltářní menze, v jižní kapli příčné lodi, původem ze Strahova,
  • Křížová cesta je barokní z poloviny 18. století, v původních rámech a pochází z kláštera karmelitek v Praze na Strahově. [5] Do roku 1951 zde visela historizující křížová cesta od malíře Otakara Vlastimila Voráčka, (1856–1910)[6], kterou kostelu roku 1898 darovala majitelka Petynky, paní Karolína Kabrnová.[7]
  • Varhany jsou jednomanuálové s deseti rejstříky postavil pražský varhanář Jindřich Schiffner (1853–1938).[8] Roku 1982 je pražské družstvo Igra přestavělo na dvoumanuálové se 16 rejstříky a pneumatickou trakturou.
  • Zvony měl kostel původně tři: zasvěcené sv. Zikmundovi, sv. Josefovi a malý zvon sanktusový, které odlil zvonař Arnošt Diepold z Prahy,[9] dva z nich byly zrekvírovány roku 1916. Nové zvony Norbert a Prokop byly zabaveny za druhé světové války a marně vymáhány z Hamburku k navrácení. Zvon v sanktusové vížce opravil Rudolf Manoušek v roce 1975. Velký zvon z roku 1611 byl zapůjčen do věže ze zrušeného kostela v Aldašíně. Nový velký zvon, zasvěcený sv. Felixovi z Cantalice, zhotovila pasovská dílna Rudolfa Pernera podle výtvarného návrhu Otmara Olivy roku 2006, z financí darovaných střešovickou farnicí l. Saxlovou.[10]

Okolí

[editovat | editovat zdroj]

Vstupní část parku před kostelem je ohrazena mříží s brankou, Zdobí ji:

  • kamenné sousoší Panny Marie s dítětem Ježíšem, dílo sochaře Parmy s tesaným letopočtem 1872 na soklu, stávalo "na cestě ku Praze" nedaleko kaple Panny Marie Andělské.
  • Boží muka s bronzovou sochou ukřižovaného Krista, na žulovém podstavci je vzadu tesaný pamětní nápis: "1894 IN MEMORIAM J. VANÉK".
  • Budova fary (Sibeliova ulice čp. 49/2) stojí jižně od kostela, byla postavena roku 1890 majiteli stavebních pozemků Velkých Střešovic, stavebníky a provozovateli[11] byli strahovští premonstráti pod vedením generálního opata a zemského preláta Zikmunda Antonína Starého, jak dosvědčuje mimo jiné štukový znak na fasádě fary. Patří k ní velká farní zahrada.

Ke kostelu dále patřily:

  • Střešovická zvonička - kaple v ulici Nad Hradním vodojemem
  • Norbertinum - opatrovna pro předškolní děti zaměstnaných střešovických matek, postavená roku 1904, vedly ji sestry premonstrátky; roku 1925 v ní byla vysvěcena kaple Božského Srdce Páně.
  • Střešovický hřbitov

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Interiér, pohled k hlavnímu oltáři
    Interiér, pohled k hlavnímu oltáři
  • Interiér, pohled ke kruchtě
    Interiér, pohled ke kruchtě
  • Panna Marie Utěšitelka
    Panna Marie Utěšitelka
  • J.Rada:Socha sv. Norberta
    J.Rada:Socha sv. Norberta
  • Křížová cesta VII. zastavení
    Křížová cesta VII. zastavení
  • Křížová cesta VIII. zastavení
    Křížová cesta VIII. zastavení
  • Portrét opata Zikmunda Starého
    Portrét opata Zikmunda Starého

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-21]. Identifikátor záznamu 845333808 : Kostel sv. Norberta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ B. J. Holub: Odkryté poklady. Praha 1893, s. 71
  3. ↑ Petr Ivan Božik, Hedvika Kuchařová, Libor Šturc: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s.
  4. ↑ Petr Ivan Božik, Hedvika Kuchařová, Libor Šturc: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 32-33
  5. ↑ Petr Ivan Božik, Hedvika Kuchařová, Libor Šturc: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 39-40
  6. ↑ https://cs.isabart.org/person/54873/artist
  7. ↑ Archivní inventář
  8. ↑ http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=149324
  9. ↑ Jan Bonifác Holub, Odkryté poklady. Praha 1893, s. 66.
  10. ↑ Petr Ivan Božik, Hedvika Kuchařová, Libor Šturc: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 42-43.
  11. ↑ B. J. Holub, 1899, s. 71

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HANSL, František: Smíchovsko a Zbraslavsko, Praha 1899, s. 390–392.
  • HOLUB, Jan Bonifác: Odkryté poklady : paměti děje- a místopisné vikariatního obvodu Libockého v okresu Smíchovském. Praha : Rohlíček a Sievers, 1893, s. 66-67.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Norberta, s. 3, 6-7. 
  • KROPÁČEK, Zdeněk: Tisíciletý vývoj Prahy 6 - Střešovic; strojopis, Archiv hl. m. Prahy, Praha 1991
  • RŮČKOVÁ, Markéta: Farní úřad u sv. Norberta, Praha 6 - Střešovice, Inventář; Archiv hl. m. Prahy, Praha 2012 2020:Nedostupné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Norberta_(Střešovice)&oldid=23764444“