Kostel svatého Mikuláše (Zbiroh)
| Farní kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 Severní průčelí kostela | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Rokycany |
| Obec | Zbiroh |
| Souřadnice | 49°51′30,89″ s. š., 13°46′7,81″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | rokycanský |
| Farnost | Zbiroh |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Filip Spannbrucker |
| Stavební sloh | baroko |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Zbiroh, Česko |
| Kód památky | 21496/4-2628 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše ve Zbirohu je jednolodní orientovaná barokní sakrální stavba, která leží na zrušeném hřbitově na horním, jihozápadním konci Masarykova náměstí, nad terénním zlomem. Je farním kostelem zbirožské farnosti a spolu s ohradní zdí s branou a márnicí je chráněn jako kulturní památka ČR.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel ve Zbirohu je připomínán již v roce 1330 jako farní.[3] Jeho současná podoba je výsledkem barokní přestavby v letech 1719–1720 podle projektu pražského architekta Filipa Spannbruckera stavitelem Václavem Pokorným z Mýta. Z původního kostela byly využity pouze obvodové zdi kněžiště, při přestavbě obezděné. Toto vročení barokní přestavby je poměrně recentní,[4] starší literatura[3][5] kladla přestavbu do roku 1716. Úpravy kostela proběhly v roce 1883 a 1921.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je postaven na půdorysu kříže s odsazeným užším obdélným presbyteriem, k němuž je na severní straně přistavěna hranolová věž s cibulovou střechou a sakristií v přízemí, k západnímu průčelí přiléhá nízká obdélná předsíň. Křížový půdorys je způsoben dvěma krátkými a širokými přístavky k severní i jižní straně hlavní lodi kostela. Fasádě dominují tři štítová průčelí, východní a na bočních přístavcích, utvářená identicky, zdobená dvojicemi vysokých pilastrů a završená segmentově zakončeným štítem s dvěma jehlanci v bočních křídlech. Slepé niky v ose štítů byly uvnitř malované, pražský malíř Jan Kašpar Schmidt v nich zpodobil patrona kostela svatého Mikuláše, svatého Václava se dvěma anděly a svatého Jana Nepomuckého. Jinak je fasáda kostela hladká, členěná pouze nárožními pilastry, věž malovanými lizénovými rámci. Dva velké boční portály s kamenným ostěním a rozeklaným trojúhelným frontonem jsou dílem kameníka Adama Duchka z Dobříva. Střechy jsou sedlové a valbová, kryté taškami, báň věže je oplechovaná. Interiér kostela je osvětlen obdélnými okny zakončenými stlačenými segmenty, okna věže jsou zakončena obloukem.[4][5]
Kostel stojí uprostřed bývalého hřbitova, uzavřeného v roce 1897 a zrušeného v roce 1924. Je obehnán nestejnoměrně vysokou kamennou zdí s korunou krytou taškami a cihlami, která je na severní straně prolomená vysokou hlavní vstupní branou. Vchod brány je zaklenut obloukem a lemován kamenným ostěním s vrcholovým klenákem. Plocha stěn je členěna pásy a završena bohatě profilovanou korunní římsou s trojúhelným tympanonem s orámováním obdobným římse.[6]
Archeologickým průzkumem kostela a hřbitova, který provedl v roce 2002 Martin Čechura ze Západočeského muzea v Plzni, bylo zjištěno, že kostel má velmi mělké základy, pouze asi 30 centimetrů, což může vést k jeho statickým poruchám.[7]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Interiér kostela je zaklenut sledem křížových kleneb s pasy, boční přístavky s předsíněmi v přízemí mají klenbu valenou s lunetovými výsečemi, podobně jako sakristie, v patře předsíní s mělkými oratořemi jsou zaklenuty valeně, západní předsíň je sklenuta plackou. Oratoře mají v poprsni balkonu dovnitř zvlněnou balustrádu. Stěny interiéru jsou hladké, členěné pouze pilastry s výraznými hlavicemi.[4] V západní části lodi je hudební kruchta.
Zařízení kostela
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář, oba boční oltáře a kazatelna jsou novogotické z roku 1883, provedené pražským sochařem Františkem Josefem Heidelbergrem. Obraz svatého Mikuláše na hlavním oltáři je ovšem starší, barokní, zhotovený Františkem Antonínem Müllerem v roce 1732, barokní jsou i kostelní vyřezávané lavice z první čtvrtiny 18. století. K dalšímu zařízení patří cínová křtitelnice, datovaná nápisem do roku 1650 a barokní mramorový náhrobník v dlažbě u boční předsíně z roku 1658.[5][3] Nejstarším prvkem ve vybavení kostela je fragment pískovcového náhrobního kamene z roku 1495 v západní předsíni, z nějž se dochovala horní část desky s majuskulním nápisem po obvodu a zlomkem erbovního štítu, který má v klenotu přilbu s fafrnochy a mužskou figuru s veslem na loďce. Z kostela pochází i tzv. Zbirožská madona, dřevěná polychromovaná plastika se zlacením, vzadu vyhloubená, zobrazující Pannu Marii s dítětem Ježíšem na pravé ruce. Plastika je vysoká 158 centimetrů, datovaná do doby kolem let 1515–1525 a je uložena v depozitáři plzeňského biskupství.[8] Na kruchtě jsou varhany z roku 1891, se dvěma klaviaturami a čtrnácti rejstříky, v novogoticky formované skříni, od pražských varhanářů Josefa Rejny a Josefa Černého.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Plzeňská diecéze - farní kostel sv. Mikuláše, Zbiroh. www.bip.cz [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog - kostel sv. Mikuláše. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. IX. Politický okres Rokycanský.. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 180 s. S. 161–163.
- ↑ a b c RYŠAVÝ, Vratislav. Pražský architekt Filip Spaanbrucker na zbirožském panství. Zprávy památkové péče = Journal of Historical Heritage Preservation: časopis státní památkové péče. 2016-10, roč. 66, čís. 5, s. 429–432.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 343.
- ↑ a b Zbiroh, kostel sv. Mikuláše. Evidenční list nemovité kulturní památky - původní. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ČECHURA, Martin. Archeologický výzkum kostelů v západních Čechách. Archæologia historica. 2005, roč. 30, čís. 1, s. 373.
- ↑ BAŽANTOVÁ, Nina; FAJT, Jiří. Gotika v západních Čechách: (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně. 3. svazek. Praha: Národní galerie v Praze, 1996. 591-945 s. ISBN 80-7035-088-1. S. 616 a 802.
- ↑ Zbiroh, kostel sv. Mikuláše: Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - Kostel svatého Mikuláše na serveru Hrady.cz
