Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše (Březová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieMoravská
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátOpava
FarnostBřezová u Vítkova
StatusFarní kostel
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Datum posvěcení8. září 1865
SvětitelBedřich z Fürstenberka
Architektonický popis
ArchitektMichael Josef Klein
Stavební slohbaroko
Výstavba1692–1694
věž 1768
rozšíření 1862–1864
Další informace
AdresaBřezová, ČeskoČesko Česko
Kód památky101864 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše je barokní římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Březová u Vítkova, který se nachází na katastrálním území obce Březová v okrese Opava. V roce 2006 byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.[1][2]

Dřevěný kostel v Březové stál už asi na konci 13. století. V roce 1412 byl v Březové jmenován probošt Štěpán. V roce 1691 dřevěný kostel vyhořel po úderu bleskem. Na místě zničeného kostela byl v letech 1692–1694 Jiřím Kryštofem II. Pruskovským z Pruskova postaven nový zděný kostel bez věže. Barokní kostel měl rozměry 18 × 10,5 m, stavitelem byl pravděpodobně Michael Josef Klein, který se podílel na výstavbě jezuitského olomouckého kostela Panny Marie Sněžné. Věž byla dostavěna v roce 1768 a nad vchodem byl umístěn erb patronů kostela a majitelů hradeckého panství rodu Pruskovských z Pruskova.

V letech 1862–1864 byl kostel rozšířen o kněžiště a sakristii a jeho délka se zvětšila na 37 m. Do hlavního oltáře byly uloženy ostatky svaté Christiny, sv. Fausta, sv. Diodora a blahoslaveného Jana Sarkandra. Po přestavbě byl kostel a hlavní oltář 8. září 1865 nově vysvěcen kardinálem Bedřichem z Fürstenberka.

V roce 1919 byla položena nová dlažba a kostel byl vymalován akademickým malířem Zapletalem z Mariánských Hor a obnoven akademickým sochařem Drahošem z Ostravy. V roce 1930 byla do kostela zavedena elektřina. V závěru druhé světové války od 28. do 30. dubna 1945 probíhaly osvobozovací boje Březové. V této době byla sestřelena báň věže a kostel byl vážně poškozen. Jeho opravy proběhly v letech 1945–1949. Jak byly získány finanční prostředky (odhad činil 900 000 Kč) se nepodařilo zjistit. V roce 1955 byl kostel vymalován ostravskými malíři Antonínem Hanušem, Josefem Drhou, Josefem Nevřivou a Antonínem Stoklasou; Josef Drha namaloval obrazy čtyř evangelistů a Beránka ve středu vítězného oblouku. V roce 1966 byly na věž namontovány nové hodiny na elektrický pohon od firmy Dvořák z Vyškova. V roce 1993 byla položena nová střešní krytina, v roce 1999 bylo zavedeno plynové osvětlení a zvětšena kruchta. V roce 2003 proběhla rekonstrukce interiéru a výmalba.[3][4][5][6][7]

V roce 2003 byla odcizena z bočního oltáře svatého Josefa dřevěná soška anděla a další sošky a hlavičky z kazatelny. Tři sochy se po dopadení zlodějů vrátily. Socha anděla byla nalezena až v Itálii a vrácena zpět v roce 2012.[8]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní orientovaná zděná omítaná stavba na půdorysu obdélníku s odsazeným protáhlým polygonálně uzavřeným kněžištěm. Na severní straně kněžiště je přistavěna čtyřboká sakristie s oratoří v patře. V ose západního průčelí předstupuje hranolová věž ukončena cibulovou střechou s lucernou. Po pravé straně věže je přístavek se samostatným vchodem krytý pultovou střechou. V ose věže je hlavní vchod s pískovcovým portálem s uchy, kapkami a prolomeným frontonem, nad nímž je reliéfní štít s rodovým znakem Pruskovských z Pruskova. Fasáda je členěna zaomítanou podezdívkou, barevnými lizénovými rámy a korunní římsou. Střecha je sedlová.[2][6]

Před kostelem stojí socha Panny Marie Bolestné a kříž s ukřížovaným Kristem z roku 1864.

Vstupní předsíň v podvěží má křížovou klenbu. Kruchta je nesena dvěma kanelovanými pilíři a dvojicí přízedních pilastrů, které jsou ukončeny jednoduchou římsou, na které nasedají stlačené oblouky. Loď je zaklenuta valenou klenbou na pasech, které jsou neseny přízedními pilastry s římsovými hlavicemi. Mezi lodí a kněžištěm je vítězný oblouk. Sakristie a oratoř mají plochý strop. Oratoř je otevřená do kněžiště dvojicí otvorů s půlkruhovým záklenkem a společným dělicím sloupkem a na konzolkách nesenou římsou.[2]

Interiér byl doplňován v průběhu celého trvání kostela. Barokní kazatelna pochází z roku 1706, křtitelnice z roku 1722, hlavní oltář z roku 1752. Boční oltář svatého Josefa je roku 1724 a Panny Marie Pomocné z roku 1727. V roce 1759 byl B. Stützerem postaven nový hlavní oltář, nákladem Jiřího Wolfa, převora augustiniánského kláštera ve Fulneku. Sochařská a malířská výzdoba hlavního oltáře byla dokončena v roce 1772. Obraz svatého Mikuláše namaloval pro hlavní oltář opavský malíř Ignác Günther, jemuž se připisuje i autorství 14 obrazů Křížové cesty. Roku 1786 byl pořízen nový kalich a nová monstrance je z roku 1792. Boční oltáře byly obnoveny a nově vysvěceny v roce 1919 olomouckým světícím biskupem Karlem Wisnarem. Původní rokokový tabernákl s řezbou emauzských učedníků s mensou hlavního oltáře z roku 1860 je v zadní části kostela a používá se jako Boží hrob.[3][4][9]

První barokní varhany byly pořízeny v roce 1709 a další v roce 1830. Ty byly nahrazeny novými v roce 1906 zakoupené od varhanářské firmy Karel Neusser z Nového Jičína. Varhany mají dva manuály a patnáct rejstříků.[10] V roce 2000 byly opraveny a naladěny.[4]

První zvon Ježíš Nazaretský pocházel z roku 1792 a měl hmotnost 200 kg. V roce 1849 byl pořízen zvon Jan Křtitel o hmotnosti 755 kg, který pro své velké rozměry a hmotnost nebyl na věž nikdy zavěšen, a umíráček svatá Barbora. V roce 1901 byl pořízen zvon svatý Mikuláš o hmotnosti 273 kg. Mimo umíráček byly zvony rekvírovány v době první světové války.[9]

Další tři nové zvony byly pořízeny v roce 1928. Zvony svatý Mikuláš o hmotnosti 502 kg, Panna Maria o hmotnosti 314 kg a Svatá Rodina o hmotnosti 217 kg byly ulity zvonařskou firmou Buřil a Riss v Kuklenách. Tyto zvony byly rekvírovány v době druhé světové války.

Na základě povolení vydaného 2. dubna 1970 byly pořízeny nové tři zvony od firmy Franz Schilling und Sohn z Apolda z NDR. V květnu 1970 byl sundán z věže zvon svatá Barbora z roku 1849 a rozebrána dřevěná zvonová stolice. Ve věži byl zhotoven železobetonový strop a kovová zvonová stolice. Nové zvony svatý Mikuláš, Panna Marie, Svatá rodina a svatá Barbora byly posvěceny 15. listopadu 1970 olomouckým metropolitním kanovníkem Otakarem Trlíkem. V roce 1971 byly zvony opatřeny elektrickým pohonem.[4][9]

Památný strom

[editovat | editovat zdroj]

Před vchodem do kostela roste památná lípa velkolistá vysazena v roce 1698. Památným stromem se stala v roce 1986. Její obvod ve výšce 1,3 m je 5,10 m, výška stromu je 22 m.[11][7]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-21]. Identifikátor záznamu 1988509198 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c KOUBOVÁ, Vladimíra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  3. a b Dějiny farního kostela sv. Mikuláše v Březové. www.mestys-brezova.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d Kostel sv. Mikuláše - Březová (kostel). www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  5. Obec Březová. www.mestys-brezova.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-27. 
  6. a b Kostel sv. Mikuláše - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  7. a b Kostel sv. Mikuláše v Březové. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-15. 
  8. MOTLOVÁ, Žaneta. Na Vítkovsko se vrátil dávno ukradený anděl. Sošku našli v Itálii. iDNES.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  9. a b c Církev. www.trims.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  10. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  11. 100205

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]