Přeskočit na obsah

Kostel svatého Martina z Tours (Líbeznice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Martina z Tours
Kostel sv. Martina z Tours Líbeznicích
Kostel sv. Martina z Tours Líbeznicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníMartin z Tours
Další informace
AdresaLíbeznice, ČeskoČesko Česko
Kód památky37836/2-2102 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina z Tours je dominantou Líbeznic. Nechal ho vybudovat hrabě Nostic v letech 17881795 jako náhradu za starší kostel z 13. nebo 14. století. Do konce roku 2005 byl kostel farním.

Dvoustrana farní kroniky farnosti Líbeznice s vyobrazením kostela před přestavbou v roce 1788 (SOkA Praha-venkov)

Podle dochovaných zpráv stál kostel zasvěcený sv. Martinovi v Líbeznicích již před rokem 1380. Nacházel se v blízkosti dnešního domu čp. 142, který v letech 18831956 sloužil jako škola, a asi 200 kroků od něho stála prkenná zvonice se zvony z let 1663 a 1676. O výstavbě nového kostela začalo být uvažováno již po třicetileté válce, kdy bylo k líbeznické farnosti trvale připojeno území zrušených farností v Hovorčovicích a Pakoměřicích. V roce 1788 byl starý kostel zbourán a dne 1. května 1788 pražským světícím biskupem Erasmem Dionýsem Kriegerem posvěcen základní kámen nově budovaného kostela, pro nějž bylo vybráno vyvýšené místo jižně od původní stavby (při dnešním Mírovém náměstí).

Archivní fond Farního úřadu Líbeznice včetně farní kroniky od roku 1740 je uložena ve Státním okresním archivu Praha-venkov.[1]

Jednolodní pozdně barokní kostel s obdélníkovou lodí o délce 25 metrů a šířce 16 metrů a presbytářem tvaru čtverce se dvěma zkosenými rohy byl postaven pod vedením zednického mistra Matěje Kinzla. Autorem nástropních maleb je pražský malíř Antonín Schlachter, na stavbě se dále podíleli například zámečník Matěj Eim z Měšic, dvorní kameník Koller z Prahy, dvorní klempíř Vít Mayer z Prahy a tesař Josef Lang z Prahy. Po stranách lodi se nacházejí obdélníkové sakristie. Na západní straně je kostel zakončen věží čtvercového půdorysu s hlavním vstupem, jehož dveře jsou opatřeny letopočtem 1793. Po obou stranách lodi jsou ještě postranní vchody.

Kostel se hřbitovem

Vnitřní vybavení pochází převážně z 2. poloviny 18. století. Portálový hlavní oltář (s nástavcem z roku 1764) byl původně určen pro kostel v Rokycanech a je vyzdoben plastikami Ignáce Františka Platzera; autorem oltářního obrazu sv. Martina z roku 1881 je Bohumír Roubalík. Boční oltáře Panny Marie a Ukřižovaného byly přeneseny ze zrušeného pražského kostela sv. Michaela archanděla. Všechny tři oltáře jsou dílem architekta Františka Ignáce Préea. Kostel byl dokončen a benedikován v roce 1795. Jednalo se o první kostel v Čechách, na který byl instalován hromosvod; instaloval ho zde pražský profesor mechaniky Antonín Renner.

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je obklopen hřbitovem. Nedaleko stojí patrová barokní fara (čp. 6) z 1. poloviny 18. století s mansardovou střechou. Kostel i fara jsou od roku 1958 zapsány do seznamu kulturních památek.[2][3]

K 1. lednu 2006 byla líbeznická farnost zrušena a její území přičleněno k farnosti v Odolena Vodě. Nedělní bohoslužby zůstaly zachovány.

  1. kolektiv autorů. Státní oblastní archiv v Praze. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2018. 109 s. ISBN 978-80-88148-26-5. Kapitola Státní okresní archiv Praha-venkov, s. 82. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-09-11]. Identifikátor záznamu 149774 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-09-11]. Identifikátor záznamu 127586 : Fara Líbeznice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]