Kostel svatého Martina (Zámrsk)
| Kostel svatého Martina v Zámrsku | |
|---|---|
 Kostel svatého Martina | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Obec | Zámrsk |
| Souřadnice | 49°59′16,26″ s. š., 16°7′53,52″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Orlickoústecký |
| Farnost | Zámrsk |
| Užívání | farní kostel |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | rokoko |
| Výstavba | 1781–82 |
| Další informace | |
| Kód památky | 34648/6-4138 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je jednolodní farní kostel v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí, římskokatolické farnosti Zámrsk, královéhradecké diecéze. Kostel je kulturní památkou Česka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350 v listině Arnošta z Pardubic, kdy je uváděn jako farní kostel.[2][3]
V letech 1781–1782 byl postaven v místě původního gotického kostela za Jiřího Jeníka Zásadského z Gamsendorfu, který v té době vlastnil zámrské panství, nový kostel. Stavba je často připisována Františku Kermerovi.[4]
V roce 1846 byla střecha pokryta šindelem. Až do roku 1986 měl kostel sanktusník. V 70. letech 20. století došlo k opravám interiéru kostela a zavedení elektřiny.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba na půdorysu obdélníku se zaoblenými rohy, zakončena protáhlým půlkruhovým kněžištěm. Po stranách kněžiště je sakristie (na severu) a Boží hrob (na jihu). Střecha je valbová, krytá bobrovkami. Stěny jsou hladce omítané, členěné pilastry s římsovými hlavicemi. Po obou stranách lodi jsou prolomena dvě okna (sever a jih) v plastických šambránách. Západní průčelí je členěno pilastry a ukončeno nízkou atikou a na ní volutovým štítem s pilastry, které vybíhají nad štít a jsou ukončeny volutami. Mezi pilastry je nika s mušlovou konchou. Po stranách štítu na atice jsou umístěny rokokové vázy.[5][6]
Vstupní portál má po stranách pískovcové pilastry ukončenými volutami (obdoba štítu). Na pískovcovém ostění vchodu jsou vytesány rokaje s rozvinutou páskou s nápisem a datací 1782. Vchodové dveře jsou vyřezávané s rokokovými motivy.[3] Nad vchodem je okno a nad ním vytesané znaky rodu Gamsendorfů.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Kněžiště má délku 9,60 m a šířku 4,85 m. Je plochostropé se štukovým zrcadlem. Po stranách jsou přistavěny sakristie a Boží hrob. Nad nimi jsou oratoře se segmentovými stropy otevřené do kněžiště půlkruhovými oblouky, které mají štukové orámování s klenákem. Sakristie je plochostropá, Boží hrob má valenou klenbu. Vítězný oblouk má půlkruhové zakončení. Loď kostela je 13 m dlouhá a 9,45 m široká, dělená pilastry. Strop je zaklenutý plackami oddělenými pasy. Dva sloupy s ionizující hlavicí a dvě nástěnné konzoly nesou zděnou kruchtu, která má třikrát vydutou poprsnici zdobenou štukovou výzdobou (rokaje). Na střední poprsnici jsou znaky Gamsendorfů. Přístup na kruchtu a oratoř na epištolní straně je vřetenovým schodištěm.[7][3]
Jedno-manuálové varhany se sedmi rejstříky byly vyrobeny v roce 1907 varhanářem Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou.[8] Ty nahradily varhany, které byly uváděny v inventáři již v roce 1768.[2]
Rokokový hlavní oltář svatého Martina z roku 1751 je od Františka Pacáka z Litomyšle. Boční oltář svatého Františka de Paula byl pořízen na zakázku hraběnky Terezie z Bubna a Litic. Oltář vyřezal v roce 1760 František Špička, malbu provedl Leopold Felix. Druhý boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie byl evidován už v inventáři v roce 1768. Kazatelna je opět dílo Františka Pacáka z roku 1753.
Pískovcová křtitelnice ve tvaru kalichu pochází z původního kostela. Je vysoká 96 cm. V kostele se rovněž dochovaly náhrobky z roku 1531 a 1590 majitelů Lukavských z Lukavice – Jana a jeho vnuka Václava.
Blízké okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]- Zvonice postavena ve stejné době jako kostel
- Fara z poloviny 19. století
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Zvonice -
Zvon z roku 1596
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-12]. Identifikátor záznamu 146380 : kostel sv. Martina biskupa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Zámrsk – Farnost římskokatolické církve. www.zamrsk.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zámrsk – Kostel sv. Martina Biskupa. depositum.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Soupis památek, ročník 16. Politický okres vysokomýtský (1902) na stranách 240–242.. Dostupné online.
- ↑ Stavby Františka Kermera. prozradit.tk [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06.
- ↑ a b kostel sv. Martina, Zámrsk. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ VLČKOVÁ. Evidenční list: kostel sv, Martina biskupa. S. 3,5, 7, 8,9. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: kostel sv. Martina biskupa, s. 1 a 3. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
