Kostel svatého Martina (Kozly)
| Kostel svatého Martina v Kozlech | |
|---|---|
 Pohled z jihovýchodu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Kozly |
| Souřadnice | 50°27′24,29″ s. š., 13°47′2,15″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Kozly u Loun |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43403/5-1192 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je římskokatolický farní kostel[1] v Kozlech v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí v jižní části návsi. Kostel je v jádře gotický, ve dvacátých letech 18. století proběhla jeho barokní přestavba.
Historie a stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352,[3] kdy kostel patřil do třebenického děkanátu a platil 24 grošů papežského desátku.[4] Stavebník kostela není známý. Do nejstarší stavební fáze kostela, kterou lze klást před polovinu 14. století, patří zdivo a klenba presbytáře a zdivo lodi. Z předbělohorského období pochází ještě část krovu.[5]
Po třicetileté válce byly Kozly připojeny k bílinské farnosti, později byly administrovány z Bečova.[6]
V sedmdesátých letech 17. století byla zřízena nová kruchta, postavena předsíň a nad novou sakristií vztyčena věž pro zvon. V roce 1717 byla farnost v Kozlech obnovena a v následujícím desetiletí podniknuta rozsáhlá přestavba kostela. Věž nad sakristií byla zbořena a v roce 1723 postavena nová, stávající. V lodi a presbytáři byla proražena nová okna. Kostel tehdy obdržel svůj stávající vzhled.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj],_interi%C3%A9r_2.jpg)
,_interi%C3%A9r_1.jpg)
Jednolodní kostel má obdélný půdorys. Na loď navazuje polygonální presbytář opatřený opěráky, k jehož jižní straně je připojena sakristie. V ose západního průčelí stojí hranolová věž a k jižní stěně lodi přiléhá čtvercová předsíň. Nároží věže zdůrazňují pilastry a fasády lodi i presbytáře jsou členěné lizénovými rámy. Loď je zaklenutá valenou klenbou a stejný typ klenby s lunetami byl použit pod kruchtou. Presbytář je od lodi oddělený lomeným vítězným obloukem a zaklenutý jedním polem křížové klenby s paprsčitým závěrem na kružbových a římsových konzolách.[7]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Dominantou kostela je sloupový hlavní oltář v podobě barokní zvlněné trojdílné architektury z doby okolo roku 1740. Jeho součástí je původní gotická kamenná menza. Z téže doby jako oltář jsou kazatelna, zpovědnice a tři boční oltáře původně zasvěcené Zavraždění svatého Václava, svatému Janu Nepomuckému a Bolestné Matce.[7] Všechny oltáře jsou již bez obrazů.[5] K vybavení patří také mramorová křtitelnice.[7] Stávající varhany pocházejí z roku 1912, dodala je pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Nahradily původní, dvoumanuálové varhany z roku 1741.[8]
Příslušný svazek Pocheho Soupisu uměleckých památek Čech z roku 1978, odrážející však stav z konce 60. let,[9] evidoval neidentifikovaný obraz hlavního oltáře, sochařskou výzdobu od Franze Antona Kuena, sošku Krista z roku 1725 na konzole na poprsnici kruchty, sošku Madony z první čtvrtiny šestnáctého století a barokní obraz Panny Marie.[7]
Na kůru kostela se nacházela významná sbírka hudebnin, obsahující mj. i partitury skladeb autorů Cítolibské skladatelské školy. Uložena je Českém muzeu hudby.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 96.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155697 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kozly – tvrz, s. 228.
- ↑ Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecézí pražské. Příprava vydání Václav Vladivoj Tomek. Praha: Královská česká společnost nauk, 1873. 108 s. Dostupné online. S. 76.
- ↑ a b c Středověké venkovské kostely okresu Louny. Příprava vydání Jaroslav Skopec. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 292–298.
- ↑ Archivní vademecum, sbírka matrik, Kozly [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kozly, s. 127.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 62.
- ↑ MAREŠOVÁ, Jana a kol. Akademické soupisy uměleckých památek [online]. Praha: Akademie věd České republiky, Ústav dějin uměnístav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ŠESTÁK, Zdeněk. Musica antiqua Citolibensis. Nouze již odešla, velká radost jest k nám přišla.... Louny: Městská knihovna Louny, 2009. 191 s. ISBN 978-80-904113-2-6. S. 168.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Martina, Kozly (katalog biskupství litoměřického)
