Přeskočit na obsah

Kostel svatého Kříže (Devín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Kříže (Devín)
Věž kostela se zvonicí
Věž kostela se zvonicí
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresBratislava IV
ObecDevín
Souřadnice
Kostel svatého Kříže (Devín)
Kostel svatého Kříže (Devín)
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieZápadní
DiecézeBratislavská
DěkanátBratislava - Sever
FarnostDevín
ZasvěceníSvatý Kříž
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Typ stavbygotika
Výstavba13. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Kříže (Panny Marie) (slovensky Kostol svätého Kríža) je původně gotická, později vícekrát přestavována sakrální stavba v bratislavské městské části Devín, v okrese Bratislava IV.

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Farní Kostel svatého Kříže v Devíně měl složitý stavební vývoj. Původní jednolodní kostel bez věže se čtvercovým presbytářem (pravděpodobně z poloviny 13. století) stavitelé postupně rozšířili na gotické trojlodí. Z let 1672–1673 se zachovaly účty související s obnovou starobylého devínského kostela. Roku 1772 byla stavebně upravena věž kostela a vybudován hlavní vstupní a boční portál. Roku 1788 byl zaklenut presbytář klasicistní (diamantovou) klenbou.

V sedmdesátých letech 20. století se uskutečnil archeologický i architektonický výzkum kostela; starobylý chrám byl pak důkladně zrestaurován.

Jižní loď chrámu má dvě stavební části; v novější se zachovala původní křížová klenba; interiér jižní lodi osvětlují čtyři gotická okna. Severní loď má polygonální uzávěr a v podstatě si dodnes zachovala původní gotický vzhled. Boční lodě byly s hlavní lodí spojeny lomenými oblouky.

Po stranách presbytáře jsou dvě sakristie; severní (starší) je zaklenuta valenou klenbou původní; našlo se v ní gotické pastoforium. Při systematickém výzkumu kostela byly objeveny dva velké kamenné svorníky (pravděpodobně z původní klenby hlavní lodi), dále kamenný epitaf s jednoramenným křížem a dvěma kalichy ze 14. století a umělecky vysoce hodnotný gotický reliéf, na kterém je výjev z Olivetské hory po Poslední večeři.

Představěná vysoká věž má dvojitou cibulovou střechu; čtyřhranná věž je horizontálně členěna římsami na tři patra. V rozeklaném tympanonu nad hlavním portálem jsou na podstavcích kamenné plastiky svatého Františka, Panny Marie a svatého Floriána.

V devínském farním kostele se zachovala spodní část monumentálního reliéfu Nanebevzetí Panny Marie, který byl pravděpodobně ve středu raně barokního oltáře (v 17. století byl kostel v Devíně zasvěcený Panně Marii). V 19. století byl do presbytáře kostela umístěn hlavní oltář se sloupovým pavilonovým tabernákulem na představěném oltářním podstavci a s vysokým křížem ve vrcholu. Pozornost si zasluhuje korpus. Idealizovanou podobu Ukřižovaného (bez znaků utrpení) vytvořil sochař ovlivněn kříži pozdněbarokního sochaře Františka Xavera Messerschmidta. Boční oltáře sv. Rodiny a Piety tvoří sloupové architektury s ústředním oltářním obrazem. Mariánské boční oltáře připomínají staré patrocínium Panny Marie. V jižní lodi je obraz Nejsvětější Trojice z neogotického oltáře. V kostele se zachovala barokní kamenná křtitelnice kalichového typu.

Návštěvníky zaujme i zahrada kostela, v níž je soustředěna galerie soch vázajících se k nejranějším dějinám Slováků: sedící socha velkomoravského knížete Rastislava (dílo akademické sochařky Ludmily Cvengrošové), kterou sem byla přemístěna z křižovatky na půli cesty k Devínskému hradu, zůstalo tam dnes sousoší slovanských věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje. Vpravo před vchodem je za balustrádovou kamennou ohradou vztyčen sloup s motivem ukřižovaného Krista na jeho hlavici.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Kríža (Devín) na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • A. Bagin, Kostoly a kaplnky hlavného mesta SSR Bratislavy, Spolok sv. Vojtecha, Trnava, 1988
  • I. Janota, Rehole, kostoly a kláštory v Bratislave, Albert Marenčin – Vydavateľstvo PT, Bratislava, 2008, ISBN 978-80-89218-65-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]