Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jiří (Přimda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jiří
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresTachov
LokalitaPřimda
Souřadnice
Kostel svatého Jiří (Přimda) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariáttachovský
FarnostBor u Tachova
Statusfiliální kostel
Užívánípravidelné
Zasvěcenísvatý Jiří
Další informace
AdresaPřimda, ČeskoČesko Česko
Ulicenáměstí Republiky
Kód památky32352/4-1883 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří stojí v centru na východním okraji náměstí Republiky ve městě Přimda. Město stojí na úpatí kopce, na kterém se nachází zřícenina románského hradu Přimda. Díky jeho strategickému umístění se jednalo o významnou pohraniční pevnost, která stála na cestě mezi Prahou, Plzní a Horní Falcí. Hrad sloužil také jako vězení, ve kterém byl mimo jiné vězněn roku 1249 Přemysl Otakar II., po neúspěšné vzpouře proti otci Václavovi I. První písemná zmínka o kostele v Přimdě pochází z roku 1384.[1]

Stavební fáze

[editovat | editovat zdroj]
Interiér kostela

Původně románská stavba, ze které se dochovalo obvodové zdivo lodi, prošla přibližně v 1. polovině 14. století gotickou přestavbou. Ze 14. století pochází vystavěný presbytář s opěráky a křížovou žebrovou klenbou, vítězný oblouk, sakristie a okna lodi. Rok 1429 je spojen s požárem, jenž byl pravděpodobně způsoben vypleněním města husity. Kolem roku 1500 prošla kostelní loď rekonstrukcí a k jejímu průčelí byla vystavěna hranolovitá pozdně gotická věž. Poté zřejmě následovalo zvýšení lodi a presbytáře spolu se zaklenutím lodi. Jedna z nejrozsáhlejších úprav proběhla v letech 1824–1826, kdy vzniklo zastřešení věže. Během druhé světové války bylo město bombardováno a došlo tak k požáru, který poničil celý kostel. Na konci 20. století prošel kostel sv. Jiří rozsáhlou rekonstrukcí, při které došlo k obnovení střechy, po vzoru podoby, kterou měla před požárem.[2]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní obdélný kostel s nepravidelně polygonálním závěrem presbytáře, který je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou a paprskovými žebry v závěru. Z vnější strany je presbytář doplněný opěrnými pilíři, které jsou posazeny mezi lomenými okny. K presbytáři se na severní straně napojuje sakristie s valenou klenbou, která byla k presbytáři dodatečně přistavěná. Loď kostela je připojená k presbytáři vítězným obloukem. Na jižní stranu lodi navazuje předsíň, která je čtvercového půdorysu. Kruchta je položena na západní stěně kostela a je zaklenuta valenou klenbou. Do výšky pěti pater stojí na západní straně mohutná hranolovitá věž, která je i dnes dominantou kostela.[3]

  1. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000143918, dostupné na: pamatkovykatalog.cz
  2. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980
  3. Zdeněk Vyšohlíd – Zdeněk Procházka, Čím ožívá krajina: Osudy 129 kostelů na Domažlicku a Tachovsku 1990–2000, Průvodce historií západních Čech č. 6, Plzeň 2001

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]