Kostel svatého Jana Nepomuckého (Podmokly)
| Kostel svatého Jana Nepomuckého v Podmoklech (Thunovská kaple) | |
|---|---|
 Thunovský pohřební kostel (kaple) od západu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Děčín |
| Obec | Děčín |
| Lokalita | Děčín VI. |
| Souřadnice | 50°46′1,5″ s. š., 14°11′13,61″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Děčín-Podmokly |
| Status | obecní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | Statutární město Děčín |
| Zasvěcení | Jan Nepomucký |
| Datum posvěcení | 21. ledna 1873 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Friedrich von Schmidt |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1868–1872 |
| Specifikace | |
| Délka | 30 metrů |
| Šířka | 15,5 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Adresa | ul. U Kaple, Děčín-Chrást |
| Kód památky | 37356/5-4102 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Nepomuckého (Thunovská kaple) je hrobní[1] sakrální stavba v děčínské čtvrti Letná (Děčín VI).[2] Tzv. Thunovská kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[3] Od roku 2008 je kaple ve správě příspěvkové organizace Zámek Děčín.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Původní poutní barokní kostelík byl v místě postaven v letech 1722–1732[2] z nadšení místních farníků pro blahoslavení nového českého patrona sv. Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byl zrušen a později rozebrán. V letech 1869–1872 na jeho místě nechal hrabě František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1873) postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou.[5] Stavitelem byl Josef Mocker, který postupoval podle plánů vídeňského architekta Friedricha von Schmidta.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o pseudogotický jednolodní obdélný kostelík s polygonálním presbytářem, příčnou lodí a věží. Oltář pochází z roku 1872. Na terase kolem kostela je řada barokních soch z roku 1732. Sochy jsou dílem místních kamenosochařů, na jejich vytvoření měl být použit kámen z lomů v Oldřichově nebo Bělé u Děčína. V roce 1872 byly sochy upraveny a doplněny (2 byly zničeny). Autorem oltářního obrazu Bolestné matky je Josef Matyáš Trenkwald.[2] Protože sochy jsou v havarijním stavu, jsou postupně snímány a ukládány do vnitřních prostor kaple. Podle možností je prováděna jejich restaurace se záměrem umístit je na jejich původní místa.
Hrobka rodu Thun-Hohensteinů
[editovat | editovat zdroj]Pod kaplí se nachází krypta rodu Thun-Hohenstein. Už pod původní kaplí byla v letech 1834–1835 zřízena rodová hrobka. V roce 1835 byly do krypty převezeny ostatky členů rodu z 18. a 19. století z hrobky Thun-Hohensteinů na děčínském hřbitově.[6] V roce 1889 nechal František Antonín Thun-Hohenstein navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka (1809–1870) a Lea (Lva) (1811–1888). V roce 1929 byl v kryptě pohřben např. 2. kníže Jaroslav. Thun-Hohensteinové byli v Chrástu pohřbíváni až do roku 1935.[7] V roce 1995 došlo ke zpopelnění ostatků 31 členů rodu a k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[8] V roce 2007 byly z hrobů u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě dalších sedmi členů rodu. Mezi nimi byli sourozenci František mladší Thun-Hohenstein, který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Děčín VI, s. 253.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-04]. Identifikátor záznamu 149269 : Pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého, Thunovská se souborem soch. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ O zámku: Thunovská kaple [online]. Zámek Děčín [cit. 2024-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Dostupné online. Kapitola Děčín, Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého, s. 17.
- ↑ BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 372 s. S. 195, 196, 320.
- ↑ Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu [online]. Farnost Podmokly [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Thunská hrobní kaple sv. Jana Nepomuckého, Děčín [online]. SeverníČechy.info [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-02.
- ↑ VALIŠ, Zdeněk. Ostatky členů rodu Thun-Hohenstein spočinuly v děčínském kostele [online]. Český rozhlas, 2007-11-10 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu thunovská kaple svatého Jana Nepomuckého v Podmoklech na Wikimedia Commons - Pořad ve filiálním kostele svatého Jana Nepomuckého, Chrást (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele svatého Jana Nepomuckého, Chrást na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ, Děčín-Chrást, Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého - zámek
- Kaple sv. Jana Nepomuckého Chrást na Hrady.cz
