Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jana Křtitele (Raškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecRaškov
Souřadnice
Kostel svatého Jana Křtitele (Raškov) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostRaškov
Statusfarní kostel
ZasvěceníJan Křtitel
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17221732
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky29628/8-842 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele v Raškově je barokní stavbou z 18. století, výrazně dotvářenou v klasicismu. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1]

Farní kostelík stál v Raškově již ve 14. století. Na jeho místě vybudovali místní evangelíci ve druhé polovině 16. století dřevěnou modlitebnu. Fara zřejmě zanikla za třicetileté války.[2] Současný kostel se začal stavět v r. 1711 na popud a za finančního přispění Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Stavba probíhala až do r. 1733, ale již v r. 1725 byl slavnostně vysvěcen. Ve třetí čtvrtině 18. století byla vybudována zvonice a zřejmě i předsíň, v roce 1802 sakristie. [3] Teprve z této doby jsou známá některá jména stavitelů a umělců, kteří se na stavbě a obnově podíleli. Byl to knížecí stavitel Egidius Zbítek z Úsova a malíř Josef Kail ze Šumperka. V roce 1877, při požáru sousedního domu, shořela část střechy a věže. Nová střecha byla pokryta kamennou břidlicí v r. 1878.[4]

V roce 1784 byla při novém kostele obnovena i fara.[2]

Raškov-areál kostela od západu

Kostel stojí v areálu hřbitova, který je obehnán ohradní zdí se dvěma kruhovými kaplemi v západních nárožích. Kaple na levé straně je spojena s márnicí. Před areálem stojí na pravé straně kamenný kříž s tělem Ježíše Krista.

Kostel je orientovanou podélnou jednolodní sálovou stavbou na půdorysu tvořícím uvnitř ovál, na vnějšku obdélník s konkávně vykrojenými nárožími, jimiž je naznačeno trojboké kněžiště s masivními opěráky. Čtyřboká sakristie s oratoří je umístěna na severní straně kněžiště. Z jižní strany lodi je přizděna malá předsíň se sedlovou střechou. Na západní straně lodi je představěna věž se zvonicí, v jejímž průčelí je druhotně osazen kamenný znak knížete Josefa Jana Adama z Lichtejnštejna. Hlavní vstup do kostela je chráněn předsíní s trojúhelníkovým štítem, který má do omítky vyrytý chrismon ve tvaru JHS. V jižním rohu věže a lodi je přístavek se schodištěm na kruchtu a věž. [1]

Sál lodi je zaklenut valeně s výsečemi mezi pasy, které jsou naznačeny v omítce plastickými pruty. Mezi nimi probíhají reliéfní akantové rozviliny. Ve vrcholu klenby je čtyřlistý zrcadlový rám. V západní části sálu je hudební kruchta se vzácnými varhanami z r. 1875 z dílny Franze Kolba z Pekařova. Zařízení obsahuje bohatě zdobenou kamennou křtitelnici kalichového tvaru ze 3. čtvrt. 18. stol. [3]

  1. a b Památkový katalog - 1000141014 - kostel sv. Jana Křtitele. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  2. a b MELZER, M.; SCHULZ, J. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7. 
  3. a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  4. JOKL, Václav. Obec Bohdíkov. www.bohdikov.cz [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MELZER, M., SCHULZ, J. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 8085083027
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. (A-I), Praha: Academia, 1994. ISBN 8020004742

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]