Kostel svatého Jana Křtitele (Přemyšl)
| Kostel svatého Jana Křtitele (Sobór św. Jana Chrzciciela) | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| vojvodství | podkarpatské |
| Obec | Přemyšl |
| Souřadnice | 49°46′50,82″ s. š., 22°46′13,14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | řeckokatolická |
| Diecéze | arcidiecéze Přemyšl-Varšava |
| Status | katedrála |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | rané baroko |
| Výstavba | 1626-1632 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | cihla |
| Další informace | |
| Adresa | ul. Katedralna 1 |
| Kód památky | A-429 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele v Přemyšlu (Sobór św. Jana Chrzciciela) je katedrálním kostelem ukrajinské řeckokatolické církve, arcidiecéze Přemyšl-Varšava.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
14. století
[editovat | editovat zdroj]Kostel a přilehlý klášter se nachází na území, kde původně stával pravoslavný kostel sv. Petra (půdorys měl podobu řeckého kříže). První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1380. Později byl tento kostel využíván římskokatolickou církví a stal se i první katedrálou římskokatolické diecéze Přemyšl, vytvořené ve 14. století. V roce 1398 byl tento starobylý kostel zničen a na jeho místě byl postaven karmelitánský kostel.
15. a 16. století
[editovat | editovat zdroj]Po následných přestavbách, v 15. a 16. století, získal kostel typickou gotickou podobu (vysoká loď, vysoká okna zakončená lomenými oblouky, vysoká - špičatá věž).
17. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 1618 byl chrámový komplex předán jezuitům, kteří měli budovu znovu obnovit a poté ji použít pro vlastní potřebu. Jezuité však vedle staré budovy postavili nový zděný kostel (1626-1632) zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly. V roce 1679 byl původní kostel zbořen a na tomto území byla postavena budova semináře.
18.–20. století
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení jezuitského řádu císařem Josefem II. (1782), sloužil kostel jako sklad. Opuštěný a chátrající byl převzat římskokatolickou diecézí a obnoven v roce 1904. Pod názvem Srdce Pana Ježíše sloužil jako vojenský kostel. Od roku 1957 zde byly slouženy mše v řeckokatolickém obřadu a v roce 1991 papež Jan Pavel II. při návštěvě Přemyšla věnoval tento kostel řeckokatolické církv, jako náhradu za kostel sv. Terezy, který této církvi sloužil jako katedrála. Pro úplnost: kostel sv. Terezy předal Josef II. řeckokatolické církvi poté, co zrušil Řád karmelitánů. Byla to náhrada za nesplnění slibu jeho matky (Marie Terezie), která přislíbila dotovat stavbu řeckokatolické katedrály. Z této původně plánované a nedokončené stavby katedrály zůstala pouze věž zvonice - dnes pod názvem "Hodinová věž" (Wieża Zegarowa). Kostel sv. Terezy sloužil řeckokatolické církvi až do konce 2. světové války.
Současnost - vybavení kostela
[editovat | editovat zdroj]Před hlavní oltář byl nainstalován starobylý ikonostas. Jedná se o západo-ukrajinskou kostelní malbu, která byla vytvořena v 80. letech 17. století pro klášterní kostel v Ščeplotech (u města Krakovec, Ukrajina). Po zrušení kláštera Josefem II., se v roce 1788 ikonostas dostal do dřevěného kostela sv. Mikuláše v Lubačově (Lubaczów), později do nového kamenného chrámu v tomto městě. V roce 1979 byl přenesen do Lubačovského muzea a konečně v roce 1993 zaujal své nynější místo.
V objektech bývalého kláštera se nachází Arcidiecézní muzeum.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sobór św. Jana Chrzciciela w Przemyślu na polské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- W sprawie kościoła pojezuickiego w Przemyślu. „Kurjer Lwowski”. 87, s. 4, 28 marca 1891.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Jana Křtitele v Přemyšli na Wikimedia Commons
